Oslavy sto let republiky jsou za námi, jak začne nové století ČNB?

Začíná týden nabitý zajímavými událostmi, z nichž tou asi nejvýznamnější pro tuzemský finanční trh bude čtvrteční zasedání bankovní rady ČNB.

Centrální bankéři budou mít v rukou novou – letos už čtvrtou – prognózu, a proto se asi nemá smysl vymezovat vůči té současné, která je už ze srpna.

Nový výhled bude vedle pravděpodobného dalšího zvýšení úrokových sazeb tím nejzajímavějším výstupem listopadového jednání rady.

Ukáže se totiž, zda ČNB zůstává i nadále optimistická ohledně dalšího zrychlování růstu české ekonomiky jako doposud, stejně jako přesvědčená o rychlém posilování koruny.

Přeloženo do čísel, zda se po krátkodobém útlumu růst ekonomiky rychle vrátí nad trojku a koruna přitom prolomí už na začátku příštího roku hranici 25 korun za euro. Na novou prognózu, stejně jako na rozhodnutí o sazbách, si ovšem budeme muset počkat až do čtvrtečního odpoledne.

Růst sazeb jistý?

Zatímco prognóza zůstává do poslední chvíle zahalena tajemstvím, svůj názor na sazby už část bankovní rady předem naznačila. Z útržkovitých komentářů i poskytnutých rozhovorů jako by vyznívalo více či méně opatrné „ano“ dalšímu zvýšení reposazby, ať už zdůvodněné výbornou kondicí ekonomiky, nebo slabou korunou.

Šlo by letos už o čtvrté zvýšení sazeb za sebou, od začátku roku celkově páté, respektive o sedmé od konce kurzového režimu.

GRAF: Vývoj úrokových sazeb v Česku
Za posledních pět let, v procentech

Zdroj: Tradineconomics.com

Zřejmě tak zvítězí přístup „když můžeme, tak to uděláme“ nad opatrnějším postupem, který by třeba chtěl vyčkat na výsledky a důsledky dosavadního zpřísňování měnové politiky, které od podzimu doprovodilo i zpřísnění poskytování úvěrů domácnostem.

V pozadí je i další dění

Vše se ale samozřejmě nebude tento týden točit jen kolem českých sazeb. Eurostat totiž zveřejnil předběžný odhad ekonomického růstu eurozóny, který znamená mírné zpomalení pod hranici dvou procent.

HDP stoupl ve třetím kvartále meziročně o 1,7 procenta, přičemž očekávaný konsenzus byl ještě o desetinku výše. O čtvrtletí dříve byl přitom na úrovni 2,2 procenta. K poklesu došlo i na úrovni celé EU – z 2,1 procenta na 1,9 procenta.

Sérii statistik o růstu obohatila i Francie, která hlásí zrychlení ekonomiky z předchozích 0,2 procenta (mezičtvrtletně) na 0,4 procenta, a to především díky spotřebě domácností a vyšším exportům.

Pozitivní zprávou budiž fakt, že si francouzská ekonomika drží stabilní tempo investic a že ani její celkový, byť předběžný výsledek evropské trhy rozhodně nepřekvapí.

MOHLO BY VÁS TAKÉ ZAJÍMAT:

Kdo z vás na to má? Jakou hypotéku si můžete dovolit podle nových pravidel ČNB

České mzdy drží rostoucí tempo. Přinutí ČNB opět zvýšit sazby?

Česko bez EU: skoro rakouská ekonomika se skoro ukrajinskou politikou

Zajímavé budou v týdnu i další makrodata. Ve středu se trhy dozvědí, jak asi dopadla v eurozóně inflace, která se oproti HDP nad dvojkou zřejmě udržet dokázala.

GRAF: Vývoj inflace v eurozóně
Za posledních pět let, v procentech

Zdroj: Tradingeconomics.com

Nic to ovšem samozřejmě nezmění na plánu ECB, která počítá jen s ukončením kvantitativního uvolňování (QE) do konce roku.

Ve čtvrtek, respektive v pátek trhy ještě čeká nadílka indexů nákupních manažerů z ČR a zemí eurozóny. Zvlášť český výsledek může být vzhledem k dominantní pozici průmyslu velmi zajímavý.

Už třeba s ohledem na potenciální možnosti dalšího zrychlování české ekonomiky.