Martin Borl (JCL): Poláci na rozdíl od Čechů nečekají, že je cizí jazyk naučí ve škole

Jazyková škola James Cook Languages (JCL) letos slaví 20 let na českém trhu. Loňský rok se na časovou osu historie firmy zapíše jako rok jejího prodeje novému majiteli. Jedničku na trhu firemního jazykového vzdělávání loni v červnu koupila vzdělávací skupina EDUA Group, které patří i do té doby největší konkurent JCL – společnost Caledonian School.

Po fázi vzájemného poznávání strany plynule přechází do fáze diskusí nad možnými synergiemi. O výhledu a plánech JCL pod křídly největší vzdělávací skupiny pro Peak.cz hovořil výkonný ředitel JCL Martin Borl.

Martin Borl (38)

Je výkonným ředitelem James Cook Languages (JCL). Vedení jazykové školy převzal po zakladatelích JCL Jakubu Štefečkovi a Ondřeji Kuchařovi, kteří se loni v červnu rozhodli se věnovat jiným projektům a své podíly ve společnosti prodali největší vzdělávací skupině v Česku – EDUA Group. Tu vlastní podnikatel a bývalý akviziční šéf ČEZ Vladimír Schmalz. Borl do JCL nastoupil v roce 2004, v pátém roce fungování společnosti. Prošel různými pozicemi v rámci oddělení péče o zákazníky, které do svého jmenování nejvyšším představitelem JCL vedl z pozice obchodního ředitele. Vystudoval obor Evropská agrární diplomacie na ČZU v Praze. Zkušenosti nabyl také při studiu na University of Plymouth ve Velké Británii a NSAC v Kanadě. Je ženatý, má tři malé dcery. Vedle rodiny se také aktivně věnuje hokeji a tenisu. Rád cestuje a přitom ochutnává místní speciality.

Před necelým rokem se JCL stala součástí vzdělávací skupiny EDUA Group, která mimo jiné sdružuje i další jazykové školy jako Caledonian School nebo Jipka. Je podle vás konsolidace poskytovatelů jazykových služeb trendem, nutností, nebo jde jen o ojedinělou záležitost?

Rozhodně to není trend, jde o ojedinělou záležitost, ale na druhou stranu je to podle mého názoru nutnost. Trh s jazykovým vzděláváním je hodně rozdrobený. Existují stovky jazykových škol, a to nepočítám živnostníky, kteří vyučují sami na sebe. K tomu, aby dnes někdo mohl začít učit cizí jazyky a založit si vlastní jazykovou školu, totiž nepotřebuje žádnou zásadní vstupní investici, nemusí mít extra velké know-how, pakliže má vystudovaný jazyk nebo pedagogiku. To všechno napomáhá tomu, že na trhu existuje velké množství subjektů, což samozřejmě není úplně příznivé z pohledu působení na zákazníky ani z hlediska nastavování podmínek a standardů v jazykovém vzdělávání.

Jaké důsledky plynou z této rozdrobenosti?

Ten zásadní je, že lektoři a vlastně obecně pedagogové nejsou spravedlivě ohodnoceni. Konsolidace trhu je dobrý směr, který může napomoci celému odvětví, i z hlediska jejich odměňování. V okamžiku, kdy bude na trhu tisíc sólo dodavatelů, jednotlivci nemají sílu si na svých zákaznících vydobýt lepší podmínky. Pochopitelně to není vina zákazníků, je to záležitost nabídky. V okamžiku, kdy se trh s poskytovateli jazykových služeb začne konsolidovat, utvoří se pár klíčových hráčů, kteří budou mít sílu trh ovlivňovat a nastavovat standardy.

Vysokoškoláci s podprůměrnou mzdou

Z čeho usuzujete, že lektoři nejsou dobře zaplaceni?

