Mohlo by vás také zajímat
Německo si připomnělo Černobyl a média rozvířila spekulace o návratu jádra
Libor Akrman, František Novák 5. května 2022V německém i rakouském tisku se každoročně koncem dubna připomíná výročí havárie jaderné elektrárny Černobyl, k níž došlo před 36 lety. Kvůli válce…
Překvapení: místo růstu americký HDP klesl. Dolaru to moc nevadí, ostatní měny válcuje
Jan Čermák 29. dubna 2022Americká ekonomika v prvním čtvrtletí překvapivě klesla, v ročním přepočtu o 1,4 procenta. Čerstvá statistika podle analytiků vykresluje zavádějící obraz celkového stavu ekonomiky,…
Nastupující trend lokální produkce je chybný, tvrdí MMF. Má pravdu?
Jan Bureš 26. dubna 2022Mezinárodní měnový fond upozornil, že ústup od globalizace k lokálním výrobám v důsledku války na Ukrajině i covidu je chybný. "Země s obchodními…
- KOMENTÁŘ
Fukušima deset let poté: v čem bledne před dopadem covidu na Česko
Mimořádně silné zemětřesení v japonské oblasti Tóhoku před deseti lety výrazně ovlivnilo další dění v jaderné energetice. Přes 150 000 obyvatel muselo být kvůli havárii v jaderné elektrárně Fukušima evakuováno z potenciálně nebezpečného okolí elektrárny z důvodu šíření štěpných produktů, ale nebyla potvrzena žádná úmrtí nebo nemoci způsobené ozářením. Uvidíme, jak se projeví důsledky pandemie koronaviru.
Na jaře 2011 zasáhlo Japonsko velké zemětřesení, jednou z postižených oblastí, kterou zasáhla i ničivá vlna tsunami, byla oblast Minamisanriku. Na snímku je okolí nemocnice Shizugawa Public Hospital. Zdroj: Christopher Johnson (Flickr)
Je tomu už deset let, co Japonskem zatřáslo největší zemětřesení (s magnitudou 9 Richterovy stupnice), které tam kdy lidé naměřili. Japonci mluví o velkém severovýchodním zemětřesení v oblasti Tóhoku.
Symbolem devastace, která nastala přesně 11. března 2011, se stalo město Minamisanriku, kde bylo po úderu dvacetimetrové vlny pohřešováno 9 500 obyvatel.
Celkově si zemětřesení, a především následná ničivá vlna tsunami vyžádaly 19 575 životů; z toho přes 14 tisíc lidí se utopilo.
VIDEO: Ničivá vlna tsunami v Japonsku v roce 2011
Zdroj: youtube.com
Bezprostřední ekonomické dopady zemětřesení podle odhadů stály japonskou ekonomiku více než deset bilionů jenů, tedy v přepočtu přes dva biliony korun.
Pozornost upřena na Fukušimu
Mimo Japonsko (hlavně v Evropě) samotné zemětřesení, ale ani zesnulí Japonci hlavní pozornost nepřitáhli.
V Evropě se v souvislosti s 11. březnem 2011 mluví spíše o zničených jaderných reaktorech v jaderné elektrárně Fukušima. V nich došlo k několika výbuchům vodíku, který se smísil se vzduchem, oblast kolem elektrárny byla dočasně evakuována.
VIDEO: Analýza jaderné havárie ve Fukušimě v roce 2011
Zdroj: youtube.com
Japonce ničivé výbuchy v danou chvíli rozhodně tolik netrápily, tam nikdo nezemřel. S ekonomickými následky se ale oblast potýká doteď.
Dopady na jaderný sektor
Odstavení jaderných elektráren po zemětřesení v Japonsku vedlo k razantnímu nárůstu cen elektřiny o 30 procent.
Oproti tomu v Evropě (Německo, Španělsko, Švédsko) „efekt Fukušima“ pomohl k utlumení jaderné energetiky a stal se hlavním argumentem německé Energiewende. Ceny elektřiny (na koncových účtech při uvážení „podpory“ OZE) tak i zde za posledních deset let stouply.
Pro srovnání velikosti tragédie zemětřesení v oblasti Tóhoku – současná česká covidová „fukušima“ si zatím vyžádala přes 21 tisíc ztracených životů. A to není bohužel konečný stav.
Ekonomické dopady covidu jen loni vedly k poklesu očekávaného hrubého domácího produktu, jehož predikce ČNB na rok 2020 byla 5 880 miliard korun, o 600 miliard korun. A deficit státního rozpočtu za rok 2020 byl 370 miliard korun.
Tato čísla také v roce 2021 dále narostou…
Tento článek je privátním názorem autora a NEREPREZENTUJE postoj institucí, ve kterých autor působí či s nimi spolupracuje (např. CIIRC ČVUT či FEL ZČU), ani s těmito institucemi nebyl předem konzultován.
Zatím jen v poločase, covid CR X Fukushima JAP:
LIDI = 21 000 mrtvol X 19 600 mrtvol
PENIZE: 1 000 miliard X 2 000 miliard