Hon na špióny. Čínští Američané jsou pod tlakem amerických agentů výzvědných služeb

Americký vědec s čínskými kořeny Wei Su se dočkal po dlouhé řadě let práce pro americkou armádu vyšetřování pro podezření špionáže pro Čínu a profesního i životního ponížení.

V roce 2016 mu Pentagon zrušil přísné bezpečnostní prověrky, které splňoval předchozích více než 20 let. O rok později odešel do důchodu jako ponížený muž, který třetinu svého života zasvětil práci v oddělení pro vedení zpravodajské a informační války.

Když hovořil se svými čínskými známými, tvrdil, že musí být opatrní. I proto ho americké úřady v důsledku odposlechů ze strany FBI podezíraly ze špionáže pro Čínu. Ministerstvo obrany však muselo později přiznat, že byl nevinný a žádné špionáže se pro komunistický režim z Pekingu nedopustil.

Nedůvěra úřadů stoupá

Čínští Američané jsou pod větším tlakem, upozornil Bloomberg Businessweek. A případ Wei Sueho ukazuje, jakou míru nedůvěry požívají ve Spojených státech Američané s čínskými kořeny.

USA totiž obviňují Čínu z rozsáhlé vojenské a průmyslové špionáže na území Ameriky.

Nedůvěra úřadů se datuje už z období Obamovy administrativy. Vyhrotila se ale s nástupem Donalda Trumpa do Bílého domu a otevřené obchodní války s Čínou.

VÍCE K TÉMATU: 

Obchodní války nemají vítěze, i když… Kdo zatím těží ze sporu mezi USA a Čínou?

Je Čína opravdu měnový manipulátor, z čehož ji osočili Američané?

FBI řeší tisíc případů průmyslové špionáže

Americkou nedůvěru vůči Číně i jejím v Americe domestikovaným občanům potvrzují také další fakta.

Ředitel FBI Christopher Wray v červenci 2019 v Senátu přiznal, že probíhá vyšetřování více než tisícovky případů pokusu o krádež duševního vlastnictví. Téměř všechny případy se týkají špionáže ve prospěch čínského režimu.

Agenti FBI se zaměřují i na vědce pocházející z Číny, kteří působí v oboru farmacie a zdravotnictví. Podezřelých je asi 180 z více než 70 nemocnic a univerzit z celých Spojených států.

Někteří z nich prý z Číny dostávali instrukce, aby své kontakty na čínské kolegy tajili, tvrdí Ross McKinney, šéf vědeckého oddělení americké asociace lékařských fakult. „Důvěra je ovlivněna tím, že tu existuje systematický přístup ke lhaní,“ zdůraznil americký vědec, který se podílel na výzkumu léčby HIV u dětí.

Dvě třetiny „čínských“ prověrek jsou zamítnuty

Agentura Bloomberg analyzovala 26 tisíc rozhodnutí o bezpečnostních prověrkách pro dodavatele armádních zakázek od roku 1996. Od roku 2010 počet zamítnutých žádostí lidí, kteří jsou napojeni na Čínu v rámci rodinných nebo finančních vazeb, prudce stoupl.

Podíl činí 61 procent odmítnutých žadatelů, kteří mají vazby na největší asijskou ekonomiku. U ostatních zemí jsou zamítnuté žádosti v průměru na úrovni 34 procent.

Dokonce i ti žadatelé, kteří mají vazby na sankciované země Rusko nebo Írán, jsou na tom lépe. Tito dodavatelé byli přitom po roce 2000 nejčastěji odmítáni. V případě Íránu to bylo 64 procent, u firem podezřelých z vazeb na Rusko pak 52 procent.

Po roce 2010 počet zamítnutých žádostí s vazbami na Teherán poklesl na 48 procent, v případě vazeb na Moskvu to bylo 45 procent. Naopak podíl odmítnutých Číňanů stoupá.

Klienti přetrhávají vazby na příbuzné

Advokáti, kteří se specializují na právní pomoc pro žadatele, dokonce tvrdí, že klienty, kteří jsou čínsko-amerického původu, raději už vůbec nepřijímají, protože nevěří, že budou úspěšní.

„Už se to dostalo do bodu, že někteří z mých klientů raději nevolají nebo nenavštěvují vlastní matku žijící v Číně, aby se vyhnuli obvinění, že se dostali do kontaktu se zahraniční osobou,“ uvedl Alan Edmunds, jenž se přes 40 let specializuje na právo související s americkou národní bezpečností.

Podle něj jsou nyní agenti bezpečnostních agentur USA velmi citliví na styky Američanů s čínskými občany.

Podle Cynthia McGovernové z americké vojenské kontrarozvědky úřady usilují o to, aby každý jednotlivec byl posuzován na základě všech relevantních informací a v zájmu americké národní bezpečnosti. Nicméně konkrétní případy vyšetřování čínských Američanů nechtěla komentovat.

Chtěli ulovit velkou rybu

Případ 67letého amerického vědce Wei Su vzbudil mediální pozornost. Vystudoval v Číně, doktorát v oboru elektrotechniky si udělal v New Yorku v roce 1992.

