Už v lednu česká inflace překvapila svojí razancí, když se dostala těsně pod samou hranici deseti procent. Prudký růst cen ovšem pokračoval i v únoru, kdy ceny meziměsíčně vzrostly o 1,3 procenta, a to především „zásluhou“ stále vyšších nákladů na bydlení – zejména energií.
Meziroční inflace se tentokrát posunula za hranici 11 procent a dosáhla tak nejvyšší hodnoty za posledních zhruba 24 let.
GRAF: Vývoj inflace v Česku
Za posledních 12 měsíců, meziroční ukazatel v procentech
Zdroj: tradingeconomics.com
Zdražuje všechno
Lidé si připlácejí v podstatě téměř za vše, nicméně největší podíl na meziroční inflaci nesou rychle rostoucí náklady na bydlení.
Prudce se zvyšují účty za elektřinu, plyn, teplo, rostou i náklady vlastnického bydlení s tím, jak reflektují ceny bytů a stavebních materiálů. Jen bydlení samo o sobě stojí za více než třetinou aktuální inflace.
Významný podíl na inflaci však má i stále dražší doprava, konkrétně zdražující pohonné hmoty i nedostatkové osobní automobily. Pozadu nezůstávají ani potraviny, za které jsme si v únoru připláceli v průměru už téměř sedm procent. Vedle toho na českém trhu skokově rostou i ceny oblečení a obuvi, zdražují návštěvy restaurací…
Kupní síla se zmenšuje
I když inflace „trhá“ rekordy, nejspíše ještě neřekla své poslední slovo. Ostatně každý vidí, jak se každým dnem zvyšují ceny pohonných hmot, které březnovou inflaci dotlačí nad dvanáct procent.
Takto silný růst cen nebudou v letošním roce mzdy moci reflektovat. Proto je třeba počítat s ještě rychlejším poklesem kupní síly obyvatel, který se posléze propíše i do tržeb obchodníků, spotřeby i HDP.
Únorová inflace překonala prognózu ČNB o 1,4 procentního bodu (lednová jen o 0,5). Centrální banka tak na svém březnovém zasedání nejspíš opět zvýší svoji základní úrokovou sazbu. Jako vcelku pravděpodobné se zdá navýšení o 50 základních bodů na pět procent.
Navíc v únorové inflaci se ještě úplně nepromítl dopad války na Ukrajině, kterou doprovází zmíněný výrazný nárůst cen pohonných hmot.