Němci a Křetínského zájem o ocelárny ThyssenKrupp: Ambiciózní i nechtěný investor

Rekordní zisky Energetického a průmyslového holdingu (EPH) během minulého roku, kdy se Evropa potýkala s extrémním růstem cen energií v souvislosti s válkou na Ukrajině a protiruskými sankcemi, umožňují Danielu Křetínskému další expanzi na západ od českých hranic.

Kromě Francie zůstává v hledáčku Německo a tamní firmy. Zálusk má na největšího a zároveň tradičního německého výrobce oceli, který vlastní průmyslový konglomerát ThyssenKrupp. Na konci června o jeho plánu už informoval německý Der Spiegel. Nicméně poznamenal, že je český byznysmen a investor pro německé úřady poněkud kontroverzní kvůli předchozí koupi německých hnědouhelných dolů vlastněných společností LEAG.

EPH také podle agentury Bloomberg cílí na německou energetickou společnost Steag. Zde zůstává spolu se španělskou investiční společností Asterion Industrial Partners, která se zaměřuje na infrastrukturu, jako poslední dva zájemci.

Elektrárny společnosti Steag se nacházejí v průmyslové spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko, které má vysokou spotřebu energie. EPH vypracoval podle některých zdrojů plán přeměny tohoto energetického podniku ve významného hráče v oblasti obnovitelných zdrojů energie, což se neobejde bez masivních investic.

ThyssenKrup Steel zase hledá investory od letošního března, prodej řídí americká investiční banka Goldam Sachs. Ocelářská divize je pro koncern zátěží a navíc znamená do budoucna problémový segment, pokud chce koncern projít dekarbonizací.

Cena investice za ThyssenKrupp Steel je odhadována na 1,5 miliardy eur. O koupi projevily zájem i indická JSW Steel a poradenská společnost CVC Capital Partners se sídlem v Lucembursku, a také Emirates Steel Arkan ze Spojených Arabských Emirátů.

Po rekordním zisku chuť na další investice

Křetínského EPH loni vykázalo zisk EBITDA ve výši 4,3 miliardy eur (o rok dříve to bylo 2,3 miliardy eur) a proto má chuť dále v západní Evropě investovat. Nedávno vstoupil jako vážný uchazeč o koupi francouzského krachujícího maloobchodního řetězce Casino Group a vedení firmy jeho nabídku společně s dalšími investory přijalo.

Nejnověji se web německé televizní stanice Deutsche Welle ptá, kdo vlastně je Daniel Křetínský? Píše, že se navenek uhlazený osmačtyřicetiletý podnikatel liší od českých oligarchů 90. let a vystupuje jako laskavý a kosmopolitní investor se zájmem o umění.

Jeho rozsáhlé investice v tradičních západních ekonomikách, nejen v Německu, ale i Francii a Spojeném království, mu zaručují exkluzivní postavení, kterého dosáhl jen málokterý finanční magnát ze zemí východní Evropy, zdůraznil německý web.

Extrémně inteligentní i ambiciózní

A připojuje citaci z francouzské biografie od ekonomického reportéra Jérôma Lefilliâtreho. Ten ho v roce 2020 pospal jako „extrémně inteligentního, velmi ambiciózního, velmi odhodlaného a velmi oportunistického – dokonalého obchodníka“.

Existují ale pochybnosti, že jeho byznysový úspěch (je druhým nejbohatším Čechem s majetkem 9,4 miliardy dolarů) není úplně bez poskvrny. Podle kritiků je z velké části propojen s předchozí generací českých podnikatelů, kteří nemají úplně průhledný a bezchybný profil.

Pozornost vzbudil i jeho výrok o rekordním loňském roce, kdy Křetínský prohlásil, že příznivé hospodářské výsledky neslaví. Úspěch totiž přišel z velké části díky ruské invazi na Ukrajinu. Zároveň řekl, že to nebyl jediný faktor, který vedl k růstu zisku skupiny, projevila se podle něj také systematická práce na růstu firem v minulých letech

Ukrajina dokonce obvinila Křetínského, že přes svůj byznys, který je úzce napojen na ropný, plynárenský a bankovní sektor ruské ekonomiky, nepřímo sponzoruje ruskou válku. Měla tím na mysli zejména aktivity německé retailové společnosti Metro. V té drží přes 40 procent akcií společnost EP Global Commerce českých miliardářů Křetínského a Patrika Tkáče.

Sázka na pomalou dekarbonizaci se vyplatila

Němečtí novináři zdůraznili, že Křetínského byznysové impérium je z velké části postaveno na využívání fosilních zdrojů, uhlí a zemního plynu. Sází také na to, že transformace energetického sektoru v rámci EU dostává významné evropské dotace.

Klíčovou investicí byl nákup hnědouhelných dolů a elektráren LEAG v roce 2016 od švédského energetického gigantu Vattenfall. Švédové jej už nechtěli mít ve svém portfoliu a prodávali firmu za minimální cenu.

Následné rozhodnutí německé vlády vyřadit uhlí z výroby elektřiny nejpozději do roku 2038 znamená pro LEAG nutnost uzavřít doly i elektrárny před ukončením jejich životnosti. Berlín pak souhlasil s tím, že společnost získá odškodnění ve výši 1,75 miliardy eur. Další platby mají plynout z toho, že část hnědouhelných bloků zůstane zachována jako záloha při přechodu na obnovitelné zdroje.

Zájem o stárnoucí tepelné elektárny

A stejnou taktiku EPH použilo i v dalších státech EU. I zde za příznivé ceny skupovalo stárnoucí uhelné nebo plynové elektrárny (Spojené království, Itálie, Irsko, Francie, Slovensko).

„Většina investorů potřebuje zdůraznit nějaký dlouhodobý horizont, ale Křetínský se této myšlenky vzdal,“ vysvětlil pro Deutsche Welle Jan Osička z Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií Masarykovy univerzity v Brně. Křetínský prostřednictvím EPH vsadil na pomalejší dekarbonizaci evropské energetiky a průmyslu, a tato sázka mu zatím vychází.

Byznysmen ale v posledních letech expanduje také mimo energetiku. Získal významné podíly v řetězcích supermarketů ve Velké Británii, Francii a Německu. Ve Spojeném království a Nizozmesku vstoupil rovněž do poštovních služeb. Ve Francii investoval i do médií (vydavatelství Editis, podíly v novinách Le Monde a televizní skupině TF1).

Také zájem o ThyssenKrupp Steel zapadá do předchozích schémat Křetínského investic. Evropská komise totiž povolila berlínské vládě obrovskou dotaci na „ozelenění“ oceláren v Duisburgu. Ty mají nově využívat jako palivo ve vysokých pecích místo uhlí vodík. Celkovou investici ve výši téměř dvou miliard eur si má rozdělit koncern ThyssenKrupp s berlínskou vládou, aby zůstala zachována pracovní místa v průmyslovém regionu.