Mohlo by vás také zajímat
Bez dluhů na svůj provoz česká ekonomika nemá. A mít nebude!
Robert Břešťan 31. října 2024Říct něco povzbudivého o českých veřejných financích je kromobyčejně obtížné. Nabízí se spíše inspirace ze zámoří – známý bonmot někdejšího…
Nástup povinného reportování ESG je pro české firmy příležitostí zlepšit byznys
30. října 2024ESG aktivity neznamenají jen ekologické otázky, ale mají významný sociální dopad. Udržitelnost se vzhledem k nastupujícímu povinnému ESG reportingu, bude…
Pražský DPP mění vedení; MMF věří české ekonomice a pokuta ČD a ÖBB za újmu RegioJetu aneb souhrn ekonomických událostí 42.týdne 2024
Libor Akrman 25. října 2024ČEZ koupí menší podíl v Rolls Royce; firem v insolvenci bude letos víc; světový trh M&A ožívá; v Česku AI…
- ČLÁNEK
Jak měřit negativní dopad pandemie na ekonomiku? ČNB nabízí první odhad podle spotřeby elektřiny
Česká národní banka na svém blogu zveřejnila příspěvek člena bankovní rady Aleše Michla a jeho poradce Adama Tomáše, který se zabývá odhady dopadů pandemie koronaviru na českou ekonomiku. Svoje odhady opírají o data o spotřebě elektřiny. „Kdybychom měřili ekonomickou aktivitu v České republice spotřebou elektřiny, meziroční propad by v posledních dvou březnových týdnech dosáhl 6,5 %, respektive 9,3 %,“ uvádějí autoři.
Na začátku letošního roku jeden z autorů blogového příspěvku (Aleš Michl, pozn. red.) parafrázoval bývalou prezidentku Fedu Janet Yellenovou, když ve svém projevu na konferenci řekl: „Expanze neumírají stářím, musí je něco zabít.“
Ani nás v té době nenapadlo, že to bude tak brzy. A že zabijákem bude koronavirus covid-19. Podotkněme, že ekonomika zpomalovala již před propuknutím pandemie.
To ukazují již zveřejněná čísla o vývoji průmyslové výroby v ČR, která v meziročním vyjádření s jednou měsíční přestávkou meziročně klesala už od června loňského roku (na což upozornil Michl v magazínu Forbes, pozn. red.). I proto jsme jako první volali po snížení úrokových sazeb.
Ekonomické dopady
Při úvahách o ekonomických dopadech pandemie vyjděme ze studie ekonoma Richarda Baldwina publikované v březnu 2020 na vědeckém blogovém webu VoxEU.
Bez jakýchkoliv zásahů by pandemie měla průběh jako červená plná čára v horní části grafu. Došlo by k rychlému šíření viru, nárůstu počtu nakažených, zhroucení zdravotního systému a k mnoha úmrtím.
Některá úmrtí by ani nesouvisela s koronavirem – došlo by k nim proto, že by se pacientům s infarkty či po autonehodách nedostala včasná péče. Česká vláda proto zavedla preventivní opatření, aby rozložila průběh nákazy (viz modrá plná čára).
GRAF: Dlouhodobý dopad koronaviru podle studie ekonoma Richarda Baldwina
Zdroj: VoxEU, ČNB
Je to ale něco za něco. Restriktivní opatření sama o sobě povedou ke ztrátám v ekonomice. Není to klasická recese, kterou známe z učebnic. Propad je téměř okamžitý a hloubka bezprecedentní. Jde v podstatě o okamžité vypnutí některých částí ekonomiky.
Kolega James Bullard z americké centrální banky Fed to nazval obdobím národní adaptace ekonomiky na pandemii.
Ztráty se navíc budou prohlubovat v čase (modrá přerušovaná čára dole v grafu). Při delším trvání karantény totiž vypadne poptávka obyvatel, kteří budou postupně propuštěni. Její pokles se tak bude v ekonomice dále propagovat přes sentiment, očekávání, efekt bohatství a podobně.
Zmírnění dopadů restriktivních opatření je úkolem hospodářské politiky (přesun z modré čárkované čáry na zelenou čárkovanou). Česká národní banka výrazně zlevnila peníze a zasadila se o stabilitu bankovního systému.
Vláda přijala širokou škálu fiskálních opatření, která teď nebudeme podrobovat diskusi. Nezapomínejme ale ani na to, že zafungují i automatické stabilizátory typu podpory v nezaměstnanosti. Vláda rovněž připravuje uvolnění karantény.
Čekání na patřičná data
Jaký tedy bude dopad současné krize na ekonomiku? Český statistický úřad zveřejní data o inflaci za březen 14. dubna a o maloobchodních tržbách až 6. května. Data ale budou zkreslena vlivem předzásobení se potravinami všeho druhu.
Naopak u výpadku prodejů trvalejšího zboží, například aut, nebudeme vědět, zda došlo pouze k odsunutí spotřeby, či jejímu trvalejšímu poklesu. Vývoj agregátu M2 za březen bude zveřejněn 30. dubna.
Data o stavebnictví a průmyslové výrobě za březen vyjdou až 7. května, stejně jako údaje o zahraničním obchodě. První odhad růstu HDP za první kvartál vyjde teprve 15. května. Detailnější data o spotřebě domácností na národní úrovni a o investicích budeme znát dokonce až 2. června.
Všechny údaje bývají navíc revidovány i v klidných dobách. Nyní se musíme připravit na revize mnohem většího řádu.
