Ficoland: Proč by Slováci měli dát výherci voleb ještě jednu šanci

Matador slovenské politiky Robert Fico je po parlamentních volbách triumfálně zpět. Slovensko tak zažije jeho další politický comeback, který na první dobrou vzbuzuje obavy.

Reálný pohled na stav slovenské politiky však naznačuje, že horší než v dobách rozhádané středopravicové vlády to být nemůže. Zpěv slovenské národní písně Na královej holi v podání vedení Ficovy strany SMER – sociální demokracie byl symbolickou tečkou za rozhodnutím Slováků, kterých přišlo k volebním urnám nadstandardních více než 68 procent.

Realita nedělního rána

Výsledky se během noci ze soboty na neděli dramaticky změnily. Kdo usnul před půlnocí při sledování stanice ČT24, musel se v neděli dost divit. Moderátor Michal Kubal v sobotu po desáté hodině oznamoval podle předběžných průzkumů TV Markíza vítězství liberálů sympatického Michala Šimečky z Progresivního Slovenska.

Realita nedělního rána byla ovšem úplně odlišná. Progresivní Slovensko (skoro 17 procent) jen těsně přeskočilo na druhém místě Pellegriniho HLAS (14,8 procent), zatímco volby vyhrál s pohodlným náskokem SMER (skoro 23 procent).

GRAF: Výsledky slovenských parlamentních voleb 2023

Zdroj: volbysr.sk/iRozhlas.cz

Lze očekávat, že díky pohodlné parlamentní většině vytvoří koalici s ideově spřízněným uskupením HLAS a Slovenskou národní stranou. Ta jako sedmá v pořadí těsně pronikla do slovenského parlamentu se ziskem 5,6 procenta.

I když je zřejmá osobní animozita mezi prezidentkou Zuzanou Čaputovou a Robertem Ficem, sestavením vlády byl pověřen právě Fico. Ostatně má s tím bohaté zkušenosti, vždyť byl slovenským premiérem deset let.

Kdo je tento politik, který patří k nejsilnějším postavám slovenské polistopadové politiky? Je opravdu hrozbou pro slovenskou demokracii?

Z komunisty sociálním demokratem

Fico na konci 80. let minulého století vstoupil do Komunistické strany Slovenska, která se v devadesátých letech transformovala pod vedením Petera Weisse do Strany demokratické levice (SDL).

Jako poslanec o sobě dal Fico výrazně vědět na konci 90. let, kdy nepodpořil členství SDL v antimečiarovské koalici pravicových stran s tím, že to není v souladu s programem. Na základě toho založil v roce 1999 SMER, který se vymezoval vůči Dzurindově vládě i vůči politice Vladimíra Mečiara.

Po volebním triumfu v roce 2006 se ujal funkce premiéra, byl u toho, když Slovensko přijalo euro v roce 2009. Vždy deklaroval proevropskou orientaci, s občasnými výhradami souhlasil s působením v NATO. Po krátkém intermezzu vlády Ivety Radičové se Fico vrátil k moci v roce 2012, o šest let později odstoupil z funkce kvůli skandálu s vraždou novináře Jána Kuciaka.

V jádru s Německem a Francií

Fico se přes jisté názorové neshody podle mě povahově příliš neliší od středoevropských politiků typu Andreje Babiše či Viktora Orbána, rád říká voličům, co chtějí slyšet.

Nicméně by nemělo zapadnout, že se například v roce 2017 přihlásil k tvrdému jádru Evropské unie. „Být v jádru s Německem a Francií, to je podstata mé politiky,“ prohlásil tehdy Fico. Z hlediska zahraniční politiky sice lze nyní očekávat odklon Slovenska od zřejmé podpory Ukrajiny ve válce s Ruskem, nicméně v evropských záležitostech nikoli.

Neměli bychom zapomínat na to, že ekonomicky Slovensko prosperovalo zejména v dobách první Ficovy vlády jako málokdy. Například v roce 2007 se HDP Slovenska zvýšil o těžko uvěřitelných 10,7 procenta. Když v roce 2018 Fico neslavně premiérský úřad opouštěl, nezaměstnanost na Slovensku činila jen pět procent, což bylo od roku 1993 jasně nejnižší číslo.

Současná situace ale tak radostná není. Země má letos vykázat nejvyšší deficit veřejných financí ze zemí EU, přesahující šest procent HDP, a Evropská komise předpokládá, že na toto nelichotivé prvenství země naváže i příští rok.

Na vlně exportu

Slovensko je podobně jako Česko silně exportní zemí, jejímž obchodním partnerem číslo jedna je Německo. Evropské ukotvení ekonomiky je tedy očividné.

A ve výrobě aut na tisíc obyvatel patří Slovákům dokonce post evropské jedničky. Byť se mocně hlásí o slovo Polsko, platí, že Slovensko s Českem a Slovinskem patří mezi ekonomické premianty mezi postkomunistickými zeměmi.

Robert Fico by podle mě neměl být horším premiérem než například Igor Matovič. Je proto vhodné mu dát šanci, aby jako vítěz voleb vedl Slovensko. I když u našich sousedů lze i díky vyhrocené kampani předpokládat, že povolební atmosféra bude odpovídat dnes už legendární potyčce mezi Igorem Matovičem a Robertem Kaliňákem.

I v ní ale politik SMER vystupoval poměrně klidně. A že dojde k ochlazení česko-slovenských vztahů? Při pohledu na velmi nízkou podporu Fialovy vlády to nemusí trvat věčně…