Mohlo by vás také zajímat
Inflace je níže; válka způsobila boom solárů a do hry se vrací jen dvě sazby DPH aneb souhrn událostí 2. týdne 2023
Libor Akrman 13. ledna 2023Inflace klesla v Česku i USA; nezaměstnanost v ČR mírně stoupla; Microsoft chce chytrého chatbota ChatGPT; Airbus loni převálcoval Boeing;…
Zase sankce? Belgie nechce přijít o byznys s ruskými „krvavými“ diamanty
František Novák 1. listopadu 2022Zájem o další sankce vůči Rusku v některých zemích rapidně klesá. Kromě Německa to je například Belgie, která nechce přijít…
Pivo bude dražší, plyn z Ruska opět neteče a Evropa už má plán na zastropování cen elektřiny aneb souhrn 35. týdne 2022
Libor Akrman 2. září 2022Evropská komise má plán, jak zkrotit ceny energií; český šéf v YouTube Kyncl z firmy odejde; akcie jsou letos zatím…
- KOMENTÁŘ
Světová pivní jednička AB InBev sází na rozmanitost. Trendem bude nealko
Rok po dokončení obří pivovarnické fúze AB InBev se SABMillerem zaznívá z centrály koncernu v belgické Lovani spokojenost. Zároveň ale skupina řeší, co dál. Zejména proto, že spotřeba piva celosvětově mírně klesá. AB InBev proto hledá nové cesty, jak uspokojit stávající zákazníky, a zároveň zkouší přilákat nové.

Češi jsou světoví premianti, co se týká vypitého piva. A i když u nás podle posledního průzkumu Českého svazu pivovarů klesla loni spotřeba meziročně o pět litrů na hlavu, stále s bezmála 140 litry za rok ve spotřebě vedeme.
Možná držíme primát v kvantitě, ale co se týká kvality a šíře nabídky v restauracích, zde si můžeme vzít příklad z Belgie.
AB InBev v číslech |
![]() Zdroj: AB InBev. |
Peak.cz měl nedávno šanci navštívit centrálu největší pivovarnické skupiny AB InBev, která sídlí právě v Belgii. Nachází se v univerzitním městečku Lovaň, kde sídlí i hlavní belgický pivovar Stella Artois.
Vznik pivního obra
Právě tato značka stála u počátků celé řady akvizic, které vedly ke vzniku lídra trhu. V roce 2004 totiž došlo ke spojení skupiny Interbrew s brazilským Ambew, čímž vznikla skupina InBev.
V roce 2008 pak tato skupina svázala svoje aktivity s americkým koncernem Anheuser-Bush. Po dalších akvizicích se před dvěma lety skupina spojila s jihoafrickým SABMillerem a výsledkem je největší světový pivovarnický obr AB InBev.
Nutno podotknout, že pod „pivními křídly“ koncernu je i česká značka Samson z Českých Budějovic. A nebýt Evropské komise, byl by součástí skupiny i Plzeňský Prazdroj. Toho se však musel AB InBev zbavit kvůli hrozbě dominantního postavení na trhu. Prazdroj je tak nyní už jeden rok součástí japonské pivovarnické skupiny Asahi.
GRAFIKA: Jak vznikala pivovarnická jednička globálního trhu
Zdroj: AB InBev
Ale zpět k Belgii a její pivní kultuře. Tamní pivní trh totiž není jen Stella Artois, ale celá řada značek. Zatímco v celkové spotřebě v zemi vede značka Jupiler, Stella Artois drží vedoucí postavení mezi tzv. prémiovými pivy.
Samotný koncern má celkem sedm pivních brandů z prvních deseti z žebříčku nejcennějších pivních značek podle společnosti Brandz. Kromě Stelly jsou to Budweiser, Bud Light, Corona, Brahma, Aguila a Skol.
INFOGRAFIKA: Značky, které spadají pod AB InBev
Zdroj: AB InBev
Sázka na minipivovary
Nicméně v každé belgické hospodě čepují kromě „velkých“ značek i celou řadu dalších piv z lokálních minipivovarů.
Čtyři druhy fermentace piv |
V Belgii se používají čtyři různé způsoby fermentace piva: spodně kvašená (např. Stella Artois), svrchně kvašená (např. Triple de Bruges), spontánně kvašená (např. Vieille Kriek) a smíšená (např. La Vlaams Bruin). I proto mají belgická piva nekonečně mnoho chutí – jsou světlá, bílá, jantarová, tmavá, s ovocem, silná, lehká či trapistická. |
Zatímco v Česku v tuto chvíli máme zhruba 400 minipivovarů, Belgie, která má zhruba o milion a půl obyvatel více než Česko, jich má v současnosti kolem tisícovky. Navíc řada Belgičanů má vaření piva v krvi, takže si často vaří pivo doma jen pro svoji potřebu.
V Česku jsou navíc minipivovary brány těmi velkými jako krátkodobý trend, který si možná dokáže udělat jméno a získat lokální oblibu, ale co se týká podílu na trhu, zůstane jen minoritou.
