Sabina Matzenauerová (MiddleCap): Často slýcháme, že firmy chtějí nakupovat, ale není co

Po transakčně slabším roce 2020, který byl ale zpomalený v důsledku koronavirové pandemie, se aktivita v oblasti akvizic a fúzí (M&A) v roce 2021 začala opět vracet do normálu. Podle aktuálních dat je počet tuzemských transakcí letos zatím lehce nižší, než tomu bylo před pandemií, ale objem transakcí atakuje rekordní čísla

„V absolutní hodnotě na tuzemském trhu letos nejvíce šokoval Avast, který přešel do rukou amerického kybernetického giganta NortonLifeLock za více než 170 miliard korun. Nedávný prodej Mall Group polskému Allegro Group za téměř 25 miliard korun se také řadí mezi největší transakce roku 2021,“ říká v rozhovoru pro Peak.cz Sabina Matzenauerová, šéfka poradenské společnosi MiddleCap v České republice.

Podle ní budou na trhu M&A rozhodně zajímavé příští dva roky. „Vše nasvědčuje tomu, že v roce 2022 bude na transakčním poli hodně živo. My sami máme v pokročilé fázi transakce, které budou pravděpodobně dokončeny až v příštím roce, a to se soustředíme na firmy s hodnotou stovek milionů až nižších miliard korun,“ dodává.

Společnost TPA uvádí, že v třetím kvartále se v Česku realizovaly transakce v hodnotě za více než 170 miliard korun. Zdá se, že pro trh M&A již pandemie covidu odezněla  a došlo k návratu do normálu, respektive i trochu povyrostl, je to tak? 

Ano, mohu potvrdit, že meziroční nárůst transakcí je opravdu znatelný, a to jak na mezinárodní úrovni, tak i v České republice. Jedním z hlavních důvodů je pochopitelně koronavirová pandemie, která v loňském roce zpomalila průběh již realizovaných transakcí a měla rovněž nemalý dopad na uzavírání nových kontraktů.

Sabina Matzenauerová

Tuzemskou pobočku mezinárodního holdingu MiddleCap Group vede od roku 2016. Vystudovala evropská studia, ale pracovat začala v bankovnictví. V roce 2006 v Citibank, kde se zaměřovala na podnikové a komerční bankovnictví. O čtyři roky později nastoupila do UniCredit Bank, kde se vyprofilovala jako odbornice na investiční bankovnictví. Absolvovala studium MBA na University of Pittsburgh. Hovoří plynule anglicky a francouzsky.

Hodně investorů se proto rozhodlo s obchody počkat do doby, než se situace uklidní. Získali tak rok navíc, pozorně sledovali vývoj ekonomické situace, sledovali příležitosti na trhu a kumulovali kapitál, který chtějí nyní chytře investovat. První polovina roku byla ještě transakčně chladnější, vcelku logicky, protože jsme ji většinu času prožili v lockdownu, ale v druhé polovině již trh rostl. Pomyslný vrchol se dá očekávat až v příštím roce, kdy se očekává dokončení již avizovaných transakcí.

Transakce se neuzavírají on-line

Jak se projevil důsledek covidu? Proměnil v něčem transakční procesy, například že se spousta věcí přenesla do on-line prostředí. Trh se „pročistil“, což znamená, že slabé firmy zanikly a zůstaly jen ty silné, což se možná projevuje i na ceně?

Transakční byznys je hodně o vztazích a komunikaci. Procesní záležitosti sice můžete vyřešit on-line přes Teams, Zoom, Skype a podobně, ale mezilidský kontakt nenahradíte. Často jednám s lidmi, kteří se na prahu profesního života rozhodnou své desítky let budované firmy prodat, a řešit tak důležitý životní krok virtuálně by bylo nejen necitlivé, ale i nevhodné.

A pokud se budeme bavit o „pročištění“ trhu, tak krize související s koronavirovou pandemií má úplně jiný charakter než například finanční krize v roce 2008. Velká část firem, které v uplynulých měsících ukončily svou činnost, v podstatě neudělala vůbec nic špatně. Když vám totiž někdo znemožní dlouhé měsíce podnikat, nemáte moc šancí, jak svůj podnik zachránit. Konkrétně pohostinství, služeb, hoteliérství, ti všichni byli lockdowny fatálně zasaženi a znám podnikatele, kteří v těchto odvětvích úspěšně dělali posledních dvacet třicet let, ale teď o firmy skoro přišli.

