Příjemný paradox německé církve: „oveček“ ubývá, ale peníze přibývají

Právě skončily nejvýznamnější křesťanské svátky v roce. A i když do lavic německých kostelů možná už nechodí tolik lidí jako dříve, z tamních církevních představitelů může čišet spokojenost.

Příjmy církve v Německu jsou totiž podle deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) rekordně vysoké. Církevní hodnostáři za to vděčí silné ekonomice.

Každoročně o statisíce „oveček“ méně

Podle demografických údajů z konce roku 2015 žilo v Německu přes 82 milionů lidí, přičemž počet Němců od roku 2002 klesal až k hranici 80 milionů. Klesající trend zvrátila v roce 2015 migrační krize, kdy do země přišly statisíce běženců.

Obdobný trend je vidět i u věřících, kde však migranti postupný úbytek nezastavili. Ještě před deseti lety se k dvěma největším církvím (římskokatolické a evangelické) v Německu hlásilo přes 50 milionů lidí, podle nejnovějších údajů z roku 2015 jich bylo už jen přes 46 milionů.

Podíl na celkovém počtu obyvatel během posledních pěti let klesl ze zhruba dvou třetin na něco přes polovinu. Oproti jiným náboženstvím to ale stále je drtivá většina.

Zatím. V Německu totiž přibývá uprchlíků a přistěhovalců z Turecka a Středního východu, kteří s sebou přinášejí hlavně islámské náboženství. Podle odhadů jejich podíl na celkovém počtu obyvatel již přesáhl pět procent, přičemž největší růst zaznamenal v posledních čtyřech letech.

GRAF: Vývoj počtu obyvatel a věřících v Německu
Jde o údaje o počtu lidí ve dvou hlavních církvích – evangelické a římskokatolické, v milionech lidí.

Zdroj: Kirchenaustritt.de

Jen pro srovnání, v Česku byla v roce 2011 (kdy bylo provedeno Sčítání lidu, pozn. red.) v některé církvi z necelých 10,5 milionu obyvatel zhruba pětina, přičemž přes milion „oveček“ podle Českého statistického úřadu měla římskokatolická církev. K dalším církvím se u nás podle statistiků přihlásilo výrazně méně lidí, řádově v tisících.

Věřících ubývá, peněz přibývá

Zpět ale k prosperujícím německým duchovním. Každý rok z církve podle FAZ vystoupí okolo 300 tisíc Němců. Přesto jsou nyní pokladny kostelů rekordně plné a i pro letošní rok počítají církevní představitelé s dalším posunutím této hranice, která se loni přiblížila 12 miliardám eur.

Důvod takové situace je prostý. Německé ekonomice se daří velmi dobře a díky tomu rostou i platy v zemi. A právě od výše platů, respektive od daní z příjmů se odvíjejí i příjmy křesťanské církve (římskokatolické a evangelické).

Židovské obce v Německu vybírají prostřednictvím finančních úřadů podobnou daň jako křesťané. Němečtí muslimové peníze na provoz svých zařízení získávají především ze sbírek a darů, mimo jiné ze zemí s výrazně muslimskou populací.

Zatímco do roku 2013 reálné příjmy v Německu spíše klesaly a potom dlouho stagnovaly, od minulého roku si zaměstnanci polepšují a jejich platy konečně rostou. Nárůsty se samozřejmě velmi liší podle oborů a pracovních pozic, přesto i pro letošní rok počítají analytici s celkovým průměrným růstem příjmů o 2,6 procenta.

GRAF: Vývoj růstu německých platů
Meziměsíční srovnání platů v Německu za posledních deset let, v procentech.

Zdroj: Tradingeconomics.com

„Největší jsou průměrné nárůsty platů na jihu země a ve velkých městech. Zaměstnanci v Bavorsku dostávají v průměru o čtyři procenta více,“ píše například deník Die Welt.

