Němce i pět let poté straší pád řetězce Schlecker

Příběh německé maloobchodní firmy, která před několika lety vyhlásila insolvenci, ukazuje rizika současné ekonomiky, tvrdý konkurenční boj mezi řetězci. Ani pět let poté však není případ Schlecker dořešen.

Je to pět let, kdy zákazníci v Česku přišli o možnost nakupovat v drogeriích Schlecker. Německý řetězec, který měl u nás přes sto padesát prodejen, v lednu 2012 vyhlásil v Německu bankrot.

Insolvenční řízení, v němž firma skončila, není dodnes ukončeno. Dosud mnoho jejích zaměstnanců nemá práci a věřitelé marně čekají na peníze.

Firmě Schlecker zůstala na prodej obchodní značka, ale ta nemá valnou cenu. Kdo by ji koupil, bývalí zaměstnanci, věřitelé?

Nesmí se to opakovat

Schlecker je i s odstupem pěti let považován za odstrašující případ německého maloobchodního trhu, který se prý nesmí opakovat. Prohlásil to před pár dny – ještě před svým přesunem na ministerstvo zahraničí – ministr průmyslu Sigmar Gabriel ze SPD v souvislosti s ekonomickými problémy jiného řetězce. Narážel tak na situaci kolem supermarketů Kaiser’s s 15 tisíci zaměstnanci, které převzala firma Edeka.

Schlecker před svým bankrotem zaměstnával 27 tisíc lidí a většina z nich skončila „na ulici“. Byl to opravdový šok, když firma 23. ledna 2012 oznámila, že je v insolvenci, napsal týdeník Die Zeit.

Nevěděl to ani ředitel firmy. Jen rodině Schleckerově muselo být jasné již předtím, že se blíží konec.

Proces s rodinou zakladatele firmy

Také proto se stále táhne právní spor, přičemž v březnu začne soudní proces se zakladatelem firmy Antonem Schleckerem. Obvinění čelí i jeho žena Christa a dospělé děti, syn Lars a dcera Meike.

Soud bude mimo jiné zjišťovat, zda rodina záměrně vyvedla prostředky z firmy před vyhlášením bankrotu.

Deník Handelsblatt vypočítal, že ještě v roce 2011 měla rodina Schleckerů jmění asi 1,65 miliardy eur. To se zmenšilo až na 35 milionů eur a mají je kontrolovat děti zakladatele firmy. Podle agentury DPA přitom už od roku 2008 byla firma v červených číslech.

Obchod drogistického řetězce Schlecker v dobách své největší slávy. Od roku 2012 je v insolvenci. Zdroj: Alexander Klug/Stimme.de

I po uplynutí pěti let bývalí zaměstnanci a věřitelé doufají, že dostanou část peněz zpět a veřejnost si do skládačky okolo bankrotu drogistického řetězce zasadí více informací.

Insolvenční správce Arndt Geiwitz ale tvrdí, že spor se potáhne ještě řadu let. Po vyhlášení bankrotu odhadl výši pohledávek věřitelů firmy na 800 milionů eur.

Jak dostat peníze zpět?

Správce Geiwitz navíc zažaloval i bývalé dodavatele řetězce kvůli tomu, že se mezi sebou dohadovali o cenách, za které dodávali zboží. Požaduje odškodnění ve výši přes 300 milionů eur. Šlo v jejich případě o kartelovou dohodu?

To bude velmi obtížné prokázat. Firmy L’Oréal, Beiersdorf nebo Südzucker však už v minulosti „úspěšně“ vyšetřovala kvůli podobným kartelovým dohodám Evropská komise i německý Spolkový kartelový úřad. Společnosti byly uznány vinnými a dostaly pokutu.

Na rozdíl od věřitelů dodavatelé Schleckeru po bankrotu řetězce o nic nepřišli, zboží jim podle smluv patřilo až do doby, než se skutečně prodalo. I to je staví minimálně v očích veřejnosti na stranu viníků, kteří by měli platit.

Stále bez práce

V Německu se hodně hovoří také o sociálních dopadech konce impéria Antona Schleckera, po kterém zůstaly obří dluhy.

Jako první v pořadí by měli být uspokojeni věřitelé. Dopravci zboží, reklamní agentury, tiskárny, deníky, kde firma inzerovala. Peníze ale požaduje i německý úřad práce, který vyplatil převážně zaměstnankyním tříměsíční odstupné.

Kolik peněz Schlecker dluží propuštěným zaměstnancům? Podle Evy Völpelové z odborového svazu Verdi se jedná o tři až čtyři tisíce eur na hlavu.

Do konce roku 2012 znovu našlo práci okolo devíti tisíc z 23 400 propuštěných zaměstnanců. „Kdo měl štěstí, našel práci u konkurence, Rossmanna nebo dm,“ vysvětlila Völpelová. Tyto řetězce jsou známé tím, že vyplácejí minimální tarifní mzdu 2 400 eur hrubého měsíčně.

Proti řetězcům není šance

Asi 50 až 60 bývalých vedoucích poboček zkusilo udržet obchod na vlastní pěst. Většinou neúspěšně. Proti velkým řetězcům neměli šanci, dodala odborářka. Zbylí zaměstnanci skončili jako prodavači v jiných obchodech, případně v call centrech, dodala.

Již před pěti lety němečtí politici nešetřili velkými slovy o tom, jak dát propuštěným lidem práci. Tehdejší ministryně práce Ursula von der Leyenová, nyní ministryně obrany, hovořila o rekvalifikaci prodavaček na učitelky. Kolika z nich se to podařilo?

Maximálně stovce. Několik tisíc žen však už žádnou práci nenašlo. Průměrný věk tehdejších prodavaček Schleckeru byl totiž okolo 47 let. Právě pro ně tak byl bankrot firmy nejbolestnější.

Co bude se zbytky řetězce, se možná ukáže až po soudu a vyrovnáních. „Zrada, strach z další existence i pocity úzkosti,“ to vše si lidé podle Geiwitze vybavují ve spojení se značkou Schlecker. To je podle něj i důvod, proč „je těžké pro ni najít kupce, i když dveře jsou otevřené pro všechny, kdo nabídnou slušnou cenu“.

Je docela možné, že Schlecker se ve sporech „dožije“ i desetiletého výročí, aniž by se insolvence dořešila. „Myslím, že tahanice klidně mohou trvat dalších čtyři až pět let,“ řekl Geiwitz pro německou mutaci serveru Finance.yahoo.de.