Před Putinem prchají i Rusové. Cílem je třeba Kyrgyzstán, který je přitom na Kremlu ekonomicky silně závislý

Rusové, kteří nesouhlasí s agresivní válkou na Ukrajině, nemají příliš možností, jak kroky prezidenta Vladimira Putina změnit. Pokud v Rusku protestují proti válce, hrozí jim zadržení a následné odsouzení až na patnáct let. Leteckých možností, jak se dostat mimo Rusko, je také minimum.

V Evropě mohli ti movitější využívat lety do Bělehradu (než je srbská vláda po nátlaku zrušila), ze kterého se dostali prakticky kamkoliv.

Pro chudší Rusy je jednou z možností Kyrgyzstán, který se už na vlnu ruských emigrantů připravuje.

Strach z povolávacího rozkazu

Šestadvacetiletý student z Petrohradu Kirill Šamijev pracoval jako poradce pro evropské společnosti a začal se obávat, že by musel v případě mobilizace nastoupit do armády.

V prvním týdnu po ruské invazi se množily zprávy o tom, že Kreml zavede mobilizaci a uzavře hranice. Letenky do Perského zálivu, Arménie i Turecka byly rychle vyprodány, tak zvolil hlavní město Kyrgyzstánu Biškek.

„Je to tu levné a lidé jsou k Rusům přátelští,“ vysvětlil mladý Rus hlavní pozitiva, proč se tato středoasijská republika může stát oblíbenou destinací lidí, kteří nechtějí mít se současným režimem v Kremlu nic společného.

Není divu, Kyrgyzstán je jednou z nejchudších postsovětských republik. Jeho ekonomika je postavená hlavně na těžbě zlata, platbách občanů, pracujících v zahraničí a zahraniční rozvojové pomoci. Ekonomice také neprospívá všudypřítomná korupce.

GRAF: Srovnání vývoje HDP na hlavu Česka a Kyrgyzstánu
Za posledních 10 let, levá osa Y je výše HDP n hlavu u Česka, pravá osa Y patří Kyrgyzstánu,  v USD.

Zdroj: tradingeconomics.com

Oblíbené postsovětské republiky

Už dříve byli mladší muži, kteří překračovali ruské hranice, vyslýcháni příslušníky FSB s dotazy, proč ze země odcházejí.

Bývalá sovětská republika jim ale zaručuje, že se tu na ně místní nebudou dívat skrz prsty jako v západních zemích v Evropě nebo v Americe.

Například do Gruzie podle France 24 odešlo už 25 tisíc Rusů. Tbilisi již pár let slouží jako hub pro ruské opoziční kruhy. Výhodou této země je, že zde Rusové mohou žít celý rok, aniž by potřebovali vízum. Dalším z cílů je také Arménie.

Zatímco jednosměrná letenka do Dubaje se vyšplhala až na čtyři tisíce dolarů, do Biškeku se dá z Moskvy dostat za 300 dolarů. Lety jsou doslova nacpané Rusy, informoval reportér z Moscow Times.

Nízké ceny a laxní úřady

V milionovém hlavním městě Kyrgyzstánu se to nyní hemží ruskými „uprchlíky“. Řada z nich jsou mladší lidé s malými dětmi nebo mladíci, kteří se obávají, že budou odvedeni do armády.

Tvrdí, že se jim ulevilo, když se dostali mimo jurisdikci Ruské federace. Na druhou stranu mají obavy z nového života politických uprchlíků. Jak už bylo řečeno hlavním lákadlem země jsou nízké ceny, rusky hovořící obyvatelstvo a laxní vízová politika, jež umožňuje Rusům pobývat tu neomezeně dlouho.

Dalším z nových obyvatel Biškeku je i šestadvacetiletý investor do kryptoměn Ilja Jarošenko, který pochází z Petrohradu, tradičně liberálního města. „Válka je naprosto strašná,“ tvrdí odpůrce Vladimira Putina a jeho politiky.

V minulém roce byl už vězněn kvůli přítomnosti na demonstracích na podporu opozičníka Alexeje Navalného, kterého se ruský režim snažil otrávit a který je nyní uvězněn.

Rodiče to nechápou

„Rozhodl jsem se odejít poté, co jsem mluvil po telefonu s rodiči. Říkali, že Putin má pravdu a že se jedná (na Ukrajině) o rychlou operaci na zničení ukrajinských fašistů,“ vysvětlil Jarošenko své motivy, proč opustil rodnou zemi.

Není sám, kdo pociťuje nepochopení protiválečných postojů u svých rodičů, respektive starší generace, jež čerpá zprávy hlavně z ruské státní televize. Ta je ovládaná státní propagandou a nezávislá média ruská vláda potlačuje. V Rusku navíc nedávno přijali zákon, podle kterého lidem označujícím operaci Moskvy na Ukrajině za válku či invazi hrozí až 15 let vězení.

Jarošenko i proto plánuje, že v následujících měsících v Biškeku zůstane. Pokud by se ale poměry v Rusku v delším časovém horizontu nezlepšily, uvažuje o přesunu do sousední země, do kazašského města Almaty.

„Rád bych se vrátil do Ruska, pokud tam dojde k zásadním změnám. Ale nemyslím si, že to je v tuto chvíli pravděpodobné,“ odhadl pesimisticky vývoj v zemi „cara Vladimira“.

VÍCE K TÉMATU:

Navzdory sankcím. Proč ruská ekonomika tresty Západu zatím překvapivě zvládá?

Morálka, nebo zisk? Řada západních firem se z Ruska stáhla, dost dalších však obchoduje dál

Trochu jiná válka: Green Deal jako vedlejší cíl agrese Vladimira Putina?

Silná závislost na Moskvě

Řada Rusů naráží na letišti u kyrgyzských pohraničníků na pochopení i pobavení, když odpovídají, že jejich účelem návštěvy je turistika. Země ale nemusí být pro kritiky Putina úplně bezpečná.

Současná vláda Kyrgyzstánu je totiž silně ekonomiky závislá na Rusku. V největší zemi světa totiž pracuje přes milion z téměř sedmi milionů převážně muslimských Kyrgyzů. A ti finančně podporují své příbuzné doma.

I proto se musí vedení země chovat tak, aby Kreml příliš neprovokovalo. Jedním z ekonomických dopadů války na Ukrajině je oslabení místní měny. Kyrgyzský som, stejně jako rubl, oslabil vůči dolaru o desítky procent.

Peníze z Ruska

Množí se také zprávy, že se řada mladých dělníků z Kyrgyzstánu vrací z Ruska, protože ruské firmy přestávají vyplácet mzdy.

Celkově by se mohlo vrátit až sedmdesát procent z milionu pracovníků. Přitom loni přes osmdesát procent svých výdělků posílali domů a tyto peníze tvořily třetinu místního HDP, uvedla Světová banka.

I když je Kyrgyzstán považován za nejliberálnější zemi ve Střední Asii, také zde byla zakázána opoziční média, když informovala o válce na Ukrajině a pomoci Moskvě.

Prezident Sadyr Žaparov, jenž je v úřadě od ledna 2021, veřejně podporuje kroky Moskvy proti Kyjevu. I proto Ukrajina na začátku března ze země odvolala své diplomaty.

Samotní obyvatelé Biškeku (za sovětské éry se město jmenovalo Frunze podle bolševického komisaře) se projevují většinově prorusky a válku schvalují.