Inflace na realitním trhu nebere konce, český růst cen patří k nejvyšším v EU

Podle čerstvě zveřejněných dat za první čtvrtletí letošního roku ceny bytů i nadále pokračovaly v rychlém růstu. Z celé EU se od konce roku zvýšily o 1,7 procenta, v Česku dokonce o 4,6 procenta (viz 4. sloupec v tabulce – Q1/2021, pozn. red.).

Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku jsou byty v průměru dražší o 6,1 procenta v EU, v Česku téměř o 12 procent (viz poslední sloupec v tabulce – Q1/2021).

GRAF: Srovnání vývoje cen bytů a domů ve státech EU
Čtvrtletní data za poslední čtyři čtvrtletí 2020 (Q2 až Q4) a 2021 (Q1) a meziroční srovnání za stejné období, v procentech

Zdroj: Eurostat

Růst cen nepolevuje

Inflace na realitním trhu nebere konce a naděje, že se růst cen zmírní, zůstává velmi malá. Trend těchto cen totiž nezlomila ani pandemie, ani recese s ní spojená, a proto lze jen těžko očekávat, že se situace může brzy obrátit ve prospěch kupujících.

V tuzemsku je realitní trh stále ve vleku silné poptávky a výrazně a dlouhodobě zaostávající nabídky.

Sice můžeme vidět první známky oživení bytové výstavby v posledních měsících, avšak zatím jde spíše jen o drobné zvýšení počtu stavěných bytů a rodinných domů, které zdaleka neodpovídá ani situaci v roce 2008.

VÍCE K TÉMATU:

Ceny rostou nejen u bytů. Půl milionu za garážové stání už je v Praze běžná realita

Rozvoji pražských čtvrtí má pomoci dohoda s developery. Budou stavět podle jednotných pravidel

Praha se při řešení bytové krize může inspirovat Hamburkem či Vídní, klíčové je využít brownfieldy

Ve zvýšených cenách bytů se navíc začínají projevovat rostoucí ceny a nedostatek stavebních materiálů. Stavebnictví také trápí přetrvávající nedostatek kvalifikovaných i pomocných pracovníků.

S ohledem na vývoj zakázek je pravděpodobné, že se stavebnictví udrží v černých číslech i v dalších měsících, avšak k jeho výraznému zrychlení s ohledem na kapacitní možnosti nejspíš zatím nedojde.

V Praze se staví ještě méně

Výstavbu brzdí nejenom dlouhodobě neřešená byrokracie, která je extrémní i ve světovém měřítku, ale nyní také nedostatek materiálu a chybějící pracovníci. Nemluvě o tom, že na nejvíce napjatém trhu – pražském – se staví méně než loni.

Nízké úrokové sazby – v zemích EMU dokonce záporné – nabádají investory, aby hledali jiná aktiva. A tak se český realitní trh dostal i do pozornosti institucionálních investorů.

Když k tomu připočteme i zvýšenou domácí poptávku po bydlení, kterou mohlo ovlivnit (a urychlit) i avizované zvýšení úrokových sazeb, tak tu vzniká rozhodně ne příznivý mix pro zájemce o bydlení.

Jen pro zajímavost, i kdyby ceny bytů ve zbytku roku jen stagnovaly, budou stále v průměru o 8,4 procenta vyšší než loni.

A tak nezbývá než dodat, že v průměru u nás jsou nyní byty o 67 procent dražší, než byly v roce 2015. Znamená to za tuto dobu třetí nejrychlejší růst cen bytů v EU, hned po Maďarsku a Lucembursku.

Ostatně nárůst cen je patrný i z dalšího grafu Eurostatu, který ukazuje vývoj cen bytů a domů a také nájmů od roku 2010 do prvního kvartálu 2021. Zatímco ceny bydlení stouply v EU v průměru o 30 procent, nájmy stouply zhruba o polovinu.

GRAF: Srovnání vývoje cen domů a bytů a vývoje nájmů v EU
Od roku 2010 do prvního kvartálu 2021, v procentech (Q1/2010 = 100 %)

Zdroj: Eurostat

Smířeni s růstem?

Jak Češi vnímají situaci na trhu s bydlením, se pokusil zmapovat i kvantitativní výzkum z května 2021 provedený společností Ipsos ve spolupráci se Sberbank. Z něj mimo jiné vyplynulo, že Češi se smiřují s tím, že ceny nemovitostí dlouhodobě porostou. Podle průzkumu si to myslí 82 procent Čechů.

Drtivá většina také odpověděla, že vlastní bydlení představuje hlavně investici a jistotu na stáří, což uvedlo 91 procent dotázaných. „Přestože úrokové sazby nyní lehce rostou, jsou pořád na velmi dobré úrovni. Na pořízení nemovitosti na hypoteční úvěr je tedy ideální doba, protože klient tím může ‚bojovat‘ proti případné vyšší roční inflaci. Peníze někam uloží a dluh díky inflaci lehce ‚znehodnocuje‘. Není pravděpodobné, že by se cena nemovitostí do budoucna výrazněji propadla,“ dodává k situaci na hypotečním trhu Zdeněk Remr, head of products & campaigns ze Sberbank.

To potvrzují také data, podle kterých 80 procent respondentů věří, že vhodnou volbou na ochranu úspor proti inflaci je právě nákup nemovitosti. Naopak pouhých 19 procent všech dotázaných předpokládá, že hypoteční bublina brzy splaskne a nemovitosti ztratí svou hodnotu.