Pohrobek privatizací končí: 22 miliard z Fondu národního majetku potřebuje Babiš

Vláda Andreje Babiše v demisi rozhodla po 12 letech o změně zákona o zrušení Fondu národního majetku ČR (FNM), aby se snáze dostala k jeho prostředkům. Tatáž vláda v demisi totiž na konci února rozhodla, že od ledna 2019 přidá seniorům nad 85 let tisíc korun měsíčně.

Podle vládních propočtů by i ostatní důchodci měli od ledna včetně obvyklé valorizace dostat přidáno minimálně 540 korun. Jenže to státní pokladnu vyjde na zhruba 14,5 miliardy korun a na to vláda potřebuje peníze.

Celkem 12 miliard korun jsou předpokládané náklady na plošné navýšení o 320 korun měsíčně a dalších 2,5 miliardy korun je určeno na výdaj spojený s navýšením o zmíněných 1 000 korun pro pětaosmdesátníky a starší.

Vláda na to chce použít právě prostředky z FNM, na jehož účtech by se aktuálně mělo nacházet 21,96 miliardy korun.

Historické ohlédnutí

Pojďme se ohlédnout do historie. Fond národního majetku byl zřízen vládou v dubnu 1991 a byl určen pro správu státního majetku a s tím spojenou privatizaci. Byl tak faktickým vykonavatelem rozhodnutí vlády a privatizaci technicky zajišťoval.

V dubnu 2005 vešel v platnost zákon o zrušení FNM (šlo o zákon 178/2005 Sb., pozn. red.). Tímto zákonem přešel veškerý majetek fondu na stát a jeho agendu převzal odbor Ministerstva financí. Reálně FNM skončil 1. ledna 2006.

Zůstal pouze tzv. Fond privatizace, což jsou zvláštní účty, na nichž se nachází zbytek peněz za zprivatizovaný majetek a z dividend ze zprivatizovaných podniků.

PŘEČTĚTE SI TAKÉ:

Věčná otázka českého zdravotnictví: privatizovat, nebo ne?

Konec montovny. Česko může čelit globální konkurenci skrze dětské jesle

Trh práce už české ekonomice nepomůže, pohonem musí být investice

Hlavní zdroj: ČEZovod

Každoročně do tohoto fondu i nadále plynou prostředky z dividend. Jde především o dividendy společnosti ČEZ, v ní drží ČR podíl 69,78 procenta. Za rok 2016, kdy dividenda ČEZ činila 33 Kč, z ČEZ přiteklo zhruba 12,39 miliardy korun.

Rekordní byl v tomto směru rok 2010, kdy valná hromada schválila dividendu na akcii 53 korun, což státu vyneslo téměř 20 miliard korun.

Celkem na účty z dividend plynulo za rok 2016 něco přes 15 miliard korun. Tyto peníze jsou primárně určeny na sanaci starých ekologických škod a vyrovnání případného schodku důchodového účtu.

Pokud projde návrh vládního zákona, umožní to vládě využít finanční prostředky z fondu na úhradu navýšení důchodů.

Pohrobek velké a malé privatizace

Poslední výroční zpráva FNM je z roku 2005. V ní fond uvádí souhrnné výsledky za dobu svého působení. Větší část tvoří příjmy a výdaje z velké privatizace.

TABULKA: Přehled peněžních příjmů a výdajů z velké privatizace
Od počátku existence FNM ČR v roce 1991 do jeho zániku v roce 2005, v mil. Kč

Zdroj dat: MFČR

Stav peněžních prostředků z velké privatizace k 1. 1. 2005 byl 6,37 miliardy korun. Za rok 2005 činil konečný zůstatek 53,1 miliardy korun. Celkově tak činil zůstatek před zrušením fondu 59,48 miliardy korun.

Největší příjmy měl FNM za dobu svého působení v roce 2002, kdy získal za prodej majetku a akcií kolem 120 miliard. Druhý nejlepší byl právě rok 2005.

Z malé privatizace byly příjmy a výdaje značně nižší, konečný zůstatek z nich byl na konci roku 2005 jen necelých 1,3 miliardy korun.

