Jak se z robota stane váš kolega? Pět fází přijetí robotů zaměstnanci

Již několik let se vedou diskuse nad tím, zda roboti připraví lidi o práci a kvůli technologickému pokroku zaniknou pracovní místa. Tématem se zabývá i Melonee Wiseová, ředitelka firmy Fetch Robotics na stránkách Světového obchodního fóra.

Do několika specifických sektorů, jako je například skladová logistika, už robotizace silně prostoupila a má i svůj nesporný dopad. Zatím však nejde o nahrazování, ale lidé a roboti pracují bok po boku.

Není však divu, že se skladníci v distribučních centrech a obchodech obávají o práci. Opakovaně slyší, že je rychlejší a levnější roboti nevyhnutelně nahradí, ale zatím se tak nestalo. Z robotů se stali jen další spolupracovníci. Tací, kteří lidem odlehčí od těžkých břemen a přepravy materiálu na velké vzdálenosti. Počátek konce lidské práce ve skladech se tak nutně nekoná.

Tlak na růst produktivity, ne vyhazov lidí

Například právě společnost Fetch Robotics od roku 2014 vyvíjí a rozšiřuje flotilu autonomních mobilních robotů, které jezdí ve skladech po celém světě. Jde o malé pojízdné plošiny, které převážejí kontejnery nebo palety s materiálem. V podstatě ale pomáhají lidem s nakládáním a převozem materiálu, čímž minimalizují zátěž a urychlují překonání vzdálených míst ve skladu. A tím zvyšují lidskou produktivitu.

„Ze zkušenosti víme, že logistické společnosti přijímají naši technologii s cílem zvýšit produktivitu svých stávajících zaměstnanců a usnadnit jim jejich práci. Není však úmyslem není lidi nahradit roboty,“ tvrdí Wiseová.

Jižní Korea je zemí s největší penetrací robotů ve zpracovatelském průmyslu. Na deset tisíc pracovníků ve výrobě tam připadá 631 robotů. Zdroj: Statista.com

To ale není vždy snadné vysvětlit samotným pracovníkům skladů, kteří se bojí o svá místa. Zavedení robotů na pracoviště proto musí být komplexní a dynamický proces, v jehož ústředí ale zůstávají lidé. I když se možná v počátcích cítí ohrožení, na konci procesu jsou spokojenější a zdravější zaměstnanci.

Projdeme s vámi pět fází tohoto procesu.

První fáze: strach

Když už se společnost rozhodne pořídit roboty, musí o svém rozhodnutí informovat své zaměstnance, kteří budou s roboty v přímém pracovním styku. „Obvykle tato prvotní informace v samotných pracovnících vyvolá strach. Strach ze ztráty pracovního místa,“ popisuje Cindy Traverová, viceprezidentka ve společnosti RK Logistics.

Na druhou stranu je to vlastně zcela pochopitelná reakce s ohledem na médii přiživovanou hrozbu nástupu robotů. Většina firem naštěstí zaujala velmi proaktivní přístup a snaží se svým zaměstnancům vysvětlit důvody zaváděné robotizace a komunikovat výhody zapojení robotů, kteří by současným zaměstnancům měli usnadnit jejich práci.

„Interakce člověk-stroj funguje pouze tehdy, když se obě strany vzájemně berou. Můžete mít sklad vybaven nejmodernějšími technologiemi, ale nic vám v něm nebude fungovat, pokud zaměstnanci technologii nepřijmou,“ podotýká Denis Niezgoda, vedoucí útvaru Robotics Accelerator Lead společnosti DHL.

Přijetí technologie zaměstnanci je podmíněno tím, že o ni a jejích možnostech budou lidé dokonale informováni, a to v dostatečném předstihu. Jednoduše se jim musí vysvětlit, co přesně roboti dělají nebo nedělají.

VIDEO: Ukázka práce robotů ve skladech DHL

Zdroj: Vimeo, DHL, Fetch Robotics

„Na začátku nám řekli, k čemu budou roboti sloužit, že jsou tu proto, aby nám pomohli, nikoli proto, aby nám vzali naši práci. A to mě uklidnilo,“ říká Nichole Iniguez, manipulační pracovnice v RK Logistics.

Druhá fáze: pochopení

Jakmile firma roboty nakoupí a začne je nasazovat do provozu, obavy z propuštění jsou sice passé, ale firma se dostává do fáze „pochopení.“ Zaměstnanci sice vidí, že o místo nepřijdou, ale začnou se obávat nových pořádků. Dochází k významným změnám v procesním fungování společnosti a přichází vlna otázek. typu: Jak se s tím pracuje? Mám dostatečnou kvalifikaci?

