Krize, miliardy a chuť investovat vykoply Čínu na vrchol autoprůmyslu

Jaguar míří do čínské náruče, Ford dá u výroby Focusů za dva roky přednost Číně před Mexikem a Elon Musk se svojí superelektrickou Teslou je těsně před podepsáním smlouvy na výstavbu továrny poblíž Šanghaje.

To je jen pár zpráv, jež však mají jedno společné: kombinaci Číny a automobilového průmyslu. Pojďme se tedy podívat na čínský autoprůmysl, který je od roku 2009 největší na světě.

Dvakrát víc než USA

V roce 2009 bylo v Číně vyrobeno více než 13,79 milionu automobilů. Od té doby toto číslo výrazně roste.

V loňském roce se v Číně vyrobilo již více než 28 milionů vozů. Čína tak loni vyrobila více než dvojnásobek aut oproti USA, třikrát více než Japonsko, a dokonce čtyřikrát více než Německo.

Je však třeba dodat dvě věci: podíl vozů, které zůstávají na čínském trhu, je zhruba třetinový, většina míří do USA a Evropy. Každá významnější automobilka má v Číně svoje výrobní linky.

TABULKA: Produkce automobilů v jednotlivých zemích

Zdroj dat: OICA

Za dramatickým růstem prodejů automobilů v Číně stojí vládní stimulační programy a rostoucí optimismus čínských spotřebitelů, ale také finanční krize, která dolehla na americké i evropské automobilky více než na ty čínské.

Čtyři „autovládci“

O něco zajímavější je pohled přímo na čínské výrobce vozů. Tradičními čtyřmi velkými automobilkami v Číně jsou:

• SAIC Motor Corporation Limited
• Dongfeng Motor Corporation
• FAW Group Corporation
• Changan Automobile (Group) Co.

Mezi ty menší patří například Brilliance Automotive, Zhejiang Geely Holding Group Co. nebo Beijing Automotive Industry Holding Co.

S rozvojem automobilového průmyslu však také vzrůstal investiční apetit těchto firem, které se začaly rozkročovat do „většího zbytku“ světa.

TABULKA: Vybrané čínské akvizice v automobilovém průmyslu

Zdroj: Comsense

Jednou z první akvizičních vlaštovek mělo být v roce 2005 převzetí britské firmy MG Rover největším čínským výrobcem aut SAIC. Po dlouhých jednáních, jež byla ovlivněna politickou diplomacií obou zemí, nakonec SAIC získal jen technickou dokumentaci ke třem modelům MG Rover a zázemí britské továrny.

První větší úlovek – Hummer

Mezi nejvýznamnější akvizice čínských společností v automobilovém průmyslu, které se v době, kdy se země dostávala na automobilový výrobní trůn, řadily mezi ty první, byl nákup australského výrobce převodovek Drivetrain Systems čínskou automobilkou Zhejiang Geely Holding Group v roce 2009.

V té době šlo o jednoho z největších světových výrobců převodovek, podle některých neoficiálních zdrojů byla cena transakce zhruba 50 milionů australských dolarů.

Co se týká koupě značky, tak významným čínským úlovkem (který byl důsledkem finanční krize, jež těžce dolehla na americký autoprůmysl a vlastně všechny tamní automobilky, pozn. red.) se stal nákup Hummeru.

Takto vypadá čínská verze vozu Hummer EQ 2050. Zdroj: Wikipedia.org

Automobilka General Motors, která se na přelomu let 2008 a 2009 dostala do problémů, z nichž ji musela vysekat až vláda, vyhodnotila, že polovojenské vozy značky Hummer může ve svém portfoliu postrádat.

Čínská skupina Sichuan Tengzhong Heavy Industrial Machinery si koupí 80procentního podílu v roce 2009 (zbylých 20 procent koupil podnikatel Suolang Duoji) zprostředkovala výrobu i prodej  v USA, ale i na dalších trzích – v Číně, Indii nebo na Středním východě.

Až do akvizice se čínská společnost zabývala jen speciálními stavebními stroji a konstrukcemi pro dálnice či mosty.

S jídlem roste chuť

Jedním z důvodů akvizice byl fakt, že světová finanční krize na Čínu nedolehla takovou silou jako na Evropu nebo USA. I proto se objevila celá řada bohatých Číňanů, kteří chtěli jezdit ve velkých terénních vozech, čímž měly čínské Hummery odbyt zajištěn.

Krize se podepsala  i na další známé akvizici. V roce 2010 přešel švédský výrobce osobních vozů Volvo Car pod čínskou Zhejiang Geely Holding Group, když prodávajícím byla další americká automobilka Ford Motor.

