Mohlo by vás také zajímat
Záchrana Smartwings jako příklad rizika “zombiefikace” ekonomiky
Lukáš Kovanda 26. března 2021Letecká společnost Smartwings uzavřela se syndikátem bank vedeným UniCredit Bank úvěrovou smlouvu ve výši 2 miliard korun se splatností šesti let s využitím…
Cesta k normálu: promoříme se a proočkujeme. A pak snad už zavedeme chytrou karanténu…
Petr Báča 24. března 2021"Spojovat si v každém okamžiku neustále posouvaný konec nouzového stavu (či jeho případné legislativní náhrady) s nadějemi na “návrat k normálu”, by bylo…
Zbrojovka si zajistila cash pro Colt, VW staví batteryland a Biden páchá daňové harakiri aneb souhrn událostí 11. týdne
Libor Akrman, Veronika Kudrnová 19. března 2021Testovat už musí i malé firmy; Biden hodlá páchat daňové harakiri; VW chystá vlastní batteryland; Deliveroo trhne rekord na burze v Londýně; Musk…
- KOMENTÁŘ
Fukušima deset let poté: v čem bledne před dopadem covidu na Česko
Mimořádně silné zemětřesení v japonské oblasti Tóhoku před deseti lety výrazně ovlivnilo další dění v jaderné energetice. Přes 150 000 obyvatel muselo být kvůli havárii v jaderné elektrárně Fukušima evakuováno z potenciálně nebezpečného okolí elektrárny z důvodu šíření štěpných produktů, ale nebyla potvrzena žádná úmrtí nebo nemoci způsobené ozářením. Uvidíme, jak se projeví důsledky pandemie koronaviru.
Na jaře 2011 zasáhlo Japonsko velké zemětřesení, jednou z postižených oblastí, kterou zasáhla i ničivá vlna tsunami, byla oblast Minamisanriku. Na snímku je okolí nemocnice Shizugawa Public Hospital. Zdroj: Christopher Johnson (Flickr)
Je tomu už deset let, co Japonskem zatřáslo největší zemětřesení (s magnitudou 9 Richterovy stupnice), které tam kdy lidé naměřili. Japonci mluví o velkém severovýchodním zemětřesení v oblasti Tóhoku.
Symbolem devastace, která nastala přesně 11. března 2011, se stalo město Minamisanriku, kde bylo po úderu dvacetimetrové vlny pohřešováno 9 500 obyvatel.
Celkově si zemětřesení, a především následná ničivá vlna tsunami vyžádaly 19 575 životů; z toho přes 14 tisíc lidí se utopilo.
VIDEO: Ničivá vlna tsunami v Japonsku v roce 2011
Zdroj: youtube.com
Bezprostřední ekonomické dopady zemětřesení podle odhadů stály japonskou ekonomiku více než deset bilionů jenů, tedy v přepočtu přes dva biliony korun.
Pozornost upřena na Fukušimu
Mimo Japonsko (hlavně v Evropě) samotné zemětřesení, ale ani zesnulí Japonci hlavní pozornost nepřitáhli.
V Evropě se v souvislosti s 11. březnem 2011 mluví spíše o zničených jaderných reaktorech v jaderné elektrárně Fukušima. V nich došlo k několika výbuchům vodíku, který se smísil se vzduchem, oblast kolem elektrárny byla dočasně evakuována.
VIDEO: Analýza jaderné havárie ve Fukušimě v roce 2011
Zdroj: youtube.com
Japonce ničivé výbuchy v danou chvíli rozhodně tolik netrápily, tam nikdo nezemřel. S ekonomickými následky se ale oblast potýká doteď.
Dopady na jaderný sektor
Odstavení jaderných elektráren po zemětřesení v Japonsku vedlo k razantnímu nárůstu cen elektřiny o 30 procent.
Oproti tomu v Evropě (Německo, Španělsko, Švédsko) „efekt Fukušima“ pomohl k utlumení jaderné energetiky a stal se hlavním argumentem německé Energiewende. Ceny elektřiny (na koncových účtech při uvážení „podpory“ OZE) tak i zde za posledních deset let stouply.
Pro srovnání velikosti tragédie zemětřesení v oblasti Tóhoku – současná česká covidová „fukušima“ si zatím vyžádala přes 21 tisíc ztracených životů. A to není bohužel konečný stav.
Ekonomické dopady covidu jen loni vedly k poklesu očekávaného hrubého domácího produktu, jehož predikce ČNB na rok 2020 byla 5 880 miliard korun, o 600 miliard korun. A deficit státního rozpočtu za rok 2020 byl 370 miliard korun.
Tato čísla také v roce 2021 dále narostou…
Tento článek je privátním názorem autora a NEREPREZENTUJE postoj institucí, ve kterých autor působí či s nimi spolupracuje (např. CIIRC ČVUT či FEL ZČU), ani s těmito institucemi nebyl předem konzultován.
Zatím jen v poločase, covid CR X Fukushima JAP:
LIDI = 21 000 mrtvol X 19 600 mrtvol
PENIZE: 1 000 miliard X 2 000 miliard