Pracujete přesčas? Dejte si pozor, leckde je to skrytý zabiják

Smrt z přepracování není pouze japonský fenomén, v této zemi se jí ale dostává velké pozornosti. Mají pro ni i vlastní pojmenování: karoshi. První záznamy o karoshi začalo japonské ministerstvo zdravotnictví vést v roce 1987.

Třeba loni byla uznána jako karoshi i smrt 31leté novinářky, která zemřela doslova s telefonem u ucha. Nebo sebevražda zaměstnankyně reklamního koncernu o prvním svátku vánočním.

Každoročně je pak smrt z přepracování uvedena jako příčina konce stovek lidských životů. Podle Národní obranné rady pro oběti karoshi jsou však údaje ministerstva jen špičkou ledovce a karoshi může již za 10 000 úmrtí v Japonsku.

Kolik přesčasů může za karoshi?

Jako karoshi se označují případy, kdy oběť pracovala v předchozím měsíci více než 100 hodin přesčasů nebo 80 hodin přesčasů ve dvou či více po sobě jdoucích měsících z předchozích šesti.

Rodina oběti karoshi má dokonce nárok na odškodnění. Kromě finanční kompenzace od japonské vlády peníze často vyplácí i firma, pro kterou oběť pracovala (v roce 2000 vyplatila největší reklamní agentura v Japonsku Dentsu Inc. 168 milionů jenů).

A když už jsme u zhoubných přesčasů, podle studie z roku 2016 melbournského Institutu aplikovaných ekonomických a sociálních studií je dokonce i standardní pracovní týden škodlivý. Lidé starší 40 let by údajně neměli pracovat více než 25 hodin týdně, jinak dochází k poškození jejich inteligence.

I předstíraná práce vás může zabít

Případů úmrtí z přepracování je mnoho, dva viníci jsou společní: nedostatek spánku a stres. Ani jeden z faktorů není rozhodujícím zabijákem, nepřímo však vedou k fatálnímu poškození zdraví v podobě srdečních chorob, narušení imunity, cukrovky nebo některých druhů rakoviny.

Stejně nebezpečné je ale i vysedávání u stolu a čekání, až půjde šéf konečně domů. Přece nezmizíte dřív než on, že? Japonci totiž už nejsou národem s nejdelší pracovní dobou, zvláště těm mladým je ale hloupé odejít z práce dřív než nadřízený.

Dlouhé vysedávání u stolu, i když si třeba čtete sportovní rubriku, vašemu zdraví také neprospívá. Předpokládá to další studie publikovaná před třemi lety, která zjistila, že lidé trávící v práci více času jsou náchylnější k mozkové mrtvici.

Češi a přesčasy

S přesčasy se stále častěji setkáváme i v Česku. Důvodem je nasycený trh práce, díky němuž práce lidem narůstá, což ústí i v nárůst přesčasů.

Nedostatek pracovních sil doléhá na samotné zaměstnance obecně spíše negativně.

Kolem 27 procent z nich má podle průzkumu společnosti Up mnohem více práce než dříve, 17 procentům narostlo množství přesčasů a podobný počet zaměstnanců musí dokonce dělat práci za ostatní.

Evropský judikát

Mimochodem, před pár měsíci vynesl v tomto směru zajímavý judikát Soudní dvůr EU, který letos na jaře podpořil belgického hasiče, který musel držet pohotovost na telefonu a v případě potřeby do osmi minut dorazit na stanici.

Podle soudu šlo o tak přísnou pracovní pohotovost, že musí být zahrnuta do pracovní doby.

V Česku mohou zaměstnanci pracovat jen 48 hodin týdně a i díky judikátu se také u nás začaly započítávat podobné přísné pracovní pohotovosti. „Evropský soud velmi striktně řekl, že se tato doba musí počítat do týdenního limitu 48 hodin. Na druhou stranu ale akceptoval, že i za dobu velmi přísné pracovní pohotovosti může být nižší odměna, což platí i u nás,“ uvedl pro server Info.cz advokát Tomáš Procházka.

Každopádně karoshi u nás spíše nehrozí…

Článek, který byl redakčně upraven, původně vyšel na serveru #morethanoffice.eu.