Mohlo by vás také zajímat
Británie bez EU čelí propadu do bezvýznamnosti. Země se nereformuje, obyvatelé chudnou
František Novák 15. května 2023Kdysi mocné impérium se ekonomicky i sociálně stále více propadá do světové bezvýznamnosti. Británii ohrožuje bytová krize, chudnutí obyvatelstva, na…
Proč jsou tak extrémní rozdíly v evropských podnikatelských náladách?
Jan Bureš 24. dubna 2023Rozdíly mezi indexy nákupních manažerů v průmyslu a ve službách jsou dokonce nejvyšší od roku 2009. Co se děje uvnitř…
Výrobci se přetahují o největší turbínu na světě. Prvenství nyní drží Čína
František Novák 15. března 2023Větrná energie je jedním z nejbouřlivěji rostoucích energetických sektorů. Stále více energie na světě vyrábí větrné turbíny, jak na zemi,…
- Komentář
Jak zranitelné jsou obchodní vztahy ve střední Evropě?
Britská premiérka Theresa Mayová si chvílemi musí připadat jako Don Quijot v boji s větrnými mlýny. Alespoň tedy ve snaze najít podobu brexitu, která by vyhovovala jak britskému parlamentu, tak i Bruselu. Zatím jde spíše o sisyfovský boj, a tak přibývají možné scénáře dopadů tzv. divokého brexitu. Jeden z nich naznačuje ve svém komentáři i ekonom Jan Bureš.
Britská premiérka Theresa Mayová na summitu EU v Bruselu. Zdroj: European Union
Čtvrteční návrat do Bruselu, aby si pokusila vyprosit ústupky ve smlouvě o brexitu, Therese Mayové závidí asi málokdo. Angela Merkelová sice „empaticky“ podotkla, že se jí bude snažit pomoci, těžko ovšem říct, jak by to mohla udělat.
Stejně jako většina evropských politiků se s Mayovou možná sejde, prohodí pár slov, ale na dohodnuté „rozvodové“ smlouvě nic nezmění.
Pravděpodobnost divokého brexitu stoupá
Trhy proto mohou v nejbližších dnech víc a víc sázet na divoký brexit. A my jsme se podívali, které země ze střední a východní Evropy by výrazné zhoršení přístupu na britský trh nesly nejhůře.
VÍCE K TÉMATU BREXIT:
Mayová v pasti. Ať dopadne brexit jakkoli, nic dobrého to nepřinese
Jak dopadne tvrdý brexit na Velkou Británii? Třeba dražší sýr až o 70 procent
Ovlivní brexit královské peníze? Jak jsou na tom finance Alžběty II. a spol.
Náš zátěžový scénář počítá s poklesem finální poptávky po zboží z EU na britském trhu o 25 procent.
Používáme světové input-output tabulky, pomocí kterých se snažíme dostopovat skutečný dopad takového šoku na konkrétní země a odvětví.
Vadou na kráse tohoto přístupu je, že nepočítá s tím, že by brexit změnil, kde a jakým způsobem se finální produkce vyrábí (tomu lze věřit spíše v krátkém období).
I tak je ale tato analýza cennější než čisté porovnání expozice skrze hrubé exporty, které vůbec nerozlišují mezi vývozem určeným pro finální poptávku a vývozem mezivstupů určených pro další reexport.
Trpěli by Slováci
Co jsme tedy zjistili? Pokud by brexit vedl k poklesu finální poptávky po zboží z celé EU o čtvrtinu, viditelný efekt by pocítily všechny země (nejen) ve střední a východní Evropě.
GRAF: Efekt propadu finální poptávky po dovozech z EU do Británie o 25 %
Zdroj: Patria s využitím WIOT (2014)
Míra bolesti by se ale výrazně lišila. Nejvíce postižené by bylo Slovensko: více než –0,40 procenta na hrubé přidané hodnotě za celou ekonomiku, což je druhý nejhorší výsledek v EU hned za Irskem.
Relativně velký dopad do ekonomiky především skrze odvětví výroby elektroniky, počítačů a automobilového průmyslu by pocítilo i Česko.
Naopak nejslabší zásah by schytalo Rumunsko, a především Bulharsko, kde jsou vazby na britskou ekonomiku o poznání menší…
