Morálka, nebo zisk? Řada západních firem se z Ruska stáhla, dost dalších však obchoduje dál

Na jedné straně obrovský exodus firem a byznysu z Ruska jako trest za jeho válečnou agresi na Ukrajině. Ať už jde o Netflix, McDonald’s, Amazon nebo třeba Heineken.

Na straně druhé ale stále ještě celá řada společností pokračuje v obchodování s Ruskem, uvádí analytická společnost GlobalData. A to navzdory rostoucím sankcím vůči této zemi a výzvám západních politiků.

Kryptoměny: odchod je neetický

Analytici GlobalData zjistili, že mezi takové firmy patří třeba kryptoměnové burzy, jako jsou Coinbase a Binance. Ty nadále umožňují ruským uživatelům přístup na své platformy a k výzvám uvedli, že „blokovat ruské uživatele paušálně by bylo neetické“.

Podle mnohých odborníků ale právě kryptoměnové platformy Rusové mohou využívat jako způsob, jak obejít sankce. A ochránit tak sankcionované ruské subjekty před ekonomickou a finanční izolací. Čímž tyto platformy podkopávají kroky podniknuté s cílem přimět Rusko, aby za svou invazi na Ukrajinu čelilo přísným důsledkům.

„Kryptoměnové burzy by mohly sloužit jako dostatečně bezpečné zázemí pro aktiva a zároveň by mohly umožnit obcházení sankcí,“ uvedla nedávno ve své zprávě analytická společnost Kaiko. A dodává, že válka na Ukrajině a její důsledky staví svět kryptoměn do prekérní situace.

GRAF: Vývoj obchodování s bitcoinem u ruského rublu a ukrajinské hřivny
Za posledních 12 měsíců, průměrný objem obchodů v USD

Zdroj: Kaiko

Potenciál kryptoměn jako způsobu k obcházení sankcí navíc Rusko opatrně zkoumá již řadu let. Podle některých odhadů Rusové vlastní kryptoměny za bezmála 30 miliard dolarů. Otázka je, kolik z toho tvoří finance nabyté jako výkupné od firem po hackerských útocích.

Nemorální podnikání

Na pokračující podnikání západních firem v Rusku nedávno upozornil také šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kutleba. Vyjmenoval pár desítek velkých firem a bank, mimo jiné třeba Metro, Pirelli, Kellogg, Raiffeisen či City Group, které se z Ruska nestáhly vůbec. Další stovky odešly jen částečně.

„Mezinárodní byznys by měl odejít z Ruska jak z morálních, tak z pragmatických důvodů. Působení v zemi barbarů poškozuje pověst, nikdo nechce být spojován s válečnými zločiny,“ řekl podle listu Ukrajinska pravda Kuleba novinářům.

Analytik GlobalData Parth Vala k tomu dodává: „Naproti tomu společnosti jako Nike, Puma, Adidas, Inditex (prostřednictvím své značky Zara) a Fast Retailing se rozhodly své aktivity v Rusku dočasně pozastavit.“

Puma přitom podle něj generuje přibližně pět procent svých celkových příjmů z Ruska a Ukrajiny, zatímco Adidas očekává, že rusko-ukrajinský konflikt ohrozí obchody v hodnotě přibližně 250 milionů eur. Inditex získává z Ruska přibližně 8,5 procenta svého celosvětového provozního zisku.

Komplikované franšízy

Firmy jako Marks and Spencer (M&S), Burger King a hotelové skupiny Marriott a Accor podle BBC uvádějí, že jim jejich byznysový model odejít neumožňuje. Na vině jsou prý složité franšízové smlouvy s dalšími podniky, což jim v odchodu z ruského trhu brání. Dohromady mají tyto firmy v Rusku stále otevřeno téměř 1000 provozoven, z toho jen Burger King na osm stovek.