Model Volvo S60 je nejprodávanějším vozem původně švédské automobilky, která je od roku 2010 v čínských rukou. Zdroj: Wikipedia.org

Cena? Zhruba 1,8 miliardy dolarů, což do té doby znamenalo největší čínskou akvizici zahraniční automobilky. Ford přitom předtím koupil Volvo Car v roce 1999 za 6,5 miliardy dolarů od švédské skupiny Volvo, jež se od té doby soustředila na výrobu nákladních vozů.

Čínská automobilová expanze do USA

Další významnou akvizicí bylo v roce 2011 převzetí americké společnosti Nexteer Automotive čínskou státní společností AVIC Automobile Industry Holding (po sérii přesunů dílčích majetkových podílů, pozn. red.), vyrábějící díly pro automobilový průmysl.

Nexteer se sídlem v Michiganu se zabývá výrobou komponentů pro řízení automobilů. Podle vyjádření čínské společnosti zaplatili za společnost více než 400 milionů dolarů, přesnou částku ale odmítli sdělit.

V roce 2013, kdy už se z krize otřepal i autoprůmysl, pustila další americká společnost Visteon Corporation do svých struktur Číňany prodejem 50procentního podílu ve svém „joint venture“ podniku Yanfeng Visteon Automotive Trim Systems. Kupující stranou v přibližně miliardové (v dolarech, pozn. red.) transakci byla společnost Huayu Automotive Systems.

Evropské cíle v čínském zaměřovači

Významným nákupem byla také investice ve výši 800 milionů eur čínské automobilky Dongfeng Motor Group do francouzské automobilky PSA Peugeot Citroën. Oba podniky spolupracovaly již od roku 1992, kdy vznikal společný podnik obou společností PSA Peugeot Citroën.

Když se ale PSA v roce 2014 potýkal s krizí, záchranu našel právě v čínské automobilce Dongfeng. Kromě ní pomohla Peugeotu také francouzská vláda stejnou částkou za stejný podíl. Od té doby se spolupráce mezi čínskou Dongfeng a Peugeotem ještě více prohloubila.

Další významnou čínskou akvizicí v Evropě byl nákup nizozemské společnosti Koninklijke Nedschroef Holding čínskou Shanghai Prime Machinery za 325 milionů eur. Čínská společnost se zabývá výrobou průmyslových součástek a akvizicí získala přístup k know-how nizozemské společnosti, týkající se výroby nářadí a součástek pro automobilový a letecký průmysl.

Zlaté sousto Pirelli

Zatím největší čínskou akvizicí v automobilovém průmyslu bylo před dvěma lety převzetí italského výrobce pneumatik Pirelli Tyre Spa čínskou státní společností China National Chemical Corp (CNCC) za 7,1 miliardy eur.

Číňané tak získali přístup k technologii výroby prémiových pneumatik, které se prodávají za vyšší marži. Pro italskou společnost znamenala akvizice lepší přístup na obrovský čínský trh.

Ve stejném roce koupila čínská AICC za zhruba 800 milionů dolarů americkou společnost Henniges Automotive Holdings, jež se zabývá výrobou automobilových těsnění a antivibračních systémů.

A jednou z posledních akvizic bylo v loňském roce převzetí americké společnosti Key Safety System, vyrábějící airbagy a bezpečnostní pásy, čínským konglomerátem Ningbo Joyson Electronic Corporation za zhruba 920 milionů dolarů.

Čínské nákupy nekončí

I letos zůstávají Číňané při chuti. Geely Holding Group chce od malajsijského konglomerátu DRB-Hicom koupit podíl ve výši 49,9 procenta tamní automobilky Proton, čímž by se dostala i k legendárnímu výrobci sportovních aut Lotus, kterého Proton vlastní.

Lotus Elise je jednou z ukázek sportovních vozů této značky. Zdroj: Lotus

Malajsijský Proton se v posledních letech dostal do finančních problémů a automobilku musela pomoci zachraňovat vláda. Té i po odprodeji Číňanům zůstane nadpoloviční většina.

Nicméně pro Geely to znamená šanci více proniknout na trh s pravostranným řízením.

Miliardy z Číny lákají a lákají

Kromě akvizic v zahraničí láká Čína také velké osobnosti automobilového průmyslu. Do čínské automobilky BAIC míří například Walter de Silva, jeden z nejslavnějších automobilových designérů současnosti. Ten od roku 2007 do současnosti působil jako hlavní designér Volkswagenu.

Zjednodušeně řečeno, dokud budou z Číny tryskat peníze, jistě se dočkáme dalších akvizic a investic. Nejen v automobilovém průmyslu.

UŽ JSTE SI HO OBJEDNALI? – Přihlaste se k odběru newsletteru – NEVÁHEJTE!!!