Slepice, nebo vejce? O vodíku se v Česku zatím hlavně mluví

Lodě, železnice, letadla, nákladní i osobní doprava. Všechny sektory dopravy by mohly do pár let „jezdit“ na vodík, nejlépe ten zelený, který se vyrábí z obnovitelných zdrojů energie. V Česku zatím zavádění této technologické novinky pokulhává a je hlavně předmětem odborných diskusí.

Tu poslední uspořádal začátkem října poslanec ODS Libor Turek v Poslanecké sněmovně. Kulatý stůl o budoucnosti vodíku v dopravě měl za úkol shrnout dosavadní zkušenosti se zaváděním tohoto alternativního paliva v české ekonomice.

Dlouholetý ředitel Dopravního podniku v Ústí nad Labem a náměstek primátora chtěl zmapovat současnou situaci s důrazem na to, co širšímu využití vodíku v dopravě brání.

Propagační vlak i kamion

Petr Mervart z ministerstva průmyslu, jenž má na starosti vodíkovou strategii státu, vyzdvihl skutečnost, že před rokem vláda schválila vodíkovou strategii. Hlavním pozitivem má být kromě snižování emisí skleníkových plynů zejména to, že použití vodíku podpoří ekonomický růst a zavádění nových technologií.

Používání vodíku v dopravě zatím v Česku probíhá hlavně v propagační rovině. Nedávno Českem projížděl vodíkový vlak od francouzského výrobce Alstom nebo byl představen kamion na vodík společnosti Gebrüder Weiss, který vyrábí korejská automobilka Hyundai.

VIDEO: Českem jezdil vodíkový vlak budoucnosti

Zdroj: Peak.cz/Youtube

V Ostravě letos vznikla první plnička vodíku, nutno ale říci, že bez dotací státu, jen na základě nadšení pro vodíkové technologie Jana Světlíka z Vítkovice Holding. Ten plánuje, že v Ostravě vybuduje „vodíkové město“ s výrobou zeleného vodíku z fotovoltaiky na místě bývalých koksoven.

Desítky vodíkových firem

Mervart zdůraznil, že v Česku už existují desítky firem, které chtějí vodík v ekonomice dále rozvíjet.

Například společnost Tatra plánuje vyrábět těžké nákladní vozy na vodík, které se používají pro těžbu nerostných surovin.

Firma Devinn zase vyvíjí vodíkové vozítko pro dobíjení elektromobilů, případně Cylinders Holding, která chce nabízet na trhu speciální trajler, jenž uveze půl tuny vodíku (ve světě je běžný převoz jen do 250 kilogramů).

GRAF: Počet vodíkových plniček ve světě
K září v roce 2021

Zdroj: statista.com

Stát má podle něj podporovat zejména integrované projekty, které dokáží kromě výroby vodíku nabídnout i jeho okamžité využití. Mělo by se jednat hlavně o projekty v dopravě. Nebrání se ani myšlence, aby se vodík vyráběl z jaderné energie, což by měla legislativa EU do roku 2035 umožnit.

Cena je zatím vysoká

Rozmachu vodíkových technologií zatím v dopravě nepřeje cena, jež se pohybuje okolo 16 eur za kilogram. Až bude na úrovni 4 až 5 eur, mohl by vodík ve velkém nahradit spalování nafty.

Zásadní výhoda vodíku spočívá v tom, že se může vyrábět hydrolýzou za pomoci elektřiny na trhu, když jí je dostatek a cena je minimální.

Nicméně pro produkci zeleného vodíku ve velkém není Česko uzpůsobeno a stejně jej bude muset dovážet, uvědomuje si ministerstvo průmyslu. Vodík by se měl využívat nejen v silniční dopravě, ale také v železniční zejména tam, kde se finančně nevyplatí elektrifikace tratí.