Nezaměstnanost ani auta zatím nic neukazují
Vývoj míry nezaměstnanosti |
Zdroj: tradingeconomics.com |
Co tedy víme? Před Velikonocemi, 8. dubna, byla zveřejněna čísla Ministerstva práce a sociálních věcí o tom, že míra nezaměstnanosti v březnu byla stejná jako v únoru, tedy tři procenta.
Data o míře nezaměstnanosti mají ale dlouhodobě zpoždění proti ostatním veličinám. Pokud došlo k ukončení činnosti podnikatelů nebo k propouštění, budou se hlásit na úřady práce až od dubna a později (například až po výpovědní době). Řadu pracovníků mohly naopak nabrat internetové obchody s rozvozem.
Dalším z dostupných ukazatelů, které máme za březen, jsou data o registracích nových osobních automobilů v Česku od Svazu dovozců automobilů. Ty v březnu meziročně poklesly o 36 procent. To nám ale o současné poptávce po automobilech moc neprozradí.
Většina automobilů byla totiž nakoupena nebo objednána už v předchozích měsících. Tento prvotní pád byl nejspíše způsoben tím, že noví majitelé buď odložili registraci automobilů, nebo si nemohli nové auto vyzvednout. Jde tedy rovněž o zpožděný ukazatel.
„Čitelná“ data od ČEZu
Něco o dopadech „vypnutí“ části ekonomiky nám ale může prozradit spotřeba elektrické energie: k prvnímu relevantnímu odhadu vývoje ekonomiky jsme využili vysokofrekvenční data o spotřebě elektřiny ze stránek ČEPS a od firmy ČEZ.
Prvotní pohled na data nenaznačoval nic neobvyklého. Meziroční pokles spotřeby elektřiny se zdál být pouze mírný (viz graf vlevo). Přelom března a dubna byl ale mimořádně chladný (viz graf vpravo).
Bylo tedy nutné data očistit o vliv teplotních výkyvů. Když je větší zima, více se topí. Mimo topnou sezonu je efekt teploty na spotřebu kvůli klimatizaci opačný.
GRAF 1: Průměrná spotřeba elektrické energie V daném týdnu a daném kalend. roce, v MW |
GRAF 2: Průměrná teplota V daném týdnu a daném kalend. roce, ve stupních Celsia |
Zdroj: ČEPS, ASOS, výpočet autorů blogu | Zdroj: mesonet.agron.iastate.edu, výpočet autorů blogu |
K očištění časové řady o spotřebě elektřiny byla použita data o počasí ze sítě ASOS (na webu Iowa State University) (graf 3).
Výsledná očištěná data ukázala v prvním týdnu karantény pouze nepatrný meziroční pokles, který se ale prohloubil v předposledním březnovém týdnu na 6,5 procenta a v posledním týdnu, který přešel do dubna, až na 9,3 procenta (graf 4).
To dává smysl. Omezení výroby v dalších podnicích naskakují postupně – je to dominový efekt.
GRAF 3: Průměrná očištěná spotřeba elektrické energie V daném týdnu (pracovní dny 8–18 hod.) a daném kalend. roce, očištěno o efekt teploty, v MW |
GRAF 4: Meziroční změna spotřebované elektřiny V daném týdnu roku 2020, řada očištěna o vliv teploty na spotřebu, v procentech |
Zdroj: ČEPS, ASOS, výpočet autorů blogu | Zdroj: ČEPS, ASOS, výpočet autorů blogu |
Není moc dalších dat, od kterých bychom se zatím mohli odrazit. Přicházející čísla nám budou dávat pouze částečné informace o skutečných dopadech pandemie a karantény, budou často zpožděná nebo revidovaná.
Spotřeba elektřiny nám ale může naznačit, kdy se propad stabilizuje. Blog zaktualizujeme, až budeme vědět víc.
Příspěvek
I. BEZ ČLOVEKA VÝROBCU NIE JE PONUKY
II. BEZ ČLOVEKA SPOTREBITEĽA NIE JE DOPYTU
III. PRI EPIDÉMII NEEXISTUJE PONUKA ANI DOPYT
IV. AK STROJ NAHRADÍ ČLOVEKA VÝROBCU, PONUKA EXISTUJE ALE DOPYT NIE
EXISTUJE RIEŠENIE?
a) Keď inteligentné učiace sa stroje nahradia ľudí a okrem čohokoľvek budú vyrábať aj ďalšie učiace sa stroje s explodujúcou produktivitou, niečo sa stane. Príde k Technologickej singularite.
b) Stroje nemožno vykorisťovať – prisvojovať si istú časť nezaplatenej pracovnej doby.
c) Stroj nepotrebuje prestávku na obed, nepotrebuje čerpať dovolenku, OČR ani PN.
d) Stroju neprekáža teplota na pracovisku ani nepotrebuje pitný režim ani vzduch.
e) Stroj neochorie a nepotrebuje dýchať, nepotrebuje ochranné prostriedky a ani rúško.
f) Stroj nevyradia epidémie z pracovného procesu.
g) Stroj nepredáva svoju pracovnú silu a nepoberá mzdu, replikovať a opravovať sa bude sám.
h) Celá práca stroja (celý pracovný čas) bude patriť vlastníkovi.
i) Človek výrobca vyradený strojom z procesu, zostane bez mzdy
j) Stroj je prostriedkom na výrobu nadhodnoty (Kapitál I.)
k) Vlastníkov zisk bude anulovaný miznúcim dopytom.
l) To isté sa stane ak nastúpi pandémia
RIEŠENIE EXISTUJE : SOCIALIZMUS
Ale může existovat demokratický socialismus ?? – Socialismus s lidskou tváří to zkusil a byl zaříznut, kdo ví jestli po dohodě SSSR a USA, neboť obavy jak východu tak i západu byly obrovské