Až na výjimky jsou to vysokoškolsky vzdělaní lidé, kteří poskytují odborně zaměřenou službu, a jejich hodinová sazba je jen kolem 330 korun. V průměru si za měsíc vydělají 30 tisíc korun, což není ani průměrná mzda v Česku. Lektor totiž nefunguje v celodenním bloku. Za den nezvládne odučit osm kurzů, ale kvůli přejezdům ke klientům je to kolem pěti, maximálně šesti hodin denně.

Platíme víc za hodinu s trenérem ve fitku než za hodinu s lektorem angličtiny.

Potom ale mají možnost se uplatnit i jinde, kde jsou vyšší výdělky.

A také se to děje. Lektorů jednoduše ubývá. Učí ti, které jejich práce baví a berou ji trochu jako poslání. Ti, kterým jde čistě o výdělek, mění obor, často míří například do středisek sdílených služeb, kde mají zaměstnanecké benefity, nemocenskou, placenou dovolenou i pevnou pracovní dobu. V tomto ohledu je práce na živnost obtížnější.

Projevuje se úbytek lektorů na výši honorářů těch, kteří dál učí?

Když budu mluvit jen za JCL, tak my sledujeme obecný trend na trhu práce a lektorům přidáváme. Musíme to mít samozřejmě opřeno o zdroje, takže vyjednáváme cenové podmínky u našich zákazníků, což je obtížná práce pro kohokoli, kdo chce v B2B segmentu zdražovat. Nezdražujeme o desítky procent, ale desetiprocentní navýšení ceny za naše služby je potřebné a férové. Když si vezmu, že průměrné procento růstu mezd za poslední čtyři roky je kolem 15 procent, tak naše cenové zdražování nereflektuje zcela vývoj ve mzdách. Ostatní náklady se snažíme maximálně optimalizovat.

V JCL vás také trápí fluktuace lektorů?

Naštěstí není nijak výrazná, máme poměrně stabilní lektorský tým. Učí pro nás na živnost nebo dohodu o provedení práce asi tisícovka lektorů. Snažíme se pro ně být zajímavými zaměstnavateli. Naší výhodou je, že jsme schopni jim nabídnout dostatek práce, což ne každá škola může dnes říci. I v době krize, kdy šla poptávka firem po jazykovém vzdělávání výrazně dolů, se nám stále dařilo byznys držet a lektory dostatečně vytěžovat. Nabízíme jim i další benefity, například proplácení lítačky, roční bonusy, dobré zázemí z hlediska školení a tréninků se zaměřením na vzdělávání dospělých. Na pedagogických fakultách totiž neexistuje obor, který by studenty připravil na jazykové vzdělávání dospělých.

Zamrznutí v průměru

V čem je metodika vzdělávání dospělých specifická?

U dospělých je třeba citlivě pracovat s jejich motivací. Zaměstnanci firem si udělají čas jednou v týdnu na hodinu a tím to končí. Nemají motivaci ani čas se látce věnovat i mimo kurz. Lektoři proto musí látku co nejčastěji opakovat v rámci jednotlivých lekcí a musí relativně citlivě pracovat s domácí přípravou. Navíc naši studenti jsou nejčastěji na středně pokročilé jazykové úrovni, takže se vždy „nějak domluví“ a motivace se posunout na vyšší level je o to menší.

V čem je specifická vaše metodika výuky dospělých?

Je postavena na třech principech: prepare, coach and practice. Chceme po lektorech, aby obsah lekcí nevycházel z obecných osnov, ale aby se vždy připravovali na základě potřeby konkrétního studenta nebo skupiny studentů, abychom je učili to, co využijí ve svojí praxi, což se skrývá pod principem prepare. Koučování vychází z toho, že nechceme studenty drilovat při klasické frontální výuce. Naopak chceme, aby 80 procent času mluvili studenti a 20 procent času lektor, který je opravuje a navádí.

Jak hodnotíte jazykovou úroveň a vybavenost Čechů? Lepší se situace s mladší generací?