Podle statistik můžou s přilepšením počítat lidé napříč obory, od těch, kteří pracují ve službách, přes zdravotnictví až třeba po stavebnictví a chemický průmysl. A právě z toho nyní těží i německé kostely.

Věřící automaticky platí

Kdo je v Německu úředně přihlášen ke katolické nebo evangelické víře, tomu se z daně z příjmu automaticky strhávají i poplatky pro církev.

Ty dosahují ve většině spolkových zemí devíti procent, v Bavorsku a Bádensku- Württembersku je to osm procent.

Podle posledních oficiálních údajů získaly z daní svých členů (kteří často patří k lépe situované vrstvě společnosti) přes šest miliard eur v případě katolické církve, zatímco evangelická „jen“ zhruba 5,5 miliardy eur za předminulý rok.

Dohromady pak jejich daňové příjmy přesáhly 11,5 miliardy eur, přičemž daňové odvody tvoří podle odhadů kolem 70 procent příjmů církví.

Kompletní údaje za minulý rok ještě nejsou zveřejněné, podle informací deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung se ale prý jedná o další rekord. „Pro rok 2017 může církev na mnoha místech počítat s dalším nárůstem příjmů,“ uvádí FAZ.

I když tedy mnoho Němců množinu věřících opouští – jedním z důvodů je i to, že tím pádem nemusí platit církevní daň –, nárůst platů je příčinou toho, že příjmy církve naopak rostou.

Velká biskupství bohatnou

Nejlépe se daří velkým západním biskupstvím, jako je třeba to v Kolíně nad Rýnem nebo Paderborn. Právě v Kolíně počítají, že letos jejich příjmy dosáhnou nového rekordu: počítají s nárůstem o 2,3 procenta. Tím by se příjem dostal na 877 milionů eur.

Například oproti roku 2009 to znamená plus 155 milionů eur. Také evangelická církev ve Württembergu se loni dostala na rekordní příjmy, když do její pokladny „přiteklo“ z takzvané církevní daně na 710 milionů eur.

Ne všem biskupstvím se ale daří tak dobře – ta chudší v regionech, kde se nehlásí k církvi tolik lidí, tedy hlavně na východě země, se musí spoléhat na pomoc z bohatých západních oblastí.

Biskup luxusu

Na jedné straně jsou tedy stoupající příjmy, na straně druhé ale i poměrně vysoké náklady, ať už se jedná o platy duchovních, nebo správu církevního majetku. Jen dvě hlavní církve  se starají o více než 400 tisíc kostelů. Navíc v Německu je rozšířené i církevní školství a církevní sociální zařízení. Řada prostředků pak míří také na charitu a rozvojovou pomoc.

Na druhou stranu jsou vysoké příjmy i terčem kritiky, neboť někteří duchovní dokázali utratit vysoké částky vybrané od „oveček“ za přestavbu či vylepšení svých rezidencí. Jako například limburský biskup Franz-Peter Tebartz-van Elst, který si před lety nechal zbudovat luxusní rezidenci za více než 30 milionů eur.

Biskupská rezidence v Limburgu, pohled na kapli St. Maria, v pozadí jsou vidět privátní prostory biskupa. Zdroj: de.wikipedia.org

Původní částku na přestavbu překonal téměř šestinásobně, což ho však stálo biskupské postavení.

Utahování církevních opasků

I přes současný velmi příznivý vývoj příjmů si nejen biskupové uvědomují tvrdou realitu – lidí v kostelech vytrvale ubývá a zatím se v naprosté většině oblastí nedaří tento vývoj zvrátit.

Na mnoha místech proto chystají velké úsporné programy, které se například týkají spojování far.

Pro mnoho Němců je ale jedním z velkých důvodů, proč oficiálně z církve vystupují, a tím pádem přestávají platit církevní daň, že se jim nelíbí, jak bohaté kostely a jejich představení jsou a jak s penězi zacházejí.