V Belgii tomu je trochu jinak. Především se zde koná řada pivních slavností (beerfestů), kde se tyto malé pivovary mohou představit. Jen během dubna, kdy Peak.cz navštívil Lovaň, probíhal tři víkendy po sobě nějaký. Navíc řada malých pivovarů má podporu ze strany těch větších.
Zákazník chce rozmanitost
O podporu minipivovarů se snaží i AB InBev. Samozřejmě že na prvním místě je masová výroba piv, jako jsou značky s největší a globální spotřebou. Ale právě snaha o rozmanitost vedla k tomu, že ještě před vznikem obřího koncernu vznikla divize ZX Ventures, která v různé míře investuje do minipivovarů.
Nejen doma v Belgii, ale i třeba ve Velké Británii nebo v Dánsku. V současnosti pomáhá rozvíjet desítku pivovarů, ale i do budoucna se chce poohlížet po dalších.
VÍCE K TÉMATU:
Daniel Dřevikovský (Samson): V hospodě u piva vyřešíte vše, doma s petkou v ruce téměř nic
Unikátní pivovody zachraňují pivovar v Bruggách i metalový festival
„Do toho, co minipivovar vaří, zasahujeme minimálně, spíše jde o technologickou podporu, aby pivo bylo kvalitní. Proto například posíláme do pivovarů techniky, kteří pomáhají proces výroby zefektivnit,“ říká k tomu Michael Hoppenbrouwers, ředitel pivovaru Bosteels.
Právě ten je jedním z menších pivovarů, které AB InBev podporuje. A zároveň podotýká, že za belgickými pivy není potřeba jezdit do Belgie, ale jsou k mání také na několika místech v Praze.
Akvizice do Bosteelsu a jemu podobných má za cíl podpořit rozmanitost nabídky. „Není to jen o globálních značkách jako Bud Light nebo Stella Artois. Chceme nabízet zákazníkům i jiné chutě piva. Navíc můžeme oslovit i jiné typy zákazníků. A to vše podporovat plným servisem, který naše hlavní pivovary zajišťují v té nejvyšší kvalitě,“ dodává k tomu Francois Uyttenhove, senior IP manažer AB InBev.
Nabídka se rozšiřuje
Různorodost chutí pak skupina razí i na globální úrovni, protože podniká na všech kontinentech, kde se pivní chutě liší. A AB InBev se snaží přilákat nové zákazníky. „Spotřeba piva celosvětově klesá, ale právě tento pokles chceme zastavit širší nabídkou piv a nejen jich,“ vysvětlil k tomu Diego Belbussi, marketingový viceprezident AB InBev pro Evropu.
Podle něj navíc není to hlavní, aby bojovali o zákazníka jen na „pivním poli“, ale aby se snažili rozšířit vnímání piva jako nápoje pro každou příležitost.
„Musíme mít naši nabídku co nejširší – piva pro mladé, pro ženy, míchaná piva na bázi radlerů nebo nízkoalkoholická piva. Konkurencí jsou pro nás všechny jiné nápoje,“ dodává.
Podpora nízkoalkoholických piv
Výrazný rozdíl mezi pivy, jak je známe u nás a jaká jsou v Belgii, je v obsahu alkoholu. Jak už bylo zmíněno, nabídka tamních restaurací obsahuje piva silnější, než na jaká jsou zvyklí Češi. Zatímco české ležáky mají obsah alkoholu zhruba kolem pěti procent, u belgických piv je běžné, že obsah alkoholu se pohybuje okolo dvojnásobku této hodnoty.
Na druhou stranu se zpravidla pijí jen ze skleniček s objemem 3 dl, takže jich člověk nevypije tolik. Belgická pivní kultura je spíše o vychutnávání.
I tak se ale AB InBev snaží více prosadit s méně alkoholickými pivy. Jedním z důvodů je již zmíněná snaha o rozmanitost a také snaha vyjít vstříc poptávce, která u méně alkoholických piv stoupá. Zároveň je to cesta, kterou si koncern vytyčil pro příštích několik let.

Centrála AB InBev v belgické Lovani (budova vpravo) sídlí v bezprostřední blízkosti pivovaru Stella Artois. Zdroj: archiv
„Do roku 2025 chceme, aby v celosvětové produkci činil podíl nealkoholických nebo málo alkoholických piv 20 procent,“ popsala ambiciózní plán Fleur Poets, manažerka korporátní komunikace koncernu.
Zde by se možná mohli Belgičané přiučit od české produkce piv. Neboť na našem trhu mají velký podíl tzv. desítky, které mají obsah alkoholu kolem čtyř procent.
„Není zase takové umění uvařit silné pivo, skutečný sládek musí umět uvařit opravdu dobrou desítku,“ podotkl k tomu Daniel Dřevíkovský, šéf českobudějovického Samsonu, s nímž se Peak.cz v Lovani také potkal.