Měsíc před volbami: nejlepší kampaň zatím předvádějí ANO a SPOLU, komunisté nudí

Už za měsíc voliči rozhodnou, kdo zvítězí v klíčových sněmovních volbách. Nyní probíhá těsný boj mezi dvěma znesvářenými tábory, který místy připomíná prvky thrilleru.

Přesto jsme se podle mého až na výjimky zatím nedočkali dramatických předvolebních  situací. Opozice po osmi letech touží vystřídat vládní garnituru, kde jedinou dominantní silou zůstává Babišovo ANO.

Jaké jsou plusy a minusy dosavadního působení klíčových politických stran a koalic?

Hnutí ANO

Babišovo ANO v posledních dnech podle průzkumů veřejného mínění posiluje své pozice. Je to i odraz kampaně, kterou vede v modrých barvách, což je odklon od těch předcházejících. Například v roce 2013 si Andrej Babiš a spol. získali voliče i díky neformálním billboardům v bílých košilích bez kravat, což byl průlom v tehdejším vnímání těch, kteří usilují o politickou moc.

Jestli modrá barva signalizuje příklon ANO ke konzervativnějším voličům, vědí nejlépe marketingoví stratégové týmu kolem premiéra léta čelícímu trestnímu oznámení kvůli střetu zájmů.

Každopádně se provedení stylově podobá západním vzorům. Slogany typu „Až do roztrhání těla“ nebo „Ten jediný program, který potřebujete“ mohou voliče mobilizovat.

Na druhé straně Andreje Babiše netěší (i když to příliš nedává najevo) jeho syn Andrej Babiš mladší, který se vůči němu ostře vymezuje.

Modrá je dobrá (až do roztrhání těla). Zdroj: Facebook ANO

Koalice SPOLU

Koalice tří stran, ODS, TOP 09 a KDU-ČSL, během léta převzala od Pirátů se STAN štafetu nejsilnějšího oponenta ANO z řad opozice.

Zdařilým krokem od konzervativní koalice SPOLU byla rychlá reakce na Babišovo „roztrhání těla“, kdy si mohou voliči dělat legraci z leckdy nesplnitelných slibů ANO. Povedenou iniciativu ČESKO.plus, ukazující vizi naší politiky, mají na svědomí mladí členové ODS.

Jasně formulovaný program má potenciál oslovit mladé nerozhodnuté voliče. Ostatně SPOLU se má co otáčet, protože sexuální aféra Dominika Feriho konzervativcům přinesla velké vrásky na čelech. Feri byl mezi politiky nekorunovaným králem sociálních sítí.

Otázka je, jestli „svatá trojice“ lídrů ODS Petra Fialy, TOP 09 Markéty Pekarové Adamové a KDU-ČSL Mariána Jurečky nepůsobí na propagačních materiálech až příliš podobně jako kdysi trio v barvách ČSSD Miloš Zeman, Petra Buzková a Stanislav Gross.

SPOLU se ale profiluje jako stabilní oponent ANO se sloganem „Změna, které můžete věřit“, i když někteří jeho členové jako Alexandr Vondra nebo Ondřej Kolář nevylučují povolební spolupráci s ANO bez Andreje Babiše.

Svatá trojice lídrů koalice SPOLU (jde o část vizuálu volebních plakátů). Zdroj: Facebook SPOLU

Piráti a STAN

Liberální koalice Pirátů a STAN zatím nenašla vhodný stručný název. Dává tak svým  protivníkům z vládních řad (hlavně ANO) prostor pro názvy typu „Pirátostán“ či „Starosti Pirátů“.

Při vzpomínce na amatérsky vypadající grafiku jednoho z klíčových Pirátů Jakuba Michálka, jenž s lasem sliboval, že zatočí s korupčními kauzami, se nelze ubránit dojmu, že Piráti, i když měli být motorem koalice, zůstávají pozadu, když je tak trochu „semlely nejrůznější trollí zprávy„“.

Jen málo lze z marketingového hlediska nedávnému sjezdu STAN, na kterém obhájil  předsednický post Vít Rakušan. Starostové svou pozici na politické scéně posilují, nicméně Piráti by měli přidat.

Příslibem může být kampaň na sociálních sítích #vratimezemibudoucnost, která dává jasnější obraz toho, kde chtějí liberálové vidět Česko.

Volební plakát s honem Piráta Jakuba Michálka s lasem na korupčníky se zrovna moc nepovedl… Zdroj: Twitter

Okamurova SPD

Stabilní podpoře voličů se v předvolebních průzkumech těší Okamurova Svoboda a přímá demokracie (SPD). Není účelem tohoto textu hodnotit programy politických stran, ten SPD se bezesporu řadí k těm cílícím na nespokojené spoluobčany.