Od roku 1994 pracoval pro americkou armádu v ředitelství pro zpravodajskou a informační válku. Pracoviště vyvíjí tajné systémy pro vedení elektronické války.

Su má na svém kontě 170 vědeckých prací a 35 patentů, ani toho ale neuchránilo od podezřívání.

Od roku 2011 byl sledován a odposloucháván, později ho také vyslýchali agenti FBI a vojenští zpravodajci. Sám vědec tvrdí, že na něj tlačili, aby se přiznal ke špionáži pro čínskou vládu. Agenti podle něj chtěli ulovit velkou rybu a pomoci si v kariéře.

Rozšířené stereotypy vůči menšinám

Mike German, bývalý zvláštní agent FBI, v knize Disrupt, Discredit a Divide napsal, že po 11. září 2001 se v tajných službách posilují stereotypy vůči americkým menšinám, zejména čínské komunitě.

FBI v roce 2005 schválila projekt rasové mapy USA, aby bylo možné vytipovat bydliště potenciálních teroristů a špionů podle jejich etnického původu, uvedl German.

V roce 2009 agentura hodnotila negativně podsvětí v čínské čtvrti v San Francisku s odůvodněním, že zde existuje organizovaný zločin již několik generací.

Agenti byli také školeni, že Číňané žijící v Americe jsou podle konfuciánského učení zvyklí na autoritu a rádi se podřizují a plní svěřené úkoly. Proto jsou vhodnými kandidáty pro špionáž ve prospěch Pekingu a tamního komunistického režimu.

Navíc často udržují úzké vazby na původní vlast, což je odlišuje od mnoha Rusů, kteří žijí ve Spojených státech.

Směrnice o zahraničním vlivu

Důvěryhodnost žadatelů o bezpečnostní prověrku posuzují v USA soudy, které se řídí 13 federálními směrnicemi. Lidem, kterým je prověrka odepřena, se mohou odvolat u Pentagonu a zažádat o správní přezkum.

Součástí prověrky je přezkum, zda žadatel například užíval drogy nebo má za sebou kriminální minulost. Případně dluhy by třeba mohly také znamenat, že bude vydíratelný a může být motivován provádět za úplatu špionáž.

Jedním z ukazatelů je také „zahraniční vliv“, tedy to, zda mají v zahraničí přátele, rodinu, majetek. V případě pochybností mají úřady rozhodovat ve prospěch zájmů národní bezpečnosti Spojených států.

Čínské kořeny

V loňském roce zamítli prověrku jedenašedesátiletému zakladateli strojní firmy, který v USA žije od roku 1985, a v Americe získal doktorát i občanství. Důvod zamítnutí? Protože se stýkal s příbuznými v Číně.

Soudkyně se obávala, že jeho příbuzní by mohli podlehnout tlaku čínských úřadů a ovlivnit jeho loajalitu ke Spojeným státům.

Právě riziko, že Američané s čínskými kořeny mají rodinné vazby v komunistické zemi, je předpokladem pro to, že skoro dva ze tří žadatelů nedostanou bezpečnostní prověrku od amerického ministerstva obrany.

Vyhrožování elektrickým křeslem

V letech 1980 až 2015 bylo v USA odsouzeno 141 lidí za špionáž. Z toho 22 pro čínský režim. Přitom 12 lidí, kteří byli usvědčeni, že podávali či prodávali Pekingu informace, nebylo etnickými Číňany.

Wei Su však tímto případem nebyl, přestože po roce 2011 ho šestkrát důkladně vyslýchali a vyšetřovatelé na něj tlačili, aby se ke špionáži přiznal. Nikdy se ale nepotvrdilo, že by byl v kontaktu s čínskými úřady.

Práci ve vojenském výzkumu přitom původně přijal proto, že mu na začátku slíbili lepší podmínky, než by měl v komerční sféře, vysvětloval později americkým vyšetřovatelům.

Snažili se prokázat jeho spojení s čínským konzulátem v New Yorku. I když se agentům nepodařilo nic dokázat, byla jeho bezpečnostní prověrka v roce 2015 pozastavena a v roce 2016 zrušena.

To byl ještě „milosrdný trest,“ vyšetřovatelé mu hrozili tím, že za špionáž může dostat i trest smrti na elektrickém křesle. I když tuto možnost americká vláda nevyužila od roku 1957.

Marná snaha o očištění

Nicméně dohled FBI vykonal postupně své. Vědec mohl – už v době, kdy byl vyšetřován – pokračovat pouze ve výzkumu na projektech, které nepodléhaly utajení. Mnozí přátelé se s ním přestali kvůli údajné špionáži stýkat.

Později se Wei Sue snažil očistit své jméno i přesto, že v roce 2017 odešel z armády na odpočinek.

Ačkoli v roce 2018 obdržel dopis z Pentagonu, který konstatuje, že odebrání prověrky nebylo v pořádku, a proto se původní rozhodnutí ruší, navzdory tomu se stále nemůže zbavit pocitu, že jej americké úřady hodily přes palubu.

„I nyní to je stále pro mě jako noční můra. Vyšetřovatelé si neuvědomují, že čínští Američané jsou Američané, nikoliv Číňané,“ hořce shrnul svou zkušenost s americkým honem na čínské špióny.