Nepatrně se to zlepšuje, ale pořád platí to, že největší procento studentů je na středně pokročilé úrovni. Pořád na tom nejsme dobře ve srovnání zejména se skandinávskými zeměmi a přisuzuji to dvěma aspektům. Problém vidím v kvalitě a intenzitě výuky jazyků na základních a středních školách. Angličtina je nejsvětovější jazyk (80 procent našich kurzů je zaměřeno na angličtinu), a česká společnost je jí stále málo prorostlá. Už jen to, že v televizi pořád nemůžeme sledovat filmy v originálním znění. Pak se nemůžeme divit, že daný jazyk dokonale neovládáme.

Praha – magnet na Američany

Které další jazyky se řadí za angličtinu v žebříčku těch nejvyučovanějších?

Druhá je němčina, poptávka po ní roste v kontrastu s tím, že nabídka německých lektorů, a zejména rodilých mluvčích je velmi omezená. Praha je moc neláká, na rozdíl od lektorů z USA, kteří ji považují za skvělou destinaci. Proto také u anglicky mluvících lektorů ten převis poptávky nad nabídkou nepociťujeme.

Podle Asociace jazykových škol roste zájem o výuku češtiny jako cizího jazyka. Potvrzují to i vaše interní statistiky? Čím si to vysvětlujete?

Ano, čeština pro cizince je už asi sedmý rok v řadě třetím nejvyučovanějším jazykem. Předtím se prala s ruštinou, francouzštinou a španělštinou, což jsou pro nás teď spíše minoritní jazyky. Celkově máme asi 7 000 jazykových kurzů, z toho v 300 kurzech se vyučuje čeština pro cizince. Je to dané tím, že pracujeme v mezinárodních firmách, kde je značné množství expatů. Zahraniční pracovníci u našich klientů dříve doplňovali majoritu českých zaměstnanců, dnes už ale máme firmy, kde je naopak většina cizinců.

Z činů našich vrcholných politických představitelů je patrný příklon k obchodní spolupráci s Ruskem a Čínou. Roste zájem ze strany firem o výuku ruštiny a čínštiny? 

Ne, i když jsem si myslel, že k tomu dojde. Pozorujeme jen velmi mírný nárůst v počtu vyučovaných kurzů ruštiny, kterých je momentálně kolem stovky, takže v celkovém počtu je to skutečně zanedbatelný nárůst. A u čínštiny už vůbec ne. Ač jsou firmy, které obchodují s Čínou, stejně je dorozumívacím jazykem angličtina a tak to i zůstane.

Roste ze strany firem zájem o on-line kurzy jazyka, kdy výuka s lektorem probíhá formou Skype hovoru nebo jiné telekonference?

Nejefektivnější je a bude face-to-face výuka. On-line kurzy vnímáme pouze jako doplněk výuky a vlastně ani nevidíme ze strany zákazníků poptávku po této formě. I v dnešní době jsou technické překážky, aby dobře fungovalo spojení, a osobní kontakt je prostě zásadní. Jednotky lekcí měsíčně proběhnou přes Skype, přičemž my během měsíce odučíme asi 40 tisíc lekcí.

Nejefektivnější je a bude face-to-face výuka, tvrdí výkonný ředitel JCL Martin Borl. Foto: JCL

Starý kabát, nový majitel

Změnil se chod společnosti a směr jejího řízení po odchodu spoluzakladatelů Ondřeje Kuchaře a Jakuba Štefečka?

V podstatě nijak. Cílem nových majitelů nebylo měnit něco, co funguje. Jsme jedničkou na trhu, násobně větší než naše nejbližší konkurence. Máme dobré vztahy se zákazníky i dobře nastavené interní procesy, takže nebylo nutné něco zásadně měnit. Noví majitelé měli také dostatečnou oporu ve stávajícím managementu, takže nedělali žádné personální změny ani jiné překotné zásahy. V relativním detailu je to změna jen v osobním přístupu a nutnosti reportování výsledků dál než za dveře zasedačky.

