Mohlo by vás také zajímat
Křehký klid v Hormuzském průlivu znamená pokračující napětí
Libor Akrman 27. dubna 2026Očekávání kolem „Islamabad talks 2.0“ postupně rostla, přetrvávající neshody mezi stranami však zabránily jakémukoli smysluplnému pokroku. Tato patová situace pokračovala…
Středoevropské měny v zajetí ropy
Jan Čermák 8. dubna 2026Markantní propad ceny ropy opět potvrdil námi dříve odhadnutou silnou vazbu eurodolaru a středoevropského forexu na ceny ropy.
Sazby hypoték se otáčejí vzhůru, banky zdražují a ještě budou
Libor Akrman 26. března 2026Geopolitické napětí se promítá do ceny peněz, růstu úrokových swapů, klíčového nástroje, podle kterého banky oceňují dlouhodobé úvěry. Lze tedy…
- Komentář
Připravte se! Zvýšení úrokových sazeb se blíží
Je velmi pravděpodobné, že centrální banka bude pokračovat v normalizaci úrokových sazeb, domnívá se ve svém komentáři analytik Petr Dufek. Co vše může ČNB ovlivnit a jaký to bude mít dopad?
Po krátké přestávce se bankovní rada České národní banky nejspíše už na svém únorovém zasedání znovu rozhodne zvýšit svoji úrokovou sazbu. Alespoň tak to vyznívá z komentářů, které z ČNB přicházejí.
| Co uvedl Jiří Rusnok v rozhovoru pro LN |
| Už loni jste před prosincovým zasedáním prohlásil, že je šance 50 : 50, že se úrokové sazby zvednou v prosinci nebo pak na zasedání v únoru. Je vůbec nějaká šance, že by se teď, 1. února, sazby nezvedly? Co by se muselo stát, aby k tomu nedošlo? Před zasedáním bankovní rady se může stát cokoliv. Je ale pravda, že je velmi slušná pravděpodobnost, že sazby vzrostou, protože vše se vyvíjí v souladu s naší prognózou. Jsou tu ale drobné odchylky. Například jádrová inflace za prosinec je o 0,3 procentního bodu nižší, než jsme čekali, ale jinak je celková inflace nižší jen o 0,1 procentního bodu. Ukazuje se, že v ekonomice nejsou žádné enormní inflační tlaky, a jsme tak blízko našemu inflačnímu cíli kolem dvou procent… |
Posledním, kdo na toto téma hovořil, byl guvernér Jiří Rusnok (viz box vpravo, pozn. red.), který mluvil o minimálně dvojím navýšení sazeb ještě v letošním roce a vysoké pravděpodobnosti tohoto kroku už na únorovém zasedání.
Nakonec proč ne. Ekonomika jede na plný plyn, inflace zůstává nad cílem, ceny nemovitostí rostou nejrychleji v celé EU, na trhu práce panuje stále napjatější situace a silnější koruna zdá se centrální banku netrápí.
Nepravděpodobná prognóza?
Centrální banka tak může pokračovat v normalizaci úrokových sazeb, respektive v nalézání nového normálu, který by se podle jejích slov měl nacházet někde v blízkosti tří procent.
Cesta k tomuto cíli je však ještě hodně daleká, když vezmeme v úvahu, že aktuálně je repo sazba na úrovni půl procenta a tříměsíční PRIBOR necelých 0,8 procenta.
GRAF: Vývoj základní úrokové sazby ČNB
Za posledních deset let, v procentech
Zdroj: Tradingeconomics.com
Proto se nezdá příliš pravděpodobné, že by se mohla naplnit prognóza ČNB, která předpokládá návrat do blízkosti trojky už v závěru příštího roku.
A přesvědčené o takové rychlosti zatím nejsou ani finanční trhy, byť střední a dlouhé sazby mají za poslední rok za sebou docela solidní skok nahoru.
Nekončící růst sazeb
Pokud ovšem odhodlání ČNB zůstane neměnné (a nemusí být zdaleka ani tak agresivní jako v prognóze), není růst střednědobých a dlouhodobých úrokových sazeb zdaleka u konce.
VÍCE K TÉMATU:
Mění inflace čekání na zvýšení sazeb ze strany ČNB v čekání na Godota?
Kvantitativní uvolňování už tu pár let běží. Co až se změní v kvantitativní utahování?
Odhadujeme totiž, že do konce roku 2018 ČNB navýší svoji repo sazbu na 1,25 procenta a už v příštím roce se může dostat dokonce ke dvěma procentům.
Zvlášť pokud už i ECB skončí se svojí extrémně uvolněnou politikou minimálně v tom směru, že uzavře QE a upraví svoji zápornou depozitní sazbu. Vše je samozřejmě podmíněno příznivým vývojem ekonomiky a v našem případě i kurzem koruny.
A co koruna?
|
UŽ JSTE SI OBJEDNALI?
|
|
|
Proto možná ještě daleko zajímavější než samotné zvýšení sazeb na nadcházejícím únorovém zasedání bankovní rady ČNB může být zveřejnění výhledu kurzu koruny, s nímž centrální banka pracuje.
Od zavedení devizových intervencí totiž centrální bankéři kurzovou prognózu tají, takže se finanční trhy doposud spoléhaly a spoléhají pouze na slova o „spokojenosti“ centrální banky s vývojem koruny.
Přitom odchylka kurzu od prognózy i v minulosti hrála poměrně silnou a významnou roli při nastavování úrokových sazeb… a taky našich výhledů.