Smrt z přepracování není pouze japonský fenomén, v této zemi se jí ale dostává velké pozornosti. Mají pro ni i vlastní pojmenování: karoshi. První záznamy o karoshi začalo japonské ministerstvo zdravotnictví vést v roce 1987.
Třeba loni byla uznána jako karoshi i smrt 31leté novinářky, která zemřela doslova s telefonem u ucha. Nebo sebevražda zaměstnankyně reklamního koncernu o prvním svátku vánočním.
Každoročně je pak smrt z přepracování uvedena jako příčina konce stovek lidských životů. Podle Národní obranné rady pro oběti karoshi jsou však údaje ministerstva jen špičkou ledovce a karoshi může již za 10 000 úmrtí v Japonsku.
Kolik přesčasů může za karoshi?
Kuriózní úmrtí při výkonu zaměstnání |
- Clement Vallandigham,americký právník z 19. století, se nešťastnou náhodou zastřelil při obhajobě podezřelého z vraždy. Snažil se prokázat, že údajná oběť se mohla omylem zastřelit sama. Na porotu to přinejmenším zapůsobilo. Jeho klient byl osvobozen.
- Carl Wilhelm Scheele byl skvělý švédský chemik, který měl ale nešikovný zlozvyk – ochutnával všechny chemikálie, které objevil. Zemřel v roce 1786 na následky působení olova, kyseliny fluorovodíkové, arzenu a různých dalších jedů.
- Další právník Garry Hoy zemřel, když se snažil prokázat, že sklo v oknech kanceláře ve 24. poschodí je nerozbitné. Rozběhl se proto proti němu. Měl pravdu, sklo se neroztříštilo, bohužel ale vyklouzlo z rámu.
- Britský herec Gareth Jones zemřel na srdeční záchvat během živé televizní hry v roce 1958. Jeho postava zrovna měla prodělat infarkt. Zbytek herců improvizoval a hru dohrál až do konce.
- Majitel tkalcovny Paul G. Thomas spadl v roce 1987 na jeden ze svých strojů a zemřel. Byl utkán do 800 metrů vlny.
- Monika Meyerová, starostka města Betterton v americkém Marylandu, zemřela při kontrole městských kanalizačních nádrží. Do jedné z nich spadla a ve splašcích se utopila.
- Pracovník montážní linky Ford Robert Williams je prvním člověkem v historii, kterého zabil robot. V roce 1979 ho zasáhlo rameno stroje.
- V roce 1900 se americký lékař Jesse William Lazear snažil dokázat, že žlutou horečku přenáší nakažení komáři. Nechal se proto jedním takovým štípnout. Potvrdil svou domněnku, onemocnění podlehl.
- Královna Sunanda Kumariratana ze Siamu (nyní Thajsko) se v roce 1880 utopila přímo před zraky mnoha poddaných. Podle královského protokolu se jí totiž nesměli dotknout.
|
Jako karoshi se označují případy, kdy oběť pracovala v předchozím měsíci více než 100 hodin přesčasů nebo 80 hodin přesčasů ve dvou či více po sobě jdoucích měsících z předchozích šesti.
Rodina oběti karoshi má dokonce nárok na odškodnění. Kromě finanční kompenzace od japonské vlády peníze často vyplácí i firma, pro kterou oběť pracovala (v roce 2000 vyplatila největší reklamní agentura v Japonsku Dentsu Inc. 168 milionů jenů).
A když už jsme u zhoubných přesčasů, podle studie z roku 2016 melbournského Institutu aplikovaných ekonomických a sociálních studií je dokonce i standardní pracovní týden škodlivý. Lidé starší 40 let by údajně neměli pracovat více než 25 hodin týdně, jinak dochází k poškození jejich inteligence.
I předstíraná práce vás může zabít
Případů úmrtí z přepracování je mnoho, dva viníci jsou společní: nedostatek spánku a stres. Ani jeden z faktorů není rozhodujícím zabijákem, nepřímo však vedou k fatálnímu poškození zdraví v podobě srdečních chorob, narušení imunity, cukrovky nebo některých druhů rakoviny.
Stejně nebezpečné je ale i vysedávání u stolu a čekání, až půjde šéf konečně domů. Přece nezmizíte dřív než on, že? Japonci totiž už nejsou národem s nejdelší pracovní dobou, zvláště těm mladým je ale hloupé odejít z práce dřív než nadřízený.
Dlouhé vysedávání u stolu, i když si třeba čtete sportovní rubriku, vašemu zdraví také neprospívá. Předpokládá to další studie publikovaná před třemi lety, která zjistila, že lidé trávící v práci více času jsou náchylnější k mozkové mrtvici.
Češi a přesčasy
S přesčasy se stále častěji setkáváme i v Česku. Důvodem je nasycený trh práce, díky němuž práce lidem narůstá, což ústí i v nárůst přesčasů.
Nedostatek pracovních sil doléhá na samotné zaměstnance obecně spíše negativně.
Kolem 27 procent z nich má podle průzkumu společnosti Up mnohem více práce než dříve, 17 procentům narostlo množství přesčasů a podobný počet zaměstnanců musí dokonce dělat práci za ostatní.
Evropský judikát
Mimochodem, před pár měsíci vynesl v tomto směru zajímavý judikát Soudní dvůr EU, který letos na jaře podpořil belgického hasiče, který musel držet pohotovost na telefonu a v případě potřeby do osmi minut dorazit na stanici.
Podle soudu šlo o tak přísnou pracovní pohotovost, že musí být zahrnuta do pracovní doby.
V Česku mohou zaměstnanci pracovat jen 48 hodin týdně a i díky judikátu se také u nás začaly započítávat podobné přísné pracovní pohotovosti. „Evropský soud velmi striktně řekl, že se tato doba musí počítat do týdenního limitu 48 hodin. Na druhou stranu ale akceptoval, že i za dobu velmi přísné pracovní pohotovosti může být nižší odměna, což platí i u nás,“ uvedl pro server Info.cz advokát Tomáš Procházka.
Každopádně karoshi u nás spíše nehrozí…
Článek, který byl redakčně upraven, původně vyšel na serveru #morethanoffice.eu.
Můžete mi prosím zaslat číslo toho evropského judikátu, pod kterým můžu vyhledat jeho celé znění? Jde mi o to, že se již přes 9 let soudím o určení přesčasů. Ani tak dlouhá doba nestačí českým soudům, aby věc rozhodla konečným verdiktem. Dá se vůbec mluvit o nějakých přesčasech, když určení, zda jde o přesčas, nebo nejde, trvá soudům tolik let?
Máte zájem publikovat okolnosti mého sporu o přesčasy, který trvá tak dlouho a jehož soudní náklady již převýšili neuvěřitelných půl milionu korun?
C‑518/15 Matzak