Ekonomickému rozvoji po koronavirové krizi by mohly pomoci i meziregionální spolupráce

Současná situace kolem koronaviru se výrazně podepsala na chodu ekonomiky. Zasáhla mimo jiné do segmentu cestovního ruchu a turismu, když řada zemí v rámci prevence zavřela své hranice. V Česku i okolních státech se teď situace v rámci možností vrací do normálu.

K tomu by mohly pomoci i programy meziregionální spolupráce známé pod názvem Interreg. Jedním z příkladů je spolupráce v rámci programu Evropské unie Interreg V-A Rakousko – Česká republika, která trvá již šest let.

Projekty ve čtyřech oblastech, zahrnujících například výzkum a inovace nebo zlepšování životního prostředí, jsou financovány z fondů Evropské unie. Na bezmála 60 přeshraničních projektů Interreg poskytl v letech 2014 až 2020 skoro 98 milionů eur (přes 2,6 miliardy korun).

Za českou stranu se do projektu zapojily tři kraje – Jihočeský, Jihomoravský a Vysočina.

Cyklostezka Železné opony

Jedním z konkrétních projektů v rámci česko-rakouského Interregu je pomyslný „most“ obou zemí v podobě cyklostezky, která kopíruje dřívější hraniční pás mezi Rakouskem a Českou republikou. Ten je i jakousi nápravou historie v souvislosti s třicetiletým výročím pádu železné opony, která obě země z ideologických a politických důvodů oddělovala.

„Když dnes vidím, jak obě země mohou spolupracovat a místo ostnatých drátů slouží hranice k aktivní relaxaci rodinám z těchto zemí, upřímně mě to dojímá,“ uvedl ke vzniku cyklostezky Hannes Weitschacher, ředitel společnosti Weinviertel Tourismus, která je vedoucím partnerem projektu Kultura a příroda na Zeleném pásu.

Jen do podpory cykloturistiky přitekly z programu bezmála dva miliony eur. Právě podobné podporované projekty, které mají za cíl oživit turismus v daném regionu, by mohly být vhodnou pomocí cestovnímu ruchu, který byl jedním z nejvíce zasažených sektorů.

I díky podobným projektům se daří vracet život do příhraničních oblastí, které byly kvůli politice v době normalizace často násilně vysídleny. Nemluvě o tom, že obnovení fungování v těchto oblastech má ekonomický přínos pro místní obyvatele.

Dyje zase přírodní

Dalším příkladem projektu, který z této spolupráce vzešel, je obnova přírodního prostředí řeky Dyje. Vodohospodáři a experti na ochranu přírody obou zemí obnovili na toku řeky tři původní meandry, o něž řeka přišla narovnáním v sedmdesátých letech minulého století.

Díky evropskému projektu s názvem Dyje 2020 / Thaya 2020 tak prodloužili tok řeky o zhruba devět set metrů.

„Znovu se napojily meandry mezi rakouským Bernhardsthalem a Rabensburgem a Břeclaví a Lanžhotem na českém břehu,“ popsal detaily David Veselý, který je zodpovědný za projekt Dyje 2020 / Thaya 2020 jako partner zastupující správce toku, státní podnik Povodí Moravy. Podle něj vynaložené náklady dosáhly výše téměř milion a osm set tisíc eur.

 Vzácné prvky i ekologicky

Evropské peníze z Interregu pomohly i ve vývoji technologických inovací, které se dotýkají životů nás všech. Jde o vzácné prvky, které jsou potřeba pro výrobu a fungování mobilních telefonů či počítačů. Konvenční těžba těchto kovů je bohužel náročná a poškozuje životní prostředí, nemluvě o vysokých cenách na světových trzích.

„Přes 90 procent produkce drží Čína, která si diktuje cenu prodeje a těžbu provádí z ekologického hlediska v naprosto katastrofálních podmínkách. Proto se snažíme najít sekundární zdroje. Mezi ně patří například elektronický odpad,“ popsala motivaci k projektu vedoucí výzkumného týmu Milada Vítová.

Výzkumný projekt IMC Fachhochshule Krems a Centra Algatech Akademie věd České republiky se proto zaměřil na recyklaci prvků vzácných zemin z elektronického odpadu. A to zcela bez zátěže na životní prostředí s pomocí bakterií a řas. Ty totiž dokážou z „elektronické drti“ tyto vzácné kovy absorbovat.

Výsledným produktem je biomasa obsahující vzácné kovy. Tu lze využít jako vydatné hnojivo, popřípadě jejím spálením získat přímo samotné kovy. Vědci chystají i další návazné projekty s takzvaným červeným kalem.

„Jedná se o vedlejší produkt výroby hliníku, který se tvoří v obrovském množství a skladuje se v nádržích. Ukládá se do něj i velké množství vzácných zemin. Rádi bychom proto červený kal využili jako sekundární zdroj, odkud můžeme tyto suroviny získávat,“ popisuje další plány