Společnost Marriott řekla BBC, že její hotely v Rusku jsou ve vlastnictví třetích stran. Zároveň ale doplnila, že „bude i nadále vyhodnocovat možnost, že tyto hotely zůstanou otevřené“, a naznačila, že zkoumá své franšízové smlouvy.

Zmíněné firmy se podle BBC snaží alespoň částečně na ruskou agresi reagovat. Ruské hotely Accor, kde pracuje 3500 zaměstnanců, pozastavily do budoucna otevírání hotelů a rezervace lidem, na které byly uvaleny sankce. Burger King zase zisky z franšízových provozů v Rusku věnuje na humanitární pomoc. A společnost M&S přislíbila více než 1,5 milionu liber na podporu uprchlíků, kterým také věnuje 20 tisíc kusů kabátů a termoprádla.

Balancující Čína

Ve specifické situaci se ocitla čínská mobilní společnost DiDi. Ta se dostala pod domácí tlak, když nejprve oznámila, že ukončí svou činnost v Rusku, aby pak své rozhodnutí zrušila. Ostatně to ukazuje čínský postoj k válce na Ukrajině.

Na jedné straně se čínští představitelé vyjadřují ve smyslu, že je třeba zabránit dalšímu vyhrocení situace a že by měly obě strany jednat hlavně v diplomatické rovině. Na straně druhé ale čínská média přebírají ruské zpravodajství o konfliktu.

A nedávno se v západních médiích objevily zprávy o tom, že se údajně na Čínu obrátila Moskva s žádostí o vojenskou techniku. Vedení obou zemí však toto tvrzení popřely, čínský mluvčí jej odmítl jako „dezinformaci“.

Nicméně ruské napojení na Čínu, pokud „vyschnou“ příjmy ze Západu, bude pro tamější  ekonomiku země extrémně důležité. Ostatně i sama Čína označuje Rusko jako svého „nejdůležitějšího strategického partnera“.

VÍCE K TÉMATU:

S Ruskem končíme, zaznívá postupně od českých firem. Namátkou Škoda Auto, PPF či Zetor

Trochu jiná válka: Green Deal jako vedlejší cíl agrese Vladimira Putina?

Odklon od ruského plynu: Evropa přežije bez plynu ze Sibiře i příští zimu

Rána pro pracovní trh

Jak už bylo řečeno, celá řada firem z Ruska již odešla. Podle Yale School of Management bylo firem, které se z Ruska stahují, v půli března už více než 400.

To se projevuje i na tamním pracovním trhu, o práci přijdou tisíce lidí. Nejvíce se to projeví u fastfoodového řetězce McDonald’s, který v Rusku dočasně uzavírá 850 restaurací, což znamená pracovní výpadek pro 62 tisíc lidí. Firma nicméně oznámila, že je bude nadále platit.

Přerušení ruských aktivit firem pak ovlivní další tisíce pracovních pozic, jak ukazuje graf, kde jen deset uvedených firem znamená dočasnou ztrátu práce pro 125 tisíc lidí. Z Ruska odchází kromě McDonald’s firmy jako Coca-Cola, Pepsi, Starbucks, L’Oréal a další.

GRAF: Rána pro ruský pracovní trh
Jde o data o počtu zrušených pracovních pozic vybraných firem (k 9. březnu), číslo v pravém sloupci naznačuje počet poboček, jichž se to dotkne, v abs. počtech.

Zdroj: Statista

I když se bude byznysová izolace Ruska prohlubovat, zřejmě nikdy nebude totální.

Victoria Hobbsová, partnerka advokátní kanceláře Bird & Bird, se domnívá, že značky se částečně obávají případného poškození reputace kvůli pokračování činnosti v Rusku. „Obávají se samozřejmě na lidské a morální úrovni toho, co se děje, ale také si myslím, že jejich obavy plynou z toho, že řadě společností bylo (ze strany Ruska) vyhrožováno bojkotem.“

Souhrn toho nejdůležitějšího
každý pátek ve vašem e-mailu.

Přihlásit odběr