Jednoduché recepty, které nabízí SPD působící jako one man show, ale bohužel fungují. Český jarmark i kamion SPĎák jsou pro elektorát SPD vhodné, stejně jako billboardová sdělení typu „Potopíme Piráty“.

A když se k tomu přidá tklivá hymna v podání Petra Koláře, o účast ve sněmovně si Tomio Okamura a spol. zřejmě nemusí dělat starost. Zda to bude stačit na vládní zastoupení, je spíše otázka pro voliče a Andreje Babiše.

Kamion „SPĎák“ má být jedním z voličských lákadel Tomia Okamury a SPD (jde o část vizuálu plakátu). Zdroj: SPD

KSČM

O poznání větší neklid musí vládnout v řadách komunistů. Od sametové revoluce bez přestávek zasedají ve sněmovně, jejich předseda Vojtěch Filip funguje jako „osvědčená spojka“ mezi Prahou a Čínou.

Nyní se po 16 letech jako lídr odmlčí, nicméně vliv komunistů na vládu je neoddiskutovatelný. Přesto u radikálních následovníků Klementa Gottwalda a Bohumíra Šmerala úplně jásat nemohou.

ANO smrsklo podporu levicových stran na minimum, KSČM také bojuje se stárnutím elektorátu. Nové voliče těžko přilákají lídři KSČM v rudých košilích, i když červený svetr Jana Hamáčka z ČSSD se loni během covidu stal krátkodobým fenoménem. I komunisté pochopili, že se kampaň postupem doby dost přesouvá do digitálního světa.

Jejich 5P aneb 5 priorit KSČM ale těžko zaujme formou i obsahem. Takže jejich kampaň stále až příliš zavání návratem ke starým časům.

Spravedlivá ČSSD

Nejstarší česká demokratická politická strana je stínem zašlé slávy.

Z lídra vládních uskupení se po volebním debaklu před čtyřmi roky stala menším koaličním partnerem, který se příliš tvrdě vůči ANO a Andreji Babišovi nevymezoval.

To vše pod vedením Jana Hamáčka. Voliče sociální demokraté stále nepřesvědčili. Podle průzkumů veřejného mínění to pro ně bude souboj o průnik do sněmovny do poslední chvíle. Pomoci jim v tom má sázka na tvář ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové.

Jestli voliče přesvědčí její rozdávání časopisu Nový prostor, je otázka. Koblihy už tu prostě byly. ČSSD se nejostřeji vymezuje vůči ODS, vizuální styl její kampaně je až překvapivě moderní. Nicméně slogany typu „Bojujeme proti suchu“ mají k marketingovému ideálu daleko.

Policejní Přísaha

Bývalý elitní policista Robert Šlachta se netají ambicemi stát se ministrem vnitra. K tomu ale potřebuje, aby se nové politické uskupení Přísaha dostalo do sněmovny.

Hnutí nabralo na jaře příznivý vítr díky kontaktní kampani svého předsedy zejména v menších městech a obcích na Moravě. V poslední době ale Přísaha zaostává za očekáváním, může to souviset i s nálepkou „fízlostrany“, až příliš jednostranně zaměřené na oblast bezpečnosti a práva.

Ostatně osobní facebookový profil Roberta Šlachty vypadá spíše jako místo pro osobní spor s expremiérem Petrem Nečasem a jeho ženou Janou. To by na vstup do poslaneckých lavic bylo proklatě málo.

A ti další?

Vidět jsou v kampani i jiné politické strany, jejich šance na vstup do sněmovny jsou ale minimální. Z toho důvodu se o nich nezmiňuji.

Od 22. září se začnou vysílat televizní a rozhlasové spoty, které bývají pestrou směsicí profesionálních a amatérských příspěvků. Osvěžující virály jako ANO, vytrollíme europarlament z voleb do Evropského parlamentu v roce 2019 s nezapomenutelnou Sejroškou ale letos očekávat nelze.

Na zajímavou recesi není ani nutné vynaložit 90 milionů korun, tedy strop pro všechny politické strany a hnutí kandidující do sněmovny. V letošních volbách jde o hodně, demokratická opozice si nechce připustit, že by se po osmi letech musela opět smířit s volební porážkou.

Ta by se však nezamlouvala ani vládnoucímu ANO, které od vstupu do sněmovny v roce 2013 ještě opoziční roli nezažilo. Lze proto s pravděpodobností hraničící s jistotou očekávat, že se mocenský boj ještě vyostří a mašiny politického marketingu ještě přiloží pod kotel.