Propojit Hamburk s Českem

Zdeněk Dufek z Vysokého učení technického v Brně nastínil možnosti využití vodíku v lodní dopravě. Zásadní pro rozvoj tohoto sektoru je nicméně zesplavnění Labe od Děčína dále proti proudu. Česku by to umožnilo mít přístup k moři a dopravně propojit české území v Hamburku.

Stát by měl usilovat například o vybudování říčního terminálu v tomto německém hanzovním městě, které je již nyní považováno za evropské centrum pro vodíkové technologie. V Česku by se měly vodíkové plničky stavět v blízkosti železnice, dálnice i řeky.

Kromě řady možností u Labe by mohl další vodní terminál vzniknout i v Praze Radotíně. Dufek dodal, že firmy by měly o říční dopravu zájem, pokud se zajistí, že bude dostupná po většinu roku.

Vodík na železnici

Velkým tématem je využití vodíku na železnici. Nákup vodíkových vlaků podpořil i obchodní ředitel Českých drah pro oblast Západ Martin Hurajčík. Vodíkové varianty jsou provozně výrazně levnější než bateriové varianty kolejových vozidel.

Postěžoval si ale na přísná pravidla nákupu nových vlakových souprav pro národního dopravce. Stát by měl v případě železnic podpořit vodíkové vlaky tím, že by dorovnal cenu mezi pořízením vodíkového a dieselového vlaku.

Na řadě regionálních tratí by vodíkové vlaky dávaly větší smysl než postupná a drahá elektrifikace. Vláda by měla využívat na podporu vodíkové ekonomiky ve větší míře dotační programy EU a mohla by se inspirovat sousedním Německem, které je v Evropě lídrem zavádění vodíkových technologií.

Slepice, nebo vejce?

V debatě často zazníval povzdech ohledně toho, že veřejné i soukromé subjekty mají zájem o nákup vodíkových vlaků, autobusů nebo automobilů, chybí ale potřebná infrastruktura vodíkových plniček. Na druhou stranu firmy nemají jistotu, že se jim výstavba veřejných plniček vyplatí, protože chybí příslušná legislativa.

GRAF: Investice do vodíkových projektů ve světě rostou
Do roku 2030 mají překročit částku 500 miliard dolarů

Zdroj:Hydrogen Council, McKinsey & Company

Pod palbou kritiky byl zejména pověřenec ministra dopravy pro čistou mobilitu Jan Bezděkovský, který zdůraznil, že se výstavba vodíkové infrastruktury zdržela kvůli brexitu a následnému covidu v rámci EU.

Čekání na veřejné vodíkové stanice

Česko stále čeká na zprovoznění první vodíkové stanice z prostředků evropských fondů. Přitom sousední Německo jich už má přes devadesát. V celé EU jich je 136.

Pro období 2022 až 2027 je podle Bezděkovského reálné, aby na podporu vodíku šla zhruba miliarda korun s tím, že by mohlo vzniknout deset až patnáct vodíkových plnicích stanic.

Vladimír Zemánek ze společnosti Cheminvest, která se také angažuje v zavádění vodíkových projektů, zdůraznil, že počet vodíkových firem i investic do tohoto sektoru ve světě raketově roste. Tam se už plánuje výstavba elektrolyzérů o příkonu jednoho gigawattu. Vzniknout má v Dánsku a bude využívat energii z offshore větrných parků.

Příležitost pro Česko

Česko by mělo využít tento potenciál a lobbovat i v rámci předsednictví v EU za větší rozvoj alternativních pohonů i ve světle války na Ukrajině a přerušení dodávek zemního plynu z Ruska, dodal zástupce soukromého sektoru.

O využití vodíku v městské hromadné dopravě hovořila výkonná ředitelka Dopravního podniku v Ústí nad Labem Simona Mohacsi. Podnik má schválen nákup patnácti vodíkových autobusů. Palivo by se mělo vyrábět v areálu Spolchemie, které vzniká jako druhotný produkt při štěpení solanky.