Ne všichni se ale dostali do podobných problémů…

Je to tak, řada podniků, zejména v on-line segmentu, uspěla a na pandemii vyrostla. Spoustu firem zase pandemie přiměla k inovacím a digitalizaci, z čehož budou výhledově profitovat. Aktuální situace na trhu je velmi dynamická. Často slýcháme, že firmy chtějí nakupovat, ale není co, nebo když už je co, tak jsou zase ceny mimořádně nadsazené.

Poptávka převyšuje nabídku

S jakými požadavky tedy vaši zákazníci nejčastěji chodí?

Realita je taková, že poptávka převyšuje nabídku. Je to ale pochopitelné, protože je na trhu hodně volných peněz a každý je chce chytře investovat, zvláště při míře aktuální inflace. Když ale není do čeho, je to problém, a nakupovat extrémně draze zase ti chytří investoři nechtějí. A prodávat levně vám dnes také nikdo nebude.

A co převládá? Zájem prodávat, nebo naopak nakupovat?

My se většinou soustředíme na majitele, kteří chtějí své firmy prodat. Nebo tomu tak alespoň doteď bylo. Už jsem ale zmiňovala, že je momentálně v oběhu hodně volných peněz a majitelé firem chtějí často nakupovat. Nedá se však jednoznačně říct, co převládá.

Jsou samozřejmě majitelé, kteří chtějí využít stávající situace a firmu prodat za částky, které neodpovídají realitě. Pak vstupujeme na scénu právě my, protože umíme potenciálnímu zákazníkovi dát reálný odhad, za kolik může firmu prodat, a především umíme celý proces prodeje zrealizovat. A že to není nic snadného, se už přesvědčil nejeden zákazník.

Specializujete se na transakční byznys, který v České republice kromě velkých auditorských domů a bank nabízí i menší firmy a právní kanceláře. Kdo za vámi chodí nejčastěji? Na které obory se specializujete?

Většinu našich zákazníků tvoří majitelé rodinných českých a slovenských firem, kteří dokázali vybudovat úspěšné a relativně velké podniky o stovkách zaměstnanců. Teď je jim mezi šedesáti a sedmdesáti lety a většinou nemají nikoho, kdo by po nich firmu převzal, a rozhodnou se ji proto prodat. Nemáme úzkou specializaci, přesto se však většina našich realizací týkala stavebnictví, dopravy, zemědělství či potravinářství.

Zvládneme i miliardovou transakci

Jen pro představu. O jak velkých transakcích se bavíme?

S ohledem na uzavřené klauzule o mlčenlivosti nesmím být konkrétní, ale jedná se o obchody v řádu vyšších stovek milionů korun až jednotek miliard korun. Díky získaným zkušenostem si ale věříme už i na miliardové transakce.

Takže pod sto milionů jsou pro vás nezajímavé?

Neříkám, že tento typ transakcí je pro nás nezajímavý. Nicméně se snažíme efektivně využít kapacitu našeho týmu, který nabízí top expertizu, a pochopitelně je pro nás samotná výše transakce velmi podstatná. Jelikož je objem odvedené práce u obchodu za 50 milionů korun či za 500 milionů korun téměř identický, nemohu si dovolit alokovat celý tým na malou zakázku, protože by pro nás nakonec nebyla vůbec rentabilní.

Pořád jsme ale v České republice a množství velkých transakcí je tu omezené. Kolik jich ročně realizujete?

Většinou se jedná o dvě až tři zakázky ročně. Musíte si uvědomit, že každá zakázka zabere kolem pěti až šesti měsíců příprav. Jedna z našich posledních trvala dokonce patnáct měsíců. Celou dobu žijete v nejistotě a nevíte, jestli zakázka dobře dopadne.

A z tohoto pohledu vychází rok 2021 jak? Kolik jste letos uzavřeli transakcí a kolik jich máte momentálně v procesu?

Jen v letošním roce jsme uzavřeli tři transakce v České republice a jednu velikou pak na Slovensku. Jednou z nich byl prodej společnosti Silnice Morava do rukou akciové společnosti IMOS Brno. Podobně velkou transakci jsme uzavřeli v prvním kvartálu letošního roku, kdy šlo o prodej společností Značky Morava a Silverton. A tou třetí pak prodej stoprocentních podílů ve společnostech Krnovská škrobárna a Krnovský lihovar ze skupiny cresco&finance a.s. Novým majitelem se stala společnost ze skupiny Reticulum Holding českého podnikatele Zdeňka Šoustala.

