Konec zlatých časů. Mzdy brzdí, zatímco nezaměstnanost roste

Čerstvě zveřejněné statistiky o mzdách v podstatě uzavřely sadu dat za první kvartál a docela jasně naznačily, že doba jejich rychlého zvyšování už skončila.

Nejpomalejší růst průměrné mzdy za poslední tři roky nebo té reálné dokonce za posledních šest let ukazuje, že se poměry na dříve stále více napjatém trhu práce začínají v důsledku koronakrize měnit.

GRAF: Vývoj průměrné mzdy v Česku
Vývoj celoročních hodnot a hodnot za I. čtvrtletí od roku 2006 do roku 2020, v Kč.

Zdroj dat: ČSÚ

Samozřejmě lze vždy argumentovat vypovídací schopností oné průměrné hodnoty, které se někdy věnuje až příliš velká pozornost.

Nicméně při pohledu na vývoj mediánu se lze v podstatě dobrat k obdobnému závěru, jen možná s trochu větším zpožděním, protože podrobné mediánové výsledky za jednotlivé kraje a profese přicházejí vždy s větší prodlevou.

Důsledky koronaviru zatím dílčí

Dopad nástupu koronakrize, nebo chcete-li nastupující recese, byl na výsledcích prvního čtvrtletí zatím jen velmi dílčí.

Propadly mzdy, z pohledu jednotlivých odvětví hlavně rekreace a kultura nebo realitní sektor, které byly postiženy restrikcemi a změnou chování zákazníků v prvním sledu.

Zpomalení tempa však bylo patrné i v největším tuzemském odvětví – průmyslu – v rámci kterého se řada velkých firem rozhodla k dobrovolným odstávkám spojených s výplatou krácené mzdy. Na druhé straně pomyslného žebříčku pak byla energetika, kde naopak tempo mezd zrychlilo na téměř 11 procent.

VÍCE K TÉMATU:

Česká pomoc ekonomice: první liga ve slibech, ale okresní přebor v činech

Češi opět utrácejí jako před pandemií, brzy ale možná nebudou mít za co

Nicméně při hodnocení jakýchkoli čísel z prvního kvartálu je třeba mít stále na paměti, že nouzový stav byl v Česku vyhlášen 12. března, takže z pohledu tohoto období (první kvartál) nešlo ani o celé tři týdny.

Čekání na trh práce

Po mzdách by měly přijít na řadu výsledky květnové nezaměstnanosti, avšak jak už média informovala, dosáhla podle údajů MPSV očekávaných 3,6 procenta (v dubnu byla 3,4 procenta, pozn. red).

Na první pohled tedy žádný velký skok ve srovnání se situací před koronakrizí, avšak to by bylo až příliš zjednodušené hodnocení. V první řadě je třeba uvést, že na jaře nezaměstnanost obvykle klesá a třeba loni v květnu dosahovala míra nezaměstnanosti 2,6 procenta.

GRAF: Vývoj míry nezaměstnanosti v Česku
Za poslední tři roky, v procentech.

Zdroj: tradingeconomics.com

To mimochodem znamená, že aktuálně je na úřadech práce nahlášeno meziročně o zhruba 60 tisíc více lidí (bez práce je podle dat Úřadu práce 266 tisíc lidí, pozn. red.), a to samozřejmě není ještě konec koronavirové epizody. Ať už kvůli vyčkávání firem, administraci propouštění, kurzarbeitu apod.

Pomohou sousední země?

Zapomenout nelze ani na 645 tisíc zahraničních pracovníků registrovaných ještě na konci března, z nichž část o práci přijde a v tuzemských číslech se neprojeví.

Svoji roli však budou mít i opatření u našich hlavních obchodních partnerů, která mohou pozitivně ovlivnit i české exportéry.

Bohužel naděje pro tuzemský automobilový průmysl vkládané do německého šrotovného se naplní jen z velmi malé části.