Mohlo by vás také zajímat
Jako za „best in covid“? Plán na rozpočtové změny tomu odpovídá, ale situace nikoli
Kryštof Míšek 14. května 2026Kabinet Andreje Babiše chce prosadit pozměňovací návrhy pravidel pro tvorbu státního rozpočtu, které kromě jiného umožní vládě navyšovat výdaje na…
Co také ukázalo Babišovo vyřešení Agrofertu? Mj. i slabinu systému
Aleš Rozehnal 11. prosince 2025Budoucí premiér Andrej Babiš minulý čtvrtek veřejně oznámil řešení svého střetu zájmů. Vzdá se svého holdingu Agrofert a poměrně radikálně…
Z louže do bláta. Podnikatelské prostředí se v Česku zlepšilo jen mírně. V rámci EU jsme na spodních příčkách
Libor Akrman 21. října 2025České podnikatelské prostředí si dle Indexu prosperity a finančního zdraví mírně polepšilo. Zatímco loni nám připadla 22. příčka z celkových…
- KOMENTÁŘ
Přepište historii! Start největší státní podpory v dějinách České republiky se přiblížil
Na podniky už několik týdnů dopadají opatření, která kvůli nákaze vstoupila v platnost. Podnikatelé, jejichž byznys zasáhla pandemie koronaviru, proto již nedočkavě vyhlížejí konkrétní návrh státní podpory na mzdy zaměstnancům. Program se podle odhadů týká více než tří milionů zaměstnanců.
Český automobilový průmysl, v němž se od konce 90. let počet zaměstnanců zvýšil z 86 tisíc na současných 135 tisíc, však prochází těžkou zkouškou. (Ilustrační foto) Zdroj: Škoda Auto
Už od 12. března platí na území Česka nouzový stav a ještě (minimálně) do 11. dubna platit bude.
Nástup restrikcí spolu s propadem domácí i zahraniční poptávky tvrdě zasáhl tuzemský podnikatelský sektor. Ten proto s napětím vyčkává na rozhodnutí o asi nejvýznamnějších vládních opatřeních na jeho podporu.
Čeká se na kurzarbeit
| Co je kurzarbeit |
| V principu jde o to, že stát platí firmám za to, že nebudou propouštět své zaměstnance. Zaměstnavatelům by stát měl přispět na náhrady mezd v rozmezí od 50 do 80 procent. Na podporu budou mít nárok například společnosti, kterým v karanténě skončí podstatné množství zaměstnanců, nebo ty, které budou muset omezit výrobu kvůli výraznému propadu poptávky či chybějícímu materiálu. |
Po startu programu bezúročných úvěrů v rámci programu COVID zaměřených na provozní financování má totiž přijít na řadu s napětím očekávaný kurzarbeit. Ten by měl postiženým firmám zajistit alespoň část peněz na pokrytí mzdových nákladů.
Podle dílčích informací by mělo jít o 60 procent nebo 80 procent podle toho, jakým způsobem je daná firma současným útlumem postižena.
Samozřejmě podnikatele nebude zajímat jen procentní částka, ale i základ, z kterého se bude počítat, a nepochybně i horní hranice. Jinak řečeno, zda se z této „dotace“ bude platit sociální a zdravotní pojistné a jak vysoká bude tato samotná částka.
V úvodních návrzích se počítalo se zhruba 24 tisíci, nicméně výsledný návrh by mohl být podstatně velkorysejší (objevily se informace o 48 tisících v podobě superhrubé mzdy), a dokonce i jednodušší.
VÍCE K TÉMATU:
Koronaekonomika: na obzoru záchranných kruhů se objevují koronabondy. Proč je vydávat?
Koronavirus ve světle historických pandemií. Největší škody utrpí průmysl
Další opatření
Další státní podpory (kromě půlroční úlevy na zdravotní a sociální pojištění) by se měli dočkat i živnostníci postižení současnou krizí, kterým by stát měl hradit 15 tisíc korun.
| Program COVID2 |
| Podnikatelé zasažení v souvislosti s koronavirem nebo vládními opatřeními budou moci u Českomoravské záruční a rozvojové banky (ČMZRB) žádat o záruky na úvěry na zaplacení provozních nákladů, tedy mezd, nájmů, energie, dodavatelsko-odběratelských faktur nebo na nákup surovin. Podnikatelé budou moci žádat u komerčních bank o úvěry od deseti tisíc do patnácti milionů korun či o příspěvek až milion korun na úhradu úroků. Úvěry nebude možné použít na investiční výdaje ani na refinancování jiných úvěrů. |
K opatřením směřovaným do podnikatelského sektoru můžeme přidat i systém bankovních záruk v podobě programu COVID2.
Ten má odstartovat už 2. dubna a stejně jako již zmíněné bezúročné úvěry je zaměřen na zajištění provozního financování.
Odklad splátek plný otazníků
Asi posledním velkým opatřením, které by mělo nabýt jasnější podoby, je šestiměsíční moratorium na splátky úvěrů a hypoték poskytnutých bankami i nebankovními subjekty.
Prozatím vyvolává spíše více otázek než odpovědí, a tak si na konkrétní podobu budeme muset počkat až do jeho případného schválení.
Už od začátku dubna by tedy měla naběhnout poměrně masivní podpora státu českému podnikatelskému sektoru. Jejím smyslem je podpořit cash flow firem, respektive zajistit peníze na provozní financování v době, kdy jsou firmy pod tlakem restriktivních opatření i slabé či žádné poptávky.
Umožní jim překlenout nejhorší časy, nicméně budoucí prosperitu samozřejmě automaticky nezajistí. Ta se bude odvíjet nejenom od státní podpory a míry restrikcí v podnikání na české, ale i zahraniční straně. Klíčová bude především doba návratu důvěry zákazníků.