Prodej firmy je vždy náročný

Budeme-li se bavit konkrétně, v jaké výši jste letos uzavřeli obchody?

Jak už jsem řekla, konkrétní být nemohu, ale nejmenší zakázka, jakou jsme kdy přijali a úspěšně dokončili, byla v rozmezí 100 až 150 milionů korun a ta největší pak v jednotkách miliard korun. Každopádně v této chvíli již pracujeme na dalších dvou zakázkách a připravujeme nové projekty na další rok.

A největší obchod, co jste v minulosti udělali?

Naším doposud největším obchodem byla akvizice v segmentu autobusové dopravy, kdy jsme zajišťovali akvizici skupiny 3ČSAD do rukou společnosti Transdev. Tento projekt byl také velmi komplikovaný, jednalo se o velmi komplexní velkou zakázku.

Velikost firem, o kterých se bavíme, čítá i stovky zaměstnanců a je nepochybné, že mají vlastní právní i finanční oddělení a řadu poradců. Proč si pak najímají někoho dalšího na prodej nebo nákup firmy?

To ano, ale prodej firmy je něco úplně jiného než její řízení na operativní i strategické úrovni. Je to opravdu komplikovaný proces, do kterého se bez zkušeností nepouští nikdo. V praxi si neumím moc představit, že by někdo prodával miliardovou firmu a nedělal by to se svým transakčním specialistou.

Chcete tím říct, že toho nejsou schopni? Najít si kupce pro svou firmu nebo naopak koupit firmu, která je na trhu k prodeji?

Budu-li stručná, tak většinou toho opravdu schopni nejsou. Což ale neznamená, že by něco dělali špatně nebo že by snad byli neschopní. To vůbec ne. Bavíme se o lidech, kteří jsou mimořádně úspěšní a představují vrchol tuzemského byznysu, a právě proto chtějí někoho, kdo pro ně udělá ten nejlepší servis.

Ženský element v M&A

Byznys, ve kterém podnikáte, je převážně mužskou záležitostí. To je zkrátka fakt a vůbec nechci hodnotit, jestli to je, nebo není dobře. Jak to ale vnímáte vy sama? Jak na vás například reagují klienti, pro které máte za stovky milionů koupit firmu?

Každá mince má dvě strany a stejné je to i se ženou v ryze mužském byznysu. Buď si budete stěžovat a říkat, jak je to náročné, nebo ze své zdánlivé nevýhody uděláte výhodu. A já se snažím vždycky na všem hledat to pozitivní a to negativní nechávám konkurenci. Myslím si, že jako žena přináším do tohoto prostředí kromě svých zkušeností, profesionality a nového přístupu i ženský element. A prozatím se mi nestalo, že by na to klienti reagovali jinak než pozitivně. Naopak je to pro ně příjemná změna.

Je pro vás náročné získat si jejich důvěru?

Zpočátku určitě ano. Vždyť to znáte, všichni občas podlehneme zažitým stereotypům. Ale je to logické, protože když jim přijde na schůzku namísto byznysmena v obleku žena mého vzezření v kostýmu, trvá déle je přesvědčit, že opravdu vím, o čem mluvím, a dokážu jim jejich miliardovou firmu prodat stejně dobře i lépe než kdokoliv jiný. Takovou práci však nemůžete dělat, jen když máte pěknou tvář a upravený vzhled. Především musíte mít něco v hlavě a mít i hromadu zkušeností.

Jak vlastně ve stručnosti probíhá samotný transakční proces?

Zaprvé je potřeba získat maximum informací o firmě a celém trhu a udělat si detailní analýzu. Dále se bavíme o očekávání klienta, požadovaná prodejní cena versus reálná možná cena, a vytipovávají se možní zájemci. Když překonáte námluvy, probíhají dlouhá a často velmi komplikovaná vyjednávání a do celého procesu v této chvíli vstupují třetí strany, jakou jsou právníci, analytici, ekonomové a další experti a odborníci. Proto se pokaždé jedná o několikaměsíční proces. A věřte mi, že když děláte svůj životní obchod, tak se přesně takovými lidmi rádi obklopíte. A ustupovat? To nechce ani jedna strana.

