Poláci potřebují pracovní sílu. Milion Ukrajinců jim zatím nestačil

Začněme několika čísly o našich sousedech. Polsko má 38 milionů obyvatel. Tento rok má jeho ekonomika podle odhadů růst o tři procenta, loni to bylo o 2,7 procenta.

To není špatné, ale zároveň se země potýká s nedostatkem pracovní síly. Míra nezaměstnanosti zde v posledních letech vytrvale klesá, podobně jako je tomu v České republice.

GRAFY: Míra nezaměstnanosti v Polsku a Česku
Za posledních deset let, v procentech

Zdroj: Tradingeconomics.com

Od vypuknutí krize na východní Ukrajině, vyvolané na podzim 2013 konfliktem se sousedním Ruskem, přijelo během necelých tří let do Polska na milion Ukrajinců.

Obě země pojí podobný historický osud. Po druhé světové válce velká část východního Polska připadla Sovětskému svazu, jehož součástí tehdy byla i Ukrajina. Po rozpadu Sovětského svazu se toto území stalo součástí dnešní Ukrajiny. A v obou národech část populace, která je naladěna velmi protirusky, zaujímá podobné názorové postoje.

Jen pro srovnání: podle Českého statistického úřadu žije v Česku bezmála půl milionu cizinců, přičemž o něco více než jednu pětinu z nich tvoří právě ukrajinští občané. Spolu se Slováky jde o nejpočetnější skupinu cizinců u nás.

Levná pracovní síla

„Vstup jednoho milionu Ukrajinců znamená změny demografické struktury, ale ovlivňuje i ekonomiku,“ uvedl ve své analýze Tomacz Wieladek, ekonomický analytik banky Barclays.

Příliv levné pracovní síly do Polska, které je od roku 2004 členským státem Evropské unie, totiž podle něj pomáhá stabilizovat hospodářství a drží na uzdě růst mezd. To je příznivé pro polskou centrální banku (Narodowy Bank Polski), jež nemusí zvyšovat základní úrokovou sazbu. Drží se na 1,5 procenta.

GRAF: Vývoj základní úrokové sazby polské centrální banky
Za posledních deset let, v procentech

Zdroj: Tradingeconomics.com

„Protiinflační tlak na trhu práce bude přispívat k nízké inflaci a umožní držet nízké úrokové míry delší dobu. Zmírňování stárnutí obyvatelstva díky migraci pravděpodobně přispěje k vyššímu dlouhodobému ekonomickému růstu,“ dodal.

Lépe žít u sousedů

Politické turbulence na Ukrajině, vyvolané obsazením Krymu na přelomu února a března v roce 2014, a následné separatistické tendence na průmyslovém východě Ukrajiny následované vysokou inflací způsobily mohutnou migrační vlnu mnoha lidí, kteří doufají v lepší život u blízkých sousedů.

Podle průzkumů chce každý třetí Ukrajinec zemi opustit a téměř polovina sní o práci v zahraničí. Masová emigrace práceschopných Ukrajinců směřuje do Ruska, Británie a právě do Polska. 

Zatímco v Rusku není příliš dobrá ekonomická situace a Británie bude řešit
odchod z EU, Polsko jako člen Severoatlantické aliance (NATO) a EU je pro mnohé Ukrajince snová představa. Navíc kulturní a jazyková blízkost a snadné dopravní spojení pro mnoho Ukrajinců dělají z této země jasnou volbu, kde hledat práci.

Bližší než Syřané

Ukrajinci do Polska přicházejí kvůli vyšším platům a relativně snadnému přístupu na pracovní trh. Čísla migrantů jsou srovnatelná s největší evropskou ekonomikou – Německem.

Územně o polovinu menší Polsko přijalo v letech 2015 a 2016 ve srovnání s Německem asi polovinu uprchlíků. Lidé z Ukrajiny jsou ale na rozdíl od Syřanů a Afghánců polským obyvatelům kulturně bližší, často umějí jazyk a jejich integrace tak může probíhat mnohem rychleji a jednodušeji.

„Jedná se o jasnou kombinaci politických a ekonomických důvodů. Ukrajinská imigrace je mimořádně velká,“ řekl pro Bloomberg Jakub Binkowski, imigrační expert v polském svazu podnikatelů a zaměstnavatelů.

Stále málo

Počet ukrajinských dělníků v Polsku dosáhl loni rekordu 1,3 milionu lidí. A jak vyplývá z průzkumů mezi firmami, téměř polovina polských zaměstnavatelů je aktivně hledá, protože jich není na trhu v jejich oblasti dostatek.

Čtyřicet procent firem v sektoru služeb a prodeje spoléhá na pracovníky z Ukrajiny, uvedla agentura Work Service, jež v lednu provedla studii mezi třemi stovkami firem.

Ukrajinská migrace zároveň přinesla jako sekundární efekt i zpomalení stárnutí polské populace. Podle PKO Bank Polski se stárnutí zpomalilo dokonce o pět let. Poláci jsou přitom jedním z nejrychleji stárnoucích národů v Evropě s nízkou mírou porodnosti pod 1,35 dítěte na ženu.

INFOGRAFIKA: Evropské regiony a jejich hrubá míra porodnosti

Zdroj: Eurostat

Dalších pět milionů

Svaz podnikatelů a zaměstnavatelů tvrdí, že polská ekonomika bude v následujících dvaceti letech potřebovat až pět milionů nových pracovních sil, aby udržela ekonomický růst na současné úrovni.

GRAF: Vývoj HDP v Polsku 
Za posledních deset let, v procentech.

Zdroj: Tradingeconomics.com

Guvernér centrální banky Adam Glapinski již varoval, že země se potýká s nedostatkem pracovní síly. Podle něj je míra nezaměstnanosti už pod „přirozenou úrovní“.

Přitom některé kroky vlády mohou současnou situaci na trhu práce ještě zhoršit. Zejména se jedná o plán na snížení věku odchodu do důchodu.

V následujících pěti letech má náš severní soused z fondů EU získat 100 miliard eur a riskuje, že prostředky nevyčerpá, pokud nebude mít dostatek pracovníků.

„Polsko se chystá uvést do pohybu velké investiční projekty a je třeba urychlit práci na jejich dokončení,“ tvrdí Maciej Witucki, šéf pracovní agentury Work Service.

Ví ale, že bez pomoci dalších Ukrajinců to nepůjde, i když částečně by nedostatek lidí mohl nahradit návrat Poláků z Británie kvůli brexitu. „Bez pracovníků z Ukrajiny ale hrozí riziko, že firmy nebudou moci splnit své plány,“ uzavírá Witucki.