Hledání pravdy o dopadech EET není možné. Data nejsou „čerstvá“

Výroky o tom, kolik živnostníků a drobných podnikatelů muselo skončit kvůli zavedení elektronické evidence tržeb, nemohou vycházet z žádných objektivních a veřejně dostupných dat, upozorňují datoví novináři z projektu Samizdat.

Řekli to nedávno při představování nového projektu, kdy shromáždili data o malých podnikatelích a firmách do 50 osob a vytvořili interaktivní mapu nabízející unikátní přehled o tom, kde a v jakých oborech malí podnikatelé v celém Česku působí.

Nicméně vyčíst z údajů cokoli o dopadech EET a zániku živností a drobného podnikání nejde. To, že data v mapě jsou aktuální k druhé polovině roku 2016, je však jen menší z důvodů. Jak upozorňuje jeden z autorů mapy Jan Cibulka, objektivní informace o dopadech EET z obchodních rejstříků za současného stavu zjistit nepůjde ani do budoucna.

„Změny se v rejstříku objevují s prodlevou. Pokud navíc někdo s podnikáním skončí, ale živnostenský list si nechá na vedlejší činnost, v databázích se to neprojeví,“ podotýká s tím, že výroky, kolik firem kvůli EET muselo zavřít, se nemohou opírat o žádná relevantní fakta.

„Jediný, kdo se to objektivně dozví, je Česká správa sociálního zabezpečení. Tam totiž podnikatelé a živnostníci ukončení podnikání či přechod na vedlejší činnost skutečně poctivě hlásí. ČSSZ ale tyto informace nezveřejňuje, neb jde o citlivý údaj týkající se výše příjmů,“ dodává Cibulka.

V České republice je podle posledních dostupných dat ČSÚ 1,1 milionu ekonomicky aktivních podnikatelů a firem do 50 zaměstnanců. Velká většina z nich – téměř 860 tisíc – jsou živnostníci bez zaměstnanců.

Zmíněných padesátičlenných a méně početných firem je pak v Česku přes 186 tisíc, přičemž nejvíce, přes 50 tisíc, je restaurací a stánků s občerstvením.

MAPA: Velká mapa malého podnikání v Česku
Mapa zahrnuje podniky v České republice zaměstnávající 50 a méně zaměstnanců, kteří jsou rozřazeni do 81 oborů.

Zdroj dat: T-Mobile Rozjezdy

Z mapy kupříkladu plyne, že v Česku lze najít i třítisícová města, v nichž není žádný obchod s potravinami či samoobsluha (spadající do segmentu podnikání do 50 osob).

Celkem mapa zahrnuje 81 vybraných oborů. Plyne z ní i to, že jednoznačně nejpopulárnějším odvětvím pro malé podnikání je pohostinství. Při hledání v mapě lze narazit na očekávané i překvapivé výstupy.

Například nejvíce bazarů a zastaváren je v chudších regionech Česka. Málokdo by pak očekával, že v okolí Prahy je evidováno poměrně velké množství chovatelů koz a skotu.

Mapa může podle autorů například pomoct začínajícím podnikatelům zacílit své podnikání, případně najít díru na trhu v dané lokalitě.

To nejlepší z dostupných dat

Autoři mapy připouštějí, že má nutně i svou chybovost. Ta je dána například tím, že sídlo firmy není vždy totožné s místem provozovny.

„Je tedy možné, že někdo má sídlo v Říčanech, ale restauraci provozuje v Českém Brodě. Plus každý podnikatel může mít zapsáno neomezené množství oborů, ale jen jeden je vykazován jako hlavní a data dostanete jen o těch hlavních. Snažili jsme se ale dát dohromady nejlepší dostupná data,“ říká datový novinář Petr Kočí.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT

Odstartovala druhá fáze EET. Vše o Babišově revoluci v číslech

Zdroji jsou obchodní rejstřík Ares, registr živnostenského podnikání a registr ekonomických subjektů. „Všechny by v zásadě měly obsahovat to samé, ale není to tak,“ podotýká další autor mapy Jan Cibulka.

Státní správa slibuje, že data z podnikatelských rejstříků začne zveřejňovat v průběžně aktualizované, přístupnější a strojově čitelné podobě.

Článek, jehož autorem je Robert Břešťan, původně vyšel na webu HlídacíPes.org.