Německo oznámilo „zimní záchranu“ nemocnic. Napumpuje do nich miliardy eur

Německo je v poslední době kritizováno za to, že nespolupracuje se zbytkem Evropské unie. Masivně totiž podporuje svůj průmysl štědrými finančními injekcemi na nákup drahých energií, čímž dává konkurenční výhodu německým firmám oproti ostatní evropské konkurenci.

Německá vláda počítá s tím, že firmám zastropuje ceny elektřiny na úrovni 130 eur za megawatthodinu, přitom se na burze elektřina prodává za 350 eur.

Celkem počítá s tím, že německou ekonomiku podpoří až 200 miliardami eur formou takzvaného hospodářského stabilizačního fondu. To samozřejmě vyvolalo kritiku chudších zemí v rámci EU. Plán ale už schválil i německý parlament.

Pomoc i pro zdravotnictví

Velkorysá finanční pomoc se ale netýká pouze průmyslu. „Největší reformu za posledních 20 let“ slíbil nemocnicím německý ministr zdravotnictví Karl Lauterbach z SPD. Zdravotnická zařízení budou moci čerpat pomoc ve výši osm miliard eur na dražší energie i pokrytí inflace. Německá federace nemocnic (DKG) už varovala, že prudký růst nákladů přivede řadu nemocnic na pokraj krachu.

Lauterbach svůj reformní záměr opírá o tvrzení, že německý zdravotnický systém trpí strukturálními problémy. Hlavní problém představuje nedostatek personálu.

Další komplikací je to, že celý systém trpí přemírou regulací s řadou administrativních překážek. Často dochází také k tomu, že jsou pacienti v Německu „přeléčováni“, což vede k dlouhým hospitalizacím, a dokonce i zbytečným operacím. To vše chce ministr změnit.

Nedávno dokument veřejnoprávní televize ARD upozornil na případy, kdy se lékaři rozhodli pro náročnou a složitou léčbu jen proto, že nemocnice od pojišťovny dostane více peněz.

Lukrativní je zejména péče o předčasně narozené děti. Jen v Německu je takových center 170, což je více než v jiných evropských zemích. Dobře placená je také léčba covidu-19 s umělou plicní ventilací.

Americká klasifikace výkonů

V Německu funguje od roku 2003 klasifikace výkonů podle metodiky Diagnosis Related Group (DRG) původně vyvinuté pro americký zdravotní systém a platby pro nemocnice. Cílem bylo zkrátit dobu hospitalizace a snížit tlak na zdravotnický personál v nemocnicích.

Platby jsou totiž nastaveny podle jednotlivých diagnóz bez ohledu na to, jak dlouho je pacient hospitalizován. Systém fungoval a průměrná délka hospitalizace se zkrátila z deseti dní na sedm.

Zvýšil se ale tlak na to, aby byli pacienti přeléčováni, to znamená, že jim je „uměle“ určena další diagnóza, za kterou nemocnice dostane od pojišťoven další peníze. Tato praxe je anekdoticky shrnuta do vyjádření: „Neexistují zdraví lidé, jsou jen lidé, kteří nebyli dostatečně důkladně vyšetřeni.“

Ministr Lauterbach ale slibuje, že tuto praxi změní. Chce současný systém plateb nahradit jiným systémem. Ten má vypracovat speciální komise složená z šestnácti předních lékařů a právních expertů.

Jak reformovat složitý systém?

Předseda představenstva Německé federace nemocnic (DKG) Gerald Gass souhlasí s tím, že systém potřebuje reformovat. Zároveň si ale myslí, že by systém DRG neměl být úplně zrušen.

„Sdílíme názor ministra, že financování nemocnic potřebuje reformovat, ale nevoláme po zrušení systému poplatků za případy. Chceme, aby byl rozšířen a přizpůsoben,“ vysvětlil. Nemocnice by měly mít vlastní rozpočet, aby byly připraveny na léčbu všech případů, a zároveň by měly dostávat platby za jednotlivé výkony, zejména ambulantní.

Federace DKG navíc požaduje finanční injekci na lepší vybavení nemocnic, aby bylo možné léčit více v ambulantním režimu, což už funguje v některých zemích, jako je Švýcarsko, Švédsko nebo Norsko. Tradiční nemocnice, které jsou postaveny pouze na lůžkových odděleních, by měly skončit.

Problém ale spočívá v tom, že zdravotní politiku si určují jednotlivé spolkové státy, kterých je šestnáct. Vlády jednotlivých zemí pak mohou reformu zablokovat, pokud půjde o rušení přebytečných nemocnic.