EDUA Group nicméně vlastní i další jazykové školy, nabízí se možné synergie. Už k nim dochází, nebo si každá ze značek dál vede svůj oddělený byznys?

Když to vezmu ze strategického pohledu, jsme v rámci jazykové sekce ve fázi usazování a rozhodování, jaký směr nabereme. Je dost pravděpodobné, že k nějakým synergiím dojde, například na té lektorské platformě, kterou si můžeme sdílet. Ale po půl roce se s novými majiteli stále ještě „poznáváme“. Pochopitelně probíhají i diskuse nad možnostmi synergií v rámci celé skupiny tak, abychom byli pro naše zákazníky zajímaví.

Konkrétně o jakých synergiích je řeč?

EDUA Group vlastní i společnost Top Vision, která se zaměřuje na manažerské vzdělávání, jejich soft i hard skills, což nám dává velmi zajímavou příležitost oslovit firemní klientelu s uceleným portfoliem služeb a outsourcingem personální agendy. Do budoucna by se samozřejmě dalo jít ještě dál. Personální agendu outsourcovat kompletně, včetně náboru, povinných školení, zdravotních prohlídek i bezpečnosti práce. To ale mluvím spíše o výhledu a plánech, které je třeba prodiskutovat na úrovni skupiny a případně je pak uvést v život. Nicméně máme už nějaké dílčí zpětné vazby od některých zákazníků, že pokud by za nimi byl schopen přijít jeden dodavatel s kompletním portfoliem HR služeb, určitě by to uvítali.

Znamená to, že EDUA Group s akvizicemi ještě nekončí?

Jistě by to dávalo smysl. Portfolio služeb je možné doplnit, ale nevím, jestli majitelé v tuhle chvíli něco zamýšlí.

JCL působí také v Polsku a na Slovensku. Chystáte s podporou EDUA Group nějakou větší zahraniční expanzi?

Je to příležitost, kterou máme na paměti, ale není to nic aktuálního, co bychom řešili. Ambici růst máme. Na českém trhu už jsou příležitosti hodně omezené. Pokud poroste náš podíl na domácím trhu, bude se tak dít případně skrze akvizice dalších jazykových škol, omezeně pak naší vlastní obchodní činností. K té zahraniční expanzi mohu říci jen to, že nechceme zkoušet uspět na trhu, kde není tolik příležitostí v segmentu firemního vzdělávání ve velkých firmách. V Polsku jsme potenciál viděli, na Slovensku už tolik ne, ale fungujeme tam jako prodloužená ruka pro české firmy, které tam mají své pobočky. Že bychom tam ale vyvíjeli nějaké další obchodní aktivity, to se říci nedá. Slovensko pro nás představuje relativně malý trh.

Jak ve vaší analýze dopadlo takové Maďarsko?

To je podobný případ jako Slovensko. Máme tam dva lektory, kteří vyučují v maďarské pobočce Alzy. Je to taková strčená noha do dveří, ale další obchodní aktivity tam nevyvíjíme.

Jak má probíhat jazykový kurz? Zapomeňte na frontální výuku. Studenti musí mluvit většinu času. Foto: JCL

Češi pasivně čekají, co je naučí systém

V čem se z vašeho pohledu liší polský trh firemního jazykového vzdělávání od toho českého?

V Polsku jednoznačně převládají jazykové kurzy pro veřejnost, zatímco v Česku dominuje výuka pro firemní zákazníky. Za čas, zpravidla když přijde krize, se ten poměr i v Česku obrátí ve prospěch veřejnostní výuky. Firmy začnou optimalizovat výdaje a jazykové vzdělávání je většinou první na listu toho, co škrtnou. V Polsku i v době hospodářského růstu převažují B2C kurzy.

Čím si to vysvětlujete?