Sto procent dokončených obchodů

Na jakém principu funguje ve vašem byznysu odměňování? Máte se zákazníky dopředu domluvenou provizi z prodejní ceny transakce. Když se vám transakce nepovede nebo k ní nakonec nedojde, tak odcházíte s prázdnou?

Zatím se nám nestalo, že bychom obchod nedokončili. Než zakázku přijmeme, uděláme si pokaždé hloubkovou analýzu firmy, a když zjistíme nějaké zásadní nesrovnalosti v účetnictví, výkazech, fungování a podobně, tak ji nevezmeme. Pouštíme se do projektů, o kterých víme, že je můžeme dotáhnout do úspěšného konce. Ano, může se stát cokoliv, co se nedá dopředu předvídat, to je podnikatelské riziko. Pouštět se ale do projektu, o kterém bychom od začátku věděli, že je „toxický“, by ale pro nás bylo obrovské reputační i finanční riziko.

A stalo se vám to?

Pouze v jednom případě jsme po analýze transakci nepřijali, protože její daňové účetnictví
nesplňovalo naše kritéria a nebylo v pořádku.

Volných peněz je teď na trhu tolik, že se prodá téměř cokoliv. Je tomu opravdu tak, nebo je realita trochu jiná?

Souhlasím, že je na trhu hodně volných peněz, ale není pravda, že by se prodalo cokoliv za cokoliv. Naši zákazníci jsou velmi zkušení a tvrdí obchodníci. Nic neprodají pod cenu a naopak nic nekoupí za vyšší cenu, než je pro ně akceptovatelné.

Transakční aktivita roste

Jak se bude na M&A trhu projevovat růst cen, tedy inflace související s nárůstem cen energií, surovin, dopravy a dalších?

V České republice je momentálně nejvyšší inflace od roku 2008 a je pravděpodobné, že bude ještě narůstat. V takovém případě by to mělo obrovský dopad na kupní sílu a dotkne se to všech odvětví. Jak se to celé projeví v našem byznysu, to je mimořádně těžké předvídat. Fúze a akvizice probíhají pořád, a jak jsem zmiňovala, transakční aktivita se neustále zvyšuje. Vidíme, že se některé firmy pomalu dostávají do složité finanční situace a na druhé straně čekají finanční žraloci, kteří by je rádi získali, nebo naopak firmy, které profitují a zažívají svoje nejlepší období a majitelé se rozhodli je předat na vrcholu. Pochopitelně to nahrává těm, co finanční prostředky mají a růst cen je neohrožuje.

Porostou tedy ceny i na trhu M&A?

Firmy mohou v důsledku globálního vývoje na trhu, nedostatku surovin, problémů se zásobováním a podobně ztrácet na hodnotě, ale jsou segmenty, kde budeme určitě vnímat nárůst cen. Například banky budou zdražovat své financování a produkty, což může některé segmenty ovlivnit negativně. U potravinářských společností lze zase očekávat spíše nárůst cen, to samé třeba u technologických firem. Bude to ale opravdu vždy záviset na konkrétním odvětví.

Projekt Seal House na břehu Temže, na němž MiddleCap spolupracoval s PPF. Zdroj: MiddleCap

Před časem se vaše firma dostala do médií v souvislosti s developerským projektem ve Velké Británii a Berlíně. Na jednom spolupracujete se skupinou PPF a na druhém s CPI Radovana Vítka. Chápu, že to nespadá do vaší kompetence, ale přece jen: chystáte se s divizí developmentu etablovat i v České republice?

Divizi Real Estate vede kolega Tomáš Jurdák. Aktuálně máme developerské projekty v Bratislavě, Londýně a Berlíně. První projekt v Londýně, Southworks, jsme dokončili v letošním roce a budova získala celou řadu mezinárodních ocenění. Jako první v celé Velké Británii získala Platinum Smart Building Certification a stala se nejvíce smart budovou světa na předávání cen REBF. Společně s joint venture partnerem PPF teď budeme opět v Londýně budovat projekt Seal House na břehu Temže. S CPI Radovana Vítka, který je rovněž naším joint venture partnerem, jsme letos v létě koupili tři projekty v Berlíně, přičemž dva z nich se nachází v části Kreuzberg, která patří mezi nejpopulárnější v celém městě. Uvidíme, jak se vyvine situace v České republice, ale nevylučujeme ani zájem o tuzemský trh.