Obliba biobavlny roste. Ale špatné svědomí „na triku“ nosí stále většina lidí

Bez bavlny si lze každodenní život jen těžko představit. Trička, spodní prádlo i džíny se vyrábějí zejména z bavlny. Její produkce ale může mít velmi nepříznivý vliv na životní prostředí.

Německá agentura pro životní prostředí před několika lety uvedla, že při pěstování bavlníku se používá celá čtvrtina celosvětové spotřeby insekticidů a deset procent pesticidů.

V posledních letech tak mezi výrobci oblečení stoupá zájem o takzvanou biobavlnu, která se pěstuje v souladu s udržitelným přístupem k životnímu prostředí. A dbá se taky na to, aby lidé, kteří se na produkci podílejí, dostávali spravedlivou odměnu. Mezi největší producenty bavlny na světě patří Indie a Čína.

Zdroj: Statista

Zelené řetězce

Stále větší popularita „zeleného“ přístupu u globálních firem vede k tomu, že oblečení vyrobené z biobavlny není nedostupné. Používají jej i značky, které patří na trhu k těm levnějším. K největším odběratelům této ekologické bavlny patří C&A, H&M, Tchibo nebo Lidl.

V roce 2017 stoupla spotřeba biobavlny ve světě o deset procent na 118 tisíc tun, ale na celkové spotřebě bavlny stále tvoří méně než procento.

Pěstování biobavlny podle neziskové organizace Textile Exchange zaměstnává 220 tisíc zemědělců, kteří ji pěstují na ploše 473 tisíc hektarů. Dalších 215 tisíc hektarů se připravuje pro tento druh certifikované produkce. V následujících letech by tak nabídka biobavlny měla růst o 50 procent.

Když ne bio, tak aspoň „better“

Tlak na používání tohoto druhu bavlny nicméně vede i k tomu, že se pěstuje bavlna, která sice nesplňuje přísné podmínky pro označení „bio“, ale produkuje se udržitelněji než klasické pěstování bavlníku. Tento druh pěstování bavlny propaguje organizace Better Cotton Initiative.

Její podíl na trhu dosahuje podle Textile Exchange 19 procent. Velkými odběrateli jsou značky C&A, H&M, ale také Ikea, Adidas nebo Nike.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Pavel Zezula (Nová Mosilana): Vlna a její vlastnosti jsou v textilní výrobě nepřekonatelné

Není Prada jako Prada aneb jak může blockchain zajistit férový nákup ve světě luxusu 

Oděvní nadnárodní řetězce C&A, H&M oznámily, že do roku 2020 chtějí mít sto procent své produkce z biobavlny nebo alespoň z produkce dodržující standardy Better Cotton Initiative. Stejný závazek vyhlásila také firma Nike.

Asi pětina celkové produkce bavlny se dnes pěstuje udržitelněji, více organicky, s ohledem na životní prostředí, i když nesplňuje přísná „bio“ kritéria. Zdroj: Pixabay.com

Koupě dobrého pocitu

Nezisková organizace Greenpeace tuto iniciativu globálních firem vítá, ale také varuje před tím, aby u zákazníků nešlo jen o kupování dobrého pocitu, že oblečení nevzniká na úkor životního prostředí.

„Firmy se nesmí schovávat za označením ‚udržitelnost‘. Musí rozšiřovat skutečný podíl biobavlny ve své produkci,“ zdůraznila Viola Wohlgemuthová z německé pobočky Greenpeace.

Další výzvou pro oděvní průmysl má být i to, že přehodnotí dosavadní obchodní model, kdy je většina oblečení považována za rychloobrátkové zboží, které si na sebe zákazník vezme jen párkrát a pak jej vyhodí.

„Velký objem levného zboží, které se na trh uvádí jako ‚fast fashion‘, nemůže být nikdy udržitelný,“ dodala.

Obří uhlíková stopa 

Fenomén fast fashion, rychlé módy, znamená, že se oděvní firmy snaží rychle zachytit módní trendy. Většinou představují nové kolekce dvakrát ročně, na jaře a na podzim. Oděvní průmysl se tímto způsobem ve velké míře podílí na produkci skleníkových plynů. Podle organizace Circular Fibres Initiative to je dokonce více než letecká a lodní doprava dohromady.

V roce 2015 to bylo 1,2 miliardy tun ekvivalentu CO2. Do roku 2050 by se podle deníku The Guardian oděvní průmysl mohl podílet na produkci skleníkových plynů až jednou čtvrtinou.

Souhrn toho nejdůležitějšího
každý pátek ve vašem e-mailu.

Přihlásit odběr