Podobné nejběžnější otázky tak směřují k vyjasnění si kompetencí, zda jsou dostatečně způsobilí a mají oprávnění k užívání dané technologie. Až teprve poté se zajímají, jak s danou technologií vůbec pracovat. Základním problémem jsou tedy nevyjasněné kompetence.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Robotickým vysavačem to začíná. „Velký bratr“ získává reálné obrysy

„Když jsme slyšeli slovo ‚robot‘, měli jsme strach, že bude opravdu chytrý a udělá za nás hodně práce. Až když jsme ho konečně viděli v akci, pochopili jsme, že jde vlastně o velmi jednoduchou technologii, která jen přenáší věci z jednoho místa na druhé,“ popisuje počáteční obavy Iniguez.

Dokonce i zpočátku velmi skeptičtí zaměstnanci rychle uznají, že spolupracující roboti jsou užiteční. Díky jejich práci i sami pracovníci přináší firmě vyšší přidanou hodnotu.

„Zaměstnanec přesouvající materiál z jedné strany skladu na druhou není zrovna velkým přínosem. Pokud za něj tuto práci odvede robot, může se zaměřit na své hlavní kompetence a firmě přinést větší zisk,“ vysvětluje Traver z RK Logistics.

Třetí fáze: zvědavost

Jakmile se zaměstnanci s roboty seznámí, pochopí, co dělají a jak je mohou obsluhovat, přichází zpravidla do několika málo hodin od jejich implementace experimentální fáze.

Lidé testují reakce autonomních robotů a jejich schopnost vypořádat se s nečekanými situacemi.

Staví robotům do cesty nejčastěji různé překážky. Testují také, zda robot zastaví, když před něj vskočí, nebo zda překážku objede aniž by došlo ke kolizi . „S oblibou pozorujeme, když se dva roboti potkají v jedné uličce, jak se snaží vzájemně minout,“ zmiňuje Iniguez z RK Logistics.

Čtvrtá fáze: tolerance

Všechny novinky jednou zevšední, a to zpravidla do několika týdnů. Zaměstnanci si zvyknou roboty více využívat. Začnou se totiž na ně dívat jako na nástroje, respektive prostředky k usnadnění jejich práce.

Tuto implementační etapu bychom mohli nazvat fází tolerance, v jejímž průběhu dochází k růstu produktivity práce a míry využití robotů.

„Jen několik dní poté, co jsme v DHL nasadili roboty do provozu, se míra jejich využívání zvýšila. Pracovníci skladu si zvykli s roboty pracovat a začali je vnímat jen jako další hardware či zařízení k jejich práci,“ popisuje zkušenosti Niezgoda z DHL.

A stejně jako u kterýchkoli jiných univerzálních nástrojů se často stává, že zaměstnanci, kteří denně používají roboty, sami navrhují způsoby, jak je efektivněji využívat, nebo využívat úplně jinými způsoby.

Pátá fáze: spokojenost

Poslední fází celého procesu a zároveň jeho cílem jsou spokojenější zaměstnanci a roboti jako nedílná součást pracovního procesu ve firmě.

Dosažení spokojenosti se pozná tak, že roboti nejsou v očích zaměstnanců jen pouhými nástroji, ale začnou je vnímat jako potřebné spolupracovníky a přisuzovat jim specifické osobnostní rysy a emoce.

Ačkoli tedy všechny přepravní roboty v RK Logistics řídí stejný software, jejich úroveň autonomie povzbuzuje lidi k tomu, aby se s nimi zacházelo jako s jednotlivci. Takže každý z nich je například pojmenován podle některého ze superhrdinů od Marvelu.

„Když se roboti musí jít dobít, opravdu nám při práci chybí. To jsou ty okamžiky, kdy si uvědomíte, kolik toho pro vás dělají,“ říká Iniguez z RK Logistics.

Ne náhrada, ale spolupráce

Kromě toho, že roboti umožňují zaměstnancům se zaměřit se na zajímavější, psychicky náročnější úkoly s vyšší přidanou hodnotou, přebírají za ně také mnoho fyzicky namáhavé práce. Například zvedají a přepravují těžké náklady, takže se zaměstnanci na konci pracovního dne necítí tolik unavení a v dlouhodobém hledisku jsou zdravější.

V konečné fázi jde tedy o pochopení toho, že roboti nejsou pro zaměstnance rivalové, ale kolegové, kteří pracují po jejich boku, ne místo nich.

Z toho plynou zřejmé ekonomické důvody, které jsou často přehlíženy v rozhovorech o robotech a pracovních místech: a to, že roboti jsou čím dál tím více zapotřebí, aby pomohli vyrovnat nedostatek pracovních sil, který se jen zhoršuje, a to jak ve Spojených státech, tak i v Evropě.

Realita nástupu robotů jako nové pracovní síly je tak odlišná od toho, jak je často prezentována v médiích. Není to tak, že to dochází k nahrazování, ale spíše jde o vhodné doplňování pracovních procesů, které je pozitivní jak pro samotné firmy tak i pracovníky.

/Článek je volným překladem příspěvku na stránkách Světového ekonomického fóra, jehož autorkou je  Melonee Wiseová, CEO Fetch Robotics./