Hledání ztraceného času po česku. Na svého majitele čekají desítky tisíc pozemků

Je to jeden příklad z mnoha, ale i ukázka toho, že v Česku jsou tisíce pozemků „skoro“ bez majitele.

Doktor práv Václav Mostecký v roce 1948 narychlo opouštěl Československo. Kromě jiného tu nechával i dva nevelké zemědělské pozemky na Jindřichohradecku. Po bezmála 70 letech je – ke svému překvapení – mohou získat zpět jeho potomci žijící ve Švédsku. 

Mostecký se svou rodinou emigroval až do USA a působil tam jako profesor práv na několika univerzitách včetně prestižního Harvardu.

Jeho manželka Iva byla dcerou významné vojenské osobnosti československých dějin – brigádního generála Josefa Ereta, který působil v odboji během obou světových válek a po roce 1948 též odešel do exilu.

Přes 150 tisíc neznámých

Příběh doktora Mosteckého po desítkách let ožil díky pátrání po majetku, jenž je sice zapsaný v katastru nemovitostí, ale zároveň je jedním z desítek tisíc, které mají (či donedávna měly) neznámého nebo nedohledatelného vlastníka.

„Podařilo se nám najít ve Švédsku dceru manželů Mosteckých a informovat ji o jejím dědictví v jižních Čechách,“ říká mluvčí Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) Radek Ležatka.

Od chvíle, kdy v březnu 2014 stát poprvé zveřejnil seznam 192 tisíc soukromých nemovitostí, jejichž vlastník není známý, se o majetek po předcích úspěšně přihlásilo bezmála 40 tisíc lidí.

Hledání ztraceného času a majitelů pozemků

Nový katastrální zákon uložil právě ústavu ve spolupráci s obcemi povinnost pokusit se vyhledat neznámé vlastníky, respektive jejich dědice.

„Pokusy o podvody neevidujeme, lidé musí projít celou vkladovou procedurou na katastru,“ podotýká generální ředitelka ÚZSVM Kateřina Arajmu.

Nárok na zápis konkrétní nemovitosti po předcích je nutné prokázat – například původní kupní smlouvou, smlouvou o pronájmu, fotografiemi či jinými listinnými důkazy.

Podle aktuálních dat z katastru nemovitostí nadále patří přesně 203 302 pozemků a 6 496 staveb celkem 155 251 „neznámých či nedostatečně identifikovaných osob“.

Ještě šest let na hledání

„Naprostá většina jsou pozemky malých výměr, třetinu tvoří orná půda, pětinu ostatní plocha, pak trvalé travní pozemky, lesy a nejméně je vinic, ovocných sadů a chmelnic. Ze staveb jsou to byty, chaty a garáže, dokonce tam najdeme i jez nebo hráz,“ vypočítává Kateřina Arajmu.

Nejvíce takového majetku je na Břeclavsku, Hodonínsku a v okolí České Lípy.

„Naši kolegové na Plzeňsku našli například pozemek, kde figuroval v katastru člověk s datem narození 1825. S ohledem na to bylo zřejmé, že už nežije. Byl původně pastevcem a nám se podařilo dohledat jeho dědice, což považuji za úspěch,“ nabízí jiný příklad Kateřina Arajmu.

Seznam všech nemovitostí je k dispozici v Excelu, ale i interaktivně.

Důležitým mezníkem je konec roku 2023. Pokud nebude do té doby v katastru zapsán skutečný vlastník, přejdou nemovitosti do vlastnictví státu.

Článek, jehož autorem je Robert Břešťan, původně vyšel na serveru Hlídací pes.org.