Co přineslo léto? Z pohledu analytika koláž obrazů z přehřáté ekonomiky

Návrat z letní dovolené může být prospěšný nejen proto, že si v práci člověk odpočine od dětí, ale také proto, že se může s kolegy podělit o své zážitky z cest. Ty v případě analytika zkoumajícího ekonomiku mohou být i trochu jiné, než když si je namodeloval u pracovního stolu v kanceláři.

Mikroekonomická zkušenost z reálného světa během letní dovolené v ČR přitom mohla poskytnout hned několik indicií, že se nám ta naše malá ekonomika pěkně zahřívá.

Signál první: kamiony

První indicie o přehřátí ekonomiky se dostaví hned poté, co se vydáte prakticky jakýmkoliv směrem autem.

Na každé jen trochu větší komunikaci se pohybuje až nezvyklé množství kamionů. To svědčí nejen o tom, že snaha domácích elit udělat z Čechů skrze investiční pobídky a podhodnocenou korunu národ řidičů a skladníků slavila úspěch.

Ale znamená to také, že konjunktura v Evropě a u nás sílí a zboží se přepravuje všemi směry.

Signál druhý: turisté

Další mikroekonomickou známkou, že „sýpky“ jsou plné a přišla doba hojnosti, jsou pak plné hotely, penziony a restaurace.

Neplatí to samozřejmě paušálně, ale zážitek z turisticky atraktivnějších míst v Česku je takový, že lidé nemají hluboko do kapsy a turistický průmysl jen kvete.

Nedílnou součástí tohoto dojmu je pak to, že provozovatelé českých rekreačních a restauračních zařízení již našli to, čemu makroekonomové po anglicku říkají „pricing power“, tedy že se nestydí zvedat ceny svých služeb.

Signál třetí: investice

A konečně, nedílnou součástí přehřáté ekonomiky jsou nejen zvyšující se ceny služeb a také třeba formující se bubliny na trzích aktiv.

Perličkou z letní dovolené na toto téma byl nechtěný poslech několikaminutové seriózní reportáže na hlavní české veřejnoprávní rozhlasové stanici o tom, jak běžní lidé v ČR mohou investovat do bitcoinů.

Co z toho vyplývá?

Možná že jsou vaše (mikro)dojmy z letní dovolené v českých zemích jiné, ale dovolím si pochybovat o tom, že byste dospěli k zásadně jinému (makroekonomickému) úsudku.

Neboli že v naší ekonomice je slabá poptávka, ceny stagnují, a tudíž je žádoucí, aby úrokové sazby byly co nejdéle blízko nuly a koruna byla pokud možno co nejslabší.