TABULKA: Přehled peněžních příjmů a výdajů z malé privatizace
Od počátku existence FNM ČR v roce 1991 do jeho zániku v roce 2005, v mil. Kč

Zdroj dat: MFČR

Největší část z privatizace získala vláda Miloše Zemana. Ta navíc drtivou většinu prodala zahraničním investorům.

Největší transakcí byl v roce 2002 prodej distributora plynu Transgas do rukou RWE za 4,1 miliardy eur. V následujících letech po zrušení FNM už tekly do takzvaných zvláštních fondů privatizace jen peníze z dividend, zejména pak právě z ČEZ.

V roce 2005 dokončoval fond privatizace společností:

• Český Telecom a. s. (51,1% podíl, celkem čtyři nabídky, nejvýhodnější od španělské společnosti Telefónica ve výši 82,6 miliardy korun),
• UNIPETROL (62,99% podíl polské PKN Orlen za 11,3 miliardy korun),
• Vítkovice Steel a. s. (poslední privatizace v českém hutnictví, prodej podílu 98,96 %, nejvyšší nabídka od ruské společnosti Mastercroft Limited ze skupiny Evraz Holding ve výši 7,05 miliardy korun),
• Severočeské doly a. s. (podíl 55,792 % získal za 9,046 miliardy korun ČEZ),
• Škoda Praha a. s. (přímý prodej 24,28 % společnosti ČEZ za 58,9 milionu korun).

TABULKA: Získané prostředky z velké privatizace
Od počátku existence FNM ČR podle jejich původu, v milionech korun

Zdroj: MFČR

Peníze z fondů zamíří jinam

Ze všech prostředků nyní zbývá dle vyjádření vlády na účtech po FNM zhruba 21,96 miliardy korun.

Babišova vláda proto na jednání ve čtvrtek 8. března 2018 přijala novelu zákona o zrušení FNM, čímž chce umožnit využití finančních prostředků z fondu na úhradu navýšení výměry důchodů.

Už nyní plánuje Ministerstvo financí ukončit vyplácení dotací z peněz státnímu podniku Diamo na odstraňování následků těžby uranu ve Stráži pod Ralskem či ostravských lagun. Ty má nově hradit Ministerstvo průmyslu a obchodu.

Existuje ale dalších 325 smluv o likvidaci ekologických škod, které se nadále budou muset z fondu hradit.

Podle Hospodářské komory ČR je návrh s ohledem na fiskální důsledky nekoncepční a důsledkem jeho zavedení bude u důchodového systému ještě menší zásluhovost než nyní.

Dále podle komory návrh zhorší fiskální udržitelnost penzijního systému. Podle ní musí být navýšení výdajů rozpočtu kryto vyššími příjmy, krácením výdajů nebo kombinací obojího.

Budou se měnit i daně

Zároveň je předložen i návrh na změny v oblasti daní a jen změny v daních z příjmů mají dopad na veřejné rozpočty zhruba 22 miliard korun.

Nelze tak předpokládat, že zvýšení výdajů na důchody budou krýt vyšší příjmy, ale naopak razantní omezení jiných výdajů.

Pokud zákon projde parlamentem, přesnou částku výměry důchodů na příští rok vláda stanoví v září podle nových pravidel.

Předvolební sliby?

Celý plán na využití fondu, aby stát přidal důchodcům, je podle kritiků pouze dalším z Babišových slibů a kroků, které mu mají zajistit podporu voličů při případných předčasných volbách. Jejich obrysy začínají totiž pomalu, ale jistě nabývat na zřeteli, protože Babiš se dosud nedokázal dohodnout na žádné vládní koalici či podpoře pro některou z menšinových variant vlády.

Na druhou stranu ale tentýž Babiš ještě nedávno tvrdil, že důchody se budou hradit ze zvláštního účtu, jehož příjmem bude především sociální pojištění, případně další daně.

Těch 22 miliard korun ve FNM není zas tolik, ale že by měly směřovat na jednorázový růst důchodů, příliš ekonomicky smysl nedává. Jenže je tu ještě faktor politika…