Německé lesy jsou vážně nemocné. Čtyři z pěti stromů nepřežijí

Současná podoba německých lesů je prakticky minulostí. Osmdesát procent stromů je totiž nemocných a budou se muset dříve či později pokácet a dřevo vytěžit. Znamená to obrovské náklady pro lesnické firmy, protože se vytěžené plochy musí opět zalesnit.

Za posledních šest let přitom už bylo vytěženo 250 milionů kubických metrů dřeva. Tržby v letošním roce v sektoru obchodu se dřevem přitom ale klesly o 14 procent, informovalo německé sdružení dřevařského průmyslu GD Holz. Důvodem je pokles stavební produkce, vysvětlil ředitel sdružení Thomas Goebel.

Růst cen stavebního dřeva se zastavil. Nicméně ani to neznamená, že by výrobky ze dřeva byly levnější, napsal německý deník Die Welt.

GRAF: Největší exportéři dřeva v EU
Údaje za rok 2021 v tisících metrů krychlových kulatiny
Zdroj: Eurostat

Německé lesy se od roku 2018 potýkají s pravidelnými kalamitami kvůli vichřicím, další škody způsobuje sucho a přemnožení kůrovce. Nahradit 250 milionů kubíků dřeva znamená zalesnit půl milionu hektarů půdy.

Jen každý pátý strom je zdravý

Německé ministerstvo zemědělství zdůraznilo, že pouze každý pátý strom v Německu je zdravý. Kvůli tomu se hodnota lesů u našich sousedů zásadně snižuje. V roce 2014 byly německé porosty ohodnoceny na 130 miliard eur, v roce 2020 to bylo už „jen“ 50 miliard eur.

A cena i nadále padá. Může za to hlavně druhová skladba lesů, většinou se jedná o zranitelné smrkové monokultury. Smrk tvoří 40 procent rozlohy německých lesů a 50 procent objemu vytěženého dřeva.

Dopady ovšem nejsou pouze ekonomické, ale i klimatické. Stromy totiž v sobě ukládají uhlík a pokud se dřevo používá jako palivový materiál, uhlík se opět dostává do atmosféry. „Ztráta smrkových porostů může snížit účinky ochrany klimatu,“ varoval německý Thünenův institut pro venkov, lesnictví a rybářství.

Němečtí dřevaři uvádějí, že jen mezi roky 2018 až 2020 činily škody na lesních porostech kvůli kůrovci, suchu a vichřicím 12,7 miliardy eur. Poškozené stromy musely být vytěženy předčasně.

Čeká se na nová data

Celý dřevařský sektor čeká na pravidelnou zprávu o stavu německých lesů za rok 2022, která ale bude k dispozici až na konci roku 2024.

„Vzhledem k tomu, že jde o velmi komplexní problematiku, hodnocení v současné době probíhá,“ vysvětlil Thomas Riedel z Thünenova institutu pro lesní ekosystémy.

GRAF: Poškození lesů v Evropě
Průměrná ztráta listů a jehličí v roce 2021. Legenda ukazuje třídy defoliace počínaje žádnou (modrá), mírnou (zelená), střední (oranžová a červená) po vážnou (černá). Procentní hodnoty odkazují na ztrátu jehličí či listů v porovnání s korunou referenčního stromu. Mrtvé stromy nejsou zahrnuty.

Zdroj:PCC, Thünen Institute of Forest Ecosystems

Ze zprávy pak vycházejí při plánování dalšího lesnického hospodaření a politiky jednotlivé německé země i lesnické podniky. Podle poškození lesů se pak plánuje jejich obnova. Napadené stromy kůrovcem musí být co nejdříve poraženy a vytěženy. Takové dřevo však má výrazně nižší hodnotu než zdravé a musí se prodávat se slevou.

Ani v Česku není důvod k oslavám

Pokud se podíváme na stav českých lesů, rozhodně není důvod k oslavám. Výsledky jsou podobné těm německým. Ekologické Hnutí Duha v srpnu upozornilo na zprávu mezinárodního výzkumného programu ICP Forest, které sleduje zdravotní stav stromů v Evropě. Ten vydává už dříve zmiňovaný německý Thünenův institut pro lesní ekosystémy.

Dlouhodobě nejhorší stavy lesů vykazuje Francie a Česká republika. V Čechách, na Moravě a ve Slezsku jsou výrazně poškozeny čtyři z pěti jehličnanů. Hnutí Duha požaduje, aby se změnil lesní zákon, který bude motivovat majitele lesů (více než polovinu lesů v ČR vlastní stát, pozn. red.), aby začali vysazovat jiné druhy stromů, než jsou jehličnaté.

„Stát už desetiletí lije miliardy z našich daní do umělých výsadeb. Výsledek je, že máme nejvíc nemocné lesy v celé Evropě. Mají-li čtyři z pěti jehličnanů výrazný zdravotní problém, není řešením, abychom uspěchaně sázeli a připláceli na další jehličnaté sazenice,“ zlobí se koordinátor kampaně Zachraňme lesy Jan Skalík.

Hnutí Duha: Chceme nový lesní zákon

Požaduje, aby ministerstvo zemědělství přišlo s novým návrhem lesního zákona, který bude reagovat na současnou kritickou situaci. Lesy v Česku přitom podle portálu eAGRI tvoří 34 procent z celkové plochy státu a rozkládají se na 2 671 659 hektarech. Jejich výměra od druhé poloviny 20. století neustále roste.

GRAF: Rozdíl složení českých lesů oproti přirozenému složení
Změna v procentech.

Zdroj: Evropa v datech

Pokud se vrátíme ke zprávě ICP Forest, tak z ní vyplývá, že v České republice u jehličnatých stromů je výrazně poškozeno (ztráta jehličí vůči referenční koruně zdravého stromu dosahuje 25 až 60 procent nebo i více) 80 procent všech jehličnanů starších 59 let.

Závažnost situace přiznává i ministerstvo zemědělství ve své Zprávě o stavu lesa za rok 2021. Hnutí Duha připomíná, že už před dekádou vědci varovali, že se ve střední Evropě stanou smrkové lesy kvůli dopadům změny klimatu minulostí. Českým lesům chybí hlavně vyšší podíl listnáčů, zejména buků, dubů.