Mohlo by vás také zajímat
Bude svět potřebovat ještě víc dolarů?
Jan Berka 21. dubna 2026Spojené arabské emiráty projevily zájem o dolarovou swapovou linku. Zvýšená poptávka po dolarové likviditě mimo americké trhy se nejen kvůli…
Napětí nad Atlantikem. Co zmůže Evropa proti Trumpově eskalaci kole Grónska?
Jan Bureš 19. ledna 2026Napětí kolem Grónska eskaluje kvůli Trumpovým výrokům o nutnosti získat pro Spojené státy tento ostrov, který je poloautonomním územím Dánska.…
Problémové zadlužení vyspělých ekonomik vyvolává obavy
Kryštof Míšek 2. října 2025Vlády vyspělých ekonomik čelí po pandemii covidu-19 dvojí zátěži: rostoucímu dluhu a vyšším úrokovým sazbám. Kombinace vyššího zadlužení a dražší…
- Komentář
Jak zranitelné jsou obchodní vztahy ve střední Evropě?
Britská premiérka Theresa Mayová si chvílemi musí připadat jako Don Quijot v boji s větrnými mlýny. Alespoň tedy ve snaze najít podobu brexitu, která by vyhovovala jak britskému parlamentu, tak i Bruselu. Zatím jde spíše o sisyfovský boj, a tak přibývají možné scénáře dopadů tzv. divokého brexitu. Jeden z nich naznačuje ve svém komentáři i ekonom Jan Bureš.
Britská premiérka Theresa Mayová na summitu EU v Bruselu. Zdroj: European Union
Čtvrteční návrat do Bruselu, aby si pokusila vyprosit ústupky ve smlouvě o brexitu, Therese Mayové závidí asi málokdo. Angela Merkelová sice „empaticky“ podotkla, že se jí bude snažit pomoci, těžko ovšem říct, jak by to mohla udělat.
Stejně jako většina evropských politiků se s Mayovou možná sejde, prohodí pár slov, ale na dohodnuté „rozvodové“ smlouvě nic nezmění.
Pravděpodobnost divokého brexitu stoupá
Trhy proto mohou v nejbližších dnech víc a víc sázet na divoký brexit. A my jsme se podívali, které země ze střední a východní Evropy by výrazné zhoršení přístupu na britský trh nesly nejhůře.
VÍCE K TÉMATU BREXIT:
Mayová v pasti. Ať dopadne brexit jakkoli, nic dobrého to nepřinese
Jak dopadne tvrdý brexit na Velkou Británii? Třeba dražší sýr až o 70 procent
Ovlivní brexit královské peníze? Jak jsou na tom finance Alžběty II. a spol.
Náš zátěžový scénář počítá s poklesem finální poptávky po zboží z EU na britském trhu o 25 procent.
Používáme světové input-output tabulky, pomocí kterých se snažíme dostopovat skutečný dopad takového šoku na konkrétní země a odvětví.
Vadou na kráse tohoto přístupu je, že nepočítá s tím, že by brexit změnil, kde a jakým způsobem se finální produkce vyrábí (tomu lze věřit spíše v krátkém období).
I tak je ale tato analýza cennější než čisté porovnání expozice skrze hrubé exporty, které vůbec nerozlišují mezi vývozem určeným pro finální poptávku a vývozem mezivstupů určených pro další reexport.
Trpěli by Slováci
Co jsme tedy zjistili? Pokud by brexit vedl k poklesu finální poptávky po zboží z celé EU o čtvrtinu, viditelný efekt by pocítily všechny země (nejen) ve střední a východní Evropě.
GRAF: Efekt propadu finální poptávky po dovozech z EU do Británie o 25 %
Zdroj: Patria s využitím WIOT (2014)
Míra bolesti by se ale výrazně lišila. Nejvíce postižené by bylo Slovensko: více než –0,40 procenta na hrubé přidané hodnotě za celou ekonomiku, což je druhý nejhorší výsledek v EU hned za Irskem.
Relativně velký dopad do ekonomiky především skrze odvětví výroby elektroniky, počítačů a automobilového průmyslu by pocítilo i Česko.
Naopak nejslabší zásah by schytalo Rumunsko, a především Bulharsko, kde jsou vazby na britskou ekonomiku o poznání menší…