Mohlo by vás také zajímat
Jak mohou povodně ovlivnit české hospodářství?
Jan Bureš 16. září 2024Po víkendu spojeném s vydatnými srážkami se potýká se záplavami většina krajů, nejhorší situace je ve východní polovině Česka. V…
Draghi nastavil EU kruté zrcadlo, evropská pokuta pro Google a Apple a na Seznam.cz si posvítí ÚOHS aneb souhrn ekonomických událostí 37. týdne 2024
Libor Akrman 13. září 2024ECB jde se sazbami dolů; nezaměstnanost jev Česku stabilní, inflace těsně nad 2 %; Apple představil novou řadu iPhone, Apple…
Klopýtání české ekonomiky pokračuje
Petr Dufek 30. srpna 2024S ohledem na vývoj u našeho hlavního obchodního partnera asi nelze čekat nějaké zázračné zrychlení růstu ve druhé polovině roku.
- Komentář
Připravte se! Zvýšení úrokových sazeb se blíží
Je velmi pravděpodobné, že centrální banka bude pokračovat v normalizaci úrokových sazeb, domnívá se ve svém komentáři analytik Petr Dufek. Co vše může ČNB ovlivnit a jaký to bude mít dopad?
Po krátké přestávce se bankovní rada České národní banky nejspíše už na svém únorovém zasedání znovu rozhodne zvýšit svoji úrokovou sazbu. Alespoň tak to vyznívá z komentářů, které z ČNB přicházejí.
| Co uvedl Jiří Rusnok v rozhovoru pro LN |
| Už loni jste před prosincovým zasedáním prohlásil, že je šance 50 : 50, že se úrokové sazby zvednou v prosinci nebo pak na zasedání v únoru. Je vůbec nějaká šance, že by se teď, 1. února, sazby nezvedly? Co by se muselo stát, aby k tomu nedošlo? Před zasedáním bankovní rady se může stát cokoliv. Je ale pravda, že je velmi slušná pravděpodobnost, že sazby vzrostou, protože vše se vyvíjí v souladu s naší prognózou. Jsou tu ale drobné odchylky. Například jádrová inflace za prosinec je o 0,3 procentního bodu nižší, než jsme čekali, ale jinak je celková inflace nižší jen o 0,1 procentního bodu. Ukazuje se, že v ekonomice nejsou žádné enormní inflační tlaky, a jsme tak blízko našemu inflačnímu cíli kolem dvou procent… |
Posledním, kdo na toto téma hovořil, byl guvernér Jiří Rusnok (viz box vpravo, pozn. red.), který mluvil o minimálně dvojím navýšení sazeb ještě v letošním roce a vysoké pravděpodobnosti tohoto kroku už na únorovém zasedání.
Nakonec proč ne. Ekonomika jede na plný plyn, inflace zůstává nad cílem, ceny nemovitostí rostou nejrychleji v celé EU, na trhu práce panuje stále napjatější situace a silnější koruna zdá se centrální banku netrápí.
Nepravděpodobná prognóza?
Centrální banka tak může pokračovat v normalizaci úrokových sazeb, respektive v nalézání nového normálu, který by se podle jejích slov měl nacházet někde v blízkosti tří procent.
Cesta k tomuto cíli je však ještě hodně daleká, když vezmeme v úvahu, že aktuálně je repo sazba na úrovni půl procenta a tříměsíční PRIBOR necelých 0,8 procenta.
GRAF: Vývoj základní úrokové sazby ČNB
Za posledních deset let, v procentech
Zdroj: Tradingeconomics.com
Proto se nezdá příliš pravděpodobné, že by se mohla naplnit prognóza ČNB, která předpokládá návrat do blízkosti trojky už v závěru příštího roku.
A přesvědčené o takové rychlosti zatím nejsou ani finanční trhy, byť střední a dlouhé sazby mají za poslední rok za sebou docela solidní skok nahoru.
Nekončící růst sazeb
Pokud ovšem odhodlání ČNB zůstane neměnné (a nemusí být zdaleka ani tak agresivní jako v prognóze), není růst střednědobých a dlouhodobých úrokových sazeb zdaleka u konce.
VÍCE K TÉMATU:
Mění inflace čekání na zvýšení sazeb ze strany ČNB v čekání na Godota?
Kvantitativní uvolňování už tu pár let běží. Co až se změní v kvantitativní utahování?
Odhadujeme totiž, že do konce roku 2018 ČNB navýší svoji repo sazbu na 1,25 procenta a už v příštím roce se může dostat dokonce ke dvěma procentům.
Zvlášť pokud už i ECB skončí se svojí extrémně uvolněnou politikou minimálně v tom směru, že uzavře QE a upraví svoji zápornou depozitní sazbu. Vše je samozřejmě podmíněno příznivým vývojem ekonomiky a v našem případě i kurzem koruny.
A co koruna?
|
UŽ JSTE SI OBJEDNALI?
|
|
|
Proto možná ještě daleko zajímavější než samotné zvýšení sazeb na nadcházejícím únorovém zasedání bankovní rady ČNB může být zveřejnění výhledu kurzu koruny, s nímž centrální banka pracuje.
Od zavedení devizových intervencí totiž centrální bankéři kurzovou prognózu tají, takže se finanční trhy doposud spoléhaly a spoléhají pouze na slova o „spokojenosti“ centrální banky s vývojem koruny.
Přitom odchylka kurzu od prognózy i v minulosti hrála poměrně silnou a významnou roli při nastavování úrokových sazeb… a taky našich výhledů.