Trochu jiná válka: Green Deal jako vedlejší cíl agrese Vladimira Putina?

Mnozí experti v kontextu války na Ukrajině tvrdí, že Green Deal je mrtvý. Podle některých dokonce mohl oslabit pozici Evropské unie ve vztahu k Rusku natolik, že se odhodlalo k útoku na Ukrajinu.

Momentální mezinárodní situace každopádně hodně komplikuje plánovanou energetickou transformaci. Co když ale v této válce vyvolané Vladimirem Putinem není Zelená dohoda jen náhodnou obětí, nýbrž jedním z hlavních cílů?

České Ministerstvo životního prostředí muselo následovat evropské unijní úřady a vydat stanovisko, v němž prohlašuje, že stále hodlá plnit závazky dané Green Dealem. Stalo se tak čtyři dny po začátku ruského vojenského útoku na Ukrajinu.

Mnozí odborníci ale tzv. Zelenou dohodu pro Evropu po útoku Ruska na Ukrajinu považují za mrtvou, hovoří se o nutných změnách, a dokonce i o přechodné rehabilitaci uhlí.

Evropská zelená slabina

Podle některých názorů dokonce schválení Zelené dohody odhalilo slabiny energetického sektoru Evropské unie. A zároveň tak dalo Putinovi do ruky trumf při útoku na Ukrajinu.

To ale neznamená, že bychom na tuto dohodu měli rezignovat. Naopak, teď bychom si měli uvědomit, v čem je její skutečná síla a přidaná hodnota.

Zemní plyn, který je do EU dovážen zejména právě z Ruské federace, označila Evropská komise v rámci nové taxonomie jako přechodně zelený, tudíž podporovaný zdroj energie. Jenže jak už vyplývá z pojmenování „přechodně zelený“, strategická komodita, kterou Rusko disponuje, nebude pro EU důležitá navždy.

Cíl Zelené dohody je nízkoemisní průmysl založený na obnovitelných zdrojích energie. A v něm by měla hrát fosilní paliva, zemní plyn nevyjímaje, jen velice minoritní roli.

VÍCE K TÉMATU:

Odklon od ruského plynu: Evropa přežije bez plynu ze Sibiře i příští zimu

Evropa se zatím bez ruského plynu neobejde. I proto zatím Moskvě SWIFT zcela nevypne

Automobilová revoluce: To není jen green deal, ale i čipová invaze

Jan Palaščák (Amper): Myslím, že náš svět zažívá energetickou krizi

Energeticky soběstační

Pokud Evropa odolá této extrémní krizi a alespoň částečně dodrží své klimatické závazky, bude nejen šetrnější k životnímu prostředí. A zároveň energeticky soběstačnější, tudíž méně závislá na dovozu energetických surovin.

Když totiž pomineme klimatické cíle, není Green Deal nic jiného než dlouhodobý strategický plán přechodu na energetiku nezávislou na importu paliv ze zemí vně Evropské unie. A tak se dostáváme k otázce z úvodu tohoto komentáře: Není cíl Zelené dohody přesně ten stav, který by Rusku velice nevyhovoval?

GRAF: Plán EU na postupné snižování emisí CO₂ po Green Dealu
Od roku 1990 do roku 2050 (prognóza), v mld. tun CO₂.

Zdroj: Intereconomics

Odpojení Evropy od ruského plynu

K narušení dodávek zemního plynu ještě nedošlo, přesto se už ozývají hlasy, aby se rezignovalo na klimatické cíle. Evropská unie by ale v rámci klimatického exitu neměla činit unáhlené rozhodnutí.

Roli totiž hraje také to, že má podle všeho dost času rozmyslet si všechny varianty včetně případného přerušení ruských dodávek. Je to sice smutný argument, ale k tomuto odpojení téměř jistě nedojde jen tak ze dne na den.

Důvodů z obou stran je několik. Dodávky z Ruské federace tvoří okolo 35–40 procent zemního plynu spotřebovaného v Evropské unii. Plyn proudící do Evropy zaujímá 78 procent z celkového exportu ruského polostátního plynárenského gigantu Gazprom. Je tedy extrémně důležitým příjmem pro ruskou ekonomiku a jedním z posledních, který jí po uvalení sankcí zbyl.

Vzájemnou enormní závislost Ruska a Evropy, co se zemního plynu týká, navíc dokazuje i to, že částečné odpojení Ruska od bankovního komunikačního systému SWIFT nezahrnuje největší ruskou banku Sberbank, která je spoluvlastněná Gazpromem. Platby za ruský zemní plyn by tak měly zůstat mimo rozsah sankcí, které svět na Ruskou federaci uvaluje.

Z výše zmíněného se dá usuzovat, že na zemní plyn budou chtít obě strany sáhnout až v opravdu nejkrajnější situaci. A i kdyby k omezení nebo přerušení dodávek zemního plynu z Ruska došlo, zřejmě by to byla situace spíše přechodná než dlouhodobá.

GRAF: Podíl spotřeby primární energie z ropy a zemního plynu ve vybraných zemích
V roce 2020, v procentech

Zdroj: BP Statistical Review of World Energy, červenec 2021, a Invesco

Couvání od Green Dealu

Když začne Evropská unie kvůli válce na Ukrajině couvat ze svých klimatických cílů, bude to znamenat dvě věci.

Zaprvé, jakékoliv odložení Green Dealu fakticky prodlužuje dobu, kdy bude Evropa závislá na dodávkách zemního plynu z Ruska. A to hraje dlouhodobě Putinovi do karet.

Zadruhé, kvůli krizi na Ukrajině budeme zavírat oči před krizí klimatickou. A její důsledky, včetně dalších ozbrojených konfliktů, mohou být katastrofální v mnohem kratším časovém horizontu, než si mnozí politici uvědomují…

Článek, jehož autorem je Tomáš Voltr, výkonný ředitel investiční skupiny EFG, původně vyšel na serveru HlídacíPes.org.