Mohlo by vás také zajímat
„Dívej, jak mi to tam přetéká.“ Solár na každém balkoně nás nezachrání
Vladimír Brůna 26. září 2023Investor Vladimír Brůna se zamýšlí nad budoucností českého energetického mixu a budoucích zdrojů elektřiny v České republice.
Daň za přešlapování. Výstavba jaderných elektráren se násobně prodraží
Jan Strouhal 30. srpna 2023Ne 160, ani 250, ale více než 400 miliard korun. Tolik by měla podle prosakujících zpráv a odhadů stát výstavba…
Ze stavby nových reaktorů v Dukovanech mohou těžit i okolní obce
Libor Akrman 23. srpna 2023Co přinese regionu kolem Dukovan výstavba nových jaderných reaktorů? Kromě komplikací souvisejících s několik let trvající stavbou to mohou být i…
- ČLÁNEK
Japonsko naštvalo hackery z Anonymous. Útočí na japonské úřady kvůli vypouštění radioaktivní vody do moře
Plány japonské vlády vypouštět do moře radioaktivní vodu používanou na chlazení jaderné elektrárny Fukušima vyprovokovaly hackerskou skupinu Anonymous, aby zaútočila na stránky japonských úřadů a regulátorů pro kontrolu jaderné bezpečnosti. Obavy má nicméně i Jižní Korea nebo Čína.
Experti Mezinárodní agentury pro atomovou energii na inspekci elekárny ve Fukušimě v roce 2013. (Ilustrační foto) Zdroj: Greg Webb / IAEA
Vypouštění radioaktivní vody do Tichého oceánu japonskou vládou se hrubě nelíbí hackerské skupině Anonymous. Hackeři bojují proti tomu, aby se voda, jež se používala na chlazení roztavených reaktorů elektrárny ve Fukušimě po ničivém cunami v roce 2011, přímo vypouštěla do moře.
Kvůli tomu napadli řadu japonských institucí. Od politických stran, které tento krok podporují, až po jaderné úřady v Japonsku. Hackeři začali útočit na stránky japonských institucí už koncem července.
Tehdy Mezinárodní agentura pro atomovou energii (IAEA) uvedla, že plánované vypouštění vody je v souladu s globálními bezpečnostními standardy. „Je třeba být ostražitý, protože útoky by se po začátku vypouštění mohly dále stupňovat,“ varoval zástupce tokijské firmy NTT Security Japan.
DDoS útoky
| Fukušima. Nejhorší jaderná havárie od Černobylu |
| Havárie japonské jaderné elektrárny Fukušima I společnosti TEPCO v roce 2011 byla nejhorší jaderná havárie od Černobylu 1986 a po ní jedinou další havárií označenou na stupnici INES nejvyšším stupněm 7. Katastrofa vznikla následkem zatopení elektrárny ničivou vlnou cunami 11. března způsobenou mimořádně silným zemětřesením. Při havárii došlo s velkou pravděpodobností k závažnému poškození tří tlakových nádob reaktorů. Při obnažení paliva vznikal vodík, který byl příčinou tří mohutných explozí. Ty zásadně přispěly k úniku a rozptýlení štěpných produktů, které dočasně učinily okolí elektrárny neobyvatelným a dočasně ekonomicky znehodnotily široké oblasti jinak velmi úrodné zemědělské půdy. Příčiny havárie je nutné hledat před samotnou havárií – nedostatečná připravenost personálu na možné havarijní stavy, zanedbávání připomínek regulačních úřadů, chyby v japonské legislativě týkající se regulačních úřadů. K havárii svojí měrou přispěly i kulturní předpoklady, zejména japonská hierarchie. Zdroj: Wikipedie |
Aktivističní hackeři (hacktivisté) už napadli organizace, jako je Japonská agentura pro jadernou energii, Japonská společnost pro jadernou energii nebo společnost Japan Atomic Power, která lobbuje za rozvoj jaderné energetiky na japonských ostrovech.
Většinou se jedná o DDoS útoky, kdy jsou sítě či weby vybraných firem nebo společností zahlceny ohromných množstvím dat. Část útoků měla pocházet z počítačů umístěných v Itálii a ve Vietnamu.
Cílem kybernetických ataků má být také provozovatel elektrárny společnosti TEPCO (Tokyo Electric Power Company), japonské ministerstvo průmyslu. A útok bude asi zaměřen i na Liberálnědemokratickou stranu, jejíž předseda Fumio Kišida je také japonským premiérem.
Japonsko dělá z moře skládku
Jeden z členů Anonymous pro agenturu Kyodo News prohlásil, že vládní politika, jež se týká vypouštění upravené vody z Fukušimy, není transparentní.
Argumentuje tím, že se japonští občané nemohli účastnit rozhodovacího procesu. „Musíme skoncovat s nesmyslným aktem, kdy se moře stává skládkou pouze pro ekonomický prospěch,“ zdůraznil.
Ke chlazení roztavených bloků elektrárny se použilo 1,34 milionu tun vody, což odpovídá objemu pěti stovek olympijských bazénů. Tato voda je skladována v umělých nádržích, ale Japonsko už nemá další kapacity pro uskladňování. Odborníci ale podotýkají, že vodu před vypuštěním do moře ještě přefiltrují a naředí. Samotný proces se má rozložit do dalších 30 let (začít má ve čtvrtek 24. srpna).
Vláda opakuje, že vše je bezpečné, protože z vody bude odstraněna většina radionuklidů, jako je cesium nebo stroncium. Nicméně stále obsahuje tritium, radioaktivní izotop vodíku. Podle odborníků na jadernou bezpečnost ale tritium neznamená riziko pro lidské zdraví.
„Jsme hluboce zklamáni a pobouřeni oznámením japonské vlády, že vypustí radioaktivní vodu do oceánu,“ reagoval nicméně Hisajo Takada z ekologické organizace Greenpeace Japan. Vláda podle něj ignorovala obavy rybářů, ale i části japonské populace a států v oblasti Pacifiku.
Demonstrace v Koreji
S postupem Japonska nesouhlasí sousední země. Zejména Čína a Jižní Korea kritizují Tokio, že zvolilo nejjednodušší způsob, jak se radioaktivní vody zbavit. Čína zavádí plošné testování japonských plodů moře.
Rozsáhlá vlna protestů probíhá i v Jihokorejské republice. Demonstrantům se nelíbí hlavně to, že japonský postup posvětila vláda prezidenta Jun Sok-jola. Kritici vlády tvrdí, že se tím zničí živobytí všech korejských rybářů. Prezidenta obviňují, že se snaží zalíbit Japoncům, aby dosáhl i lepších vztahů s Američany, napsal deník New York Times.
„Pokud bude vypouštění prováděno podle plánu, radiační dávky pro lidi budou mizivé. Více než tisíckrát nižší než dávky, které každý rok dostáváme z přirozeného záření,“ zdůraznil Jim Smith, který vyučuje environmentální vědu na University of Portsmouth.
Vodu navíc dále rozředí obrovský Tichý oceán, dodal Gerry Thomas, který učí molekulární patologii na Imperial College London. Navíc takto chladicí vodu vypouští do moře v celé řadě dalších států.
Vědci se neshodnou
Skeptici ale tvrdí, že v tomto případě se jedná o mnohem spornější projekt, protože voda sloužila pro chlazení roztavených bloků elektrárny. „To, o co se Japonsko pokouší, je bezprecedentní. Není to obyčejná chladicí voda z normální jaderné elektrárny, kterou chce vypustit do moře. Obsahuje různé druhy nebezpečných radionuklidů z jaderného paliva roztavených reaktorů,“ obává se emeritní profesor jaderného inženýrství na Soulské národní univerzitě Seo Kjun-rjul.
„Vědecky řečeno, problém je jednoduchý: zda se do životního prostředí dostanou radioaktivní látky, které by nás ovlivnily. Důležité je, zda Japonsko vypouští vodu podle mezinárodních standardů. Všechno ostatní je demagogie,“ uklidňuje emoce Čung Bum-Jin, nový prezident Korejské jaderné společnosti.
Profesor jaderného inženýrství Jeong Jong Hun z Korejského institutu pro vědu a technologie je zároveň přesvědčen, že vypouštění vyčištěné vody do oceánu je „nejjistější“ způsob, jak se jí zbavit. Korejská vláda slíbila, že bude ve svých vodách monitorovat mořskou vodu kvůli případnému nárůstu radioaktivních látek. Platí také zákaz dovozu mořských plodů z okolí Fukušimy.