V Polsku se více řeší vzdělávání dětí, které se jazyky neučí jen ve škole, ale chodí i na soukromé jazykové kurzy a další doučování. To v Česku úplně běžné není. Proto jsou na tom Poláci v jazycích lépe než Češi. Angličtinu mají zažitou, ve srovnání s Čechy jich také relativně více žije a pracuje v zahraničí. Je to také dáno jejich mentalitou, jsou ambicióznější a mnohem více než Češi zaměřeni na svůj rozvoj a prospěch. Investují do sebe, na rozdíl od Čechů, kteří čekají, co jim přinese systém, co je naučí ve škole nebo jaké kurzy jim zaplatí v práci. Poláci jsou jiní, ti se snaží více sebevzdělávat. Firemní vzdělávání v Polsku je v tomto kontextu pro nás trochu výzva.

A jak se vám tedy v Polsku daří?

Pod dvou letech jsme se z hlediska hospodaření dostali na nulu, ale stále rosteme, což je důležité. Místo vybudování pobočky na zelené louce jsme se rozhodli jít rychlejší cestou akvizice. Je to naše první zkušenost se zahraniční akvizicí, takže se učíme za pochodu.

Pojďte si zahrát na futurologa. Myslíte si, že i za několik desítek let bude nutné znát cizí jazyky, nebo se technologie překladačů dostanou na takovou úroveň, že už nebude třeba trápit se memorováním slovíček?

Pokud nevymizí – a v to věřím i doufám – mezilidský kontakt, bude znalost jazyků vždy důležitá. Moc si nedokážu představit plynulou a uvolněnou konverzaci, kdy budete otázky a odpovědi nejprve diktovat do překladače. Možná ve chvíli, až budeme mít v mozku implantovány nějaké porty, které budou sdělení automaticky překládat. Čímž ale nepochybuji, že technologie typu Google Translator nebudou za pár let téměř dokonalé. Celková poptávka po jazykovém vzdělávání možná bude v dlouhém horizontu klesat, ale nikdy nevymizí.

Pády jsou rychlejší než růsty

Kde vidíte firmu za deset let?

Nepředpokládám žádné dramatické změny. Sleduji vývoj ekonomiky, protože vzdělávání je krátkodobě zbytná záležitost, takže pokud se firmy rozhodnou šetřit, bude to na nás mít jistě dopad.

Co se týče budoucího vývoje, jste spíše skeptik, nebo optimista? Mnozí ekonomové už předpovídají další krizi za rohem…

Nejsem nijak zásadně skeptický, pro mě je podstatné, abychom měli stabilní portfolio zákazníků, abychom přežili, i když některý z klientů seškrtá výdaje na jazykové vzdělávání. Prošli jsme si tím v roce 2008 až 2009, kdy se náš obrat propadl o 25 a 30 procent. Za dva roky od krizových let jsme se zase dostali nad předkrizovou úroveň a jako firma jsme to nijak zásadně nepocítili. Samozřejmě cenové podmínky tehdy spadly. Vyučovací lekci před krizí jsme nabízeli o pět procent dráž, než ji prodáváme dnes. Takže nízké ceny jsou takovým neustálým připomenutím té doby.

Kolika jazyky se domluvíte a učíte se je rád? 

Angličtinu ovládám velmi slušně, němčinu mám na konverzační úrovni a vypotil bych ze sebe i něco málo francouzsky. Neřekl bych, že jsou jazyky mým koníčkem, nejsem filolog ani polyglot, ale zajímá mě třeba psycholingvistika. To je nauka o tom, jak se co nejefektivněji naučit cizí jazyk.

Podělíte se o nějakou tu fintu?

Neučit se více než sedm slovíček denně, nejlépe si je zasadit do kontextu, vytvořit si myšlenkové mapy a lepší je sledovat filmy v originále – ale bez titulků, protože ty jsou sice berličkou, ale působí kontraproduktivně.

Souhrn toho nejdůležitějšího
každý pátek ve vašem e-mailu.

Přihlásit odběr