Renata Vesecká: Česká větev kauzy MUS míří k vydání rozsudku

Stále nedořešený případ společnosti Mostecká uhelná z konce devadesátých let čeká na svoje vyústění. V roce 1999 schválila vláda Miloše Zemana prodej 46procentního státního podílu firmě Investenergy za 650 milionů korun.

Podle advokátky a bývalé státní zástupkyně Renaty Vesecké, která v kauze vystupuje jako zmocněnec zúčastněné osoby, již průběh tzv. české větve kauzy míří k vyvrcholení. „Celý průběh již v zásadě míří k rozhodnutí, tedy vydání rozsudku,“ říká exkluzivně pro Peak.cz.

Za podvodné ovládnutí MUS potrestal švýcarský soud v roce 2013 šest mužů – Jiřího Diviše, Marka Čmejlu, Antonia Koláčka, Petra Krause, Oldřicha Klimeckého a Belgičana Jacquesa de Grooteho. Belgičan jako jediný dostal pouze peněžitý trest, ostatní byli odsouzeni k odnětí svobody.

Českou větev kauzy MUS projednává už několik let pražský městský soud. Česká obžaloba tvrdila, že Koláček, Kraus, Diviš, Klimecký a Čmejla ovládli MUS jejími vlastními penězi s využitím nepřehledné struktury firem. Česku tím podle státního zástupce způsobili škodu nejméně 3,2 miliardy korun.

Verdikt Ústavního soudu

Do kauzy nyní zasáhl verdikt Ústavního soudu, který zrušil české rozhodnutí o uznání švýcarského rozsudku nad exmanažerem MUS Petrem Krausem. Důvodem je porušení práva na soudní ochranu. Česká justice se dostatečně nevypořádala s tvrzením o možném porušení práva na tlumočení a překlad v soudním řízení ve Švýcarsku. Znovu musí rozhodnout Městský soud v Praze.

Kraus si ve Švýcarsku za podíl na tunelování MUS vyslechl trest odnětí svobody 36 měsíců, z toho 16 měsíců nepodmíněně, který už vykonal, a také peněžitý trest. Soud v nálezu netvrdí, že Švýcaři porušili Krausova práva, jen upozorňuje na to, že česká justice v řízení o uznání dostatečně nevypořádala jednu ze sporných otázek. Dalším námitkám obsaženým ve stížnosti Ústavní soud nevyhověl.

Pražský soud loni uznal rozsudek švýcarského federálního trestního soudu v celém rozsahu výroku o vině. Z výroku o trestu uznal tu část, která zahrnuje „uložení náhradní hodnoty“ ve prospěch Švýcarské konfederace ve výši zhruba 12,5 milionu švýcarských franků (přibližně 318 milionů korun). Uznání peněžitého trestu v obecné rovině otevírá českým orgánům cestu k obstavení Krausových účtů nebo získání náhradní hodnoty z cenných papírů či pozemků. „Z informací, které mám, zatím tyto kroky asi činěny nebyly,“ uvedl advokát.

Podle švýcarského trestního zákoníku se Kraus dopustil podvodu a opakovaného závažného praní špinavých peněz. V Česku by stejné jednání mohlo být kvalifikováno jako podvod a legalizace výnosů z trestné činnosti. Uznání švýcarského rozsudku potvrdil po pražském městském soudu také Vrchní soud. Obě rozhodnutí ale ústavní soudci zrušili. V novém řízení půjde znovu především o uznání či neuznání peněžité sankce.

VÍCE K TÉMATU:

Podaří se dostat peníze zpět do republiky?

Vesecká: Městský soud provedl větší dokazování než Švýcaři

Příští měsíc bude pokračovat u Městského soudu v Praze hlavní líčení v trestní věci Mostecké uhelné. Co lze podle vás očekávat?

Od loňského roku se v této trestní věci účastním hlavního líčení jako zmocněnec zúčastněné osoby. Jedná se již o několikáté odročené jednání, myslím, že celý průběh již v zásadě míří k rozhodnutí, tedy vydání rozsudku.

Ve věci již jeden rozsudek je, a to rozsudek soudu ve Švýcarsku. Je jím soud ČR vázán?

Není a není vázán ani provedenými důkazy co do obsahu či rozsahu. V rámci České republiky Městský soud v Praze provedl opravdu rozsáhlé dokazování, ve větší šíři než soud švýcarský. Provedené důkazy ukázaly na zásadní a důležitou úlohu státu zastoupeného činností vlády a především zpravodajských služeb či rozhodování v rámci privatizačních procesů.

V trestní věci Mostecké uhelné se ukázaly postupy a přístupy státu k těmto procesům. Rozsudek švýcarského soudu by byl pro soudy v ČR zásadní pouze tehdy, pokud by bylo dospěno k závěru, že se jedná o totožném skutku. Pak by v úvahu přicházela aplikace zásady „ne bis in idem“, tedy ne dvakrát o tomtéž.

Jaká je úloha zmocněnce v trestním řízení?

Zmocněnec zastupuje zúčastněnou osobu, eventuálně poškozeného, a má všechna práva zúčastněné osoby, tedy může se účastnit výslechů svědků, průběhu hlavního líčení, podávat opravné prostředky, činit návrhy, nahlížet do spisu a podobně.

Vy jste zmocněncem společností Sluneční chrám Maitrea a.s. a Maitrea Anstalt. Jak se jich trestní řízení dotýká? Podle našich informací není proti těmto společnostem vedeno trestní řízení.

To je pravda, jedná se o zúčastněné osoby, tedy ty, jejichž věci nebo části majetku byly v trestním řízení zajištěny, a k návrhu státního zástupce by mohlo být rozhodnuto o zabrání těchto zajištěných věcí. Zabrány by mohly být proto, že by se mohlo jednat o výnosy z trestné činnosti.

České soudy se v současné době zabývají také uznáním a výkonem části rozsudku švýcarských soudů. Může uvedené ovlivnit rozhodování Městského soudu v Praze?

Částečně ano, protože se jedná o žádost švýcarského státního zastupitelství o zajištění a konfiskaci majetku Antonia Koláčka jako náhradní hodnoty výnosu z trestné činnosti, za niž byl odsouzen ve Švýcarsku. Ohledně uvedeného majetku však přichází v úvahu i rozhodování zdejšího Městského soudu v Praze, a to právě v intencích eventuálních náhrad škod, pokud by byla trestná činnost v ČR prokázána.

Je tedy vhodné, aby o uznání rozsudku švýcarského soudu nebylo Městským soudem v Praze rozhodováno do té doby, nežli bude stejným soudem rozhodnuto o trestní věci Mostecké uhelné společnosti. Navíc v současné době Ústavní soud ve věci dalšího z odsouzených ve Švýcarsku, Petra Krause, rozhodl o tom, že zrušil rozhodnutí českých soudů o uznání rozsudku švýcarského soudu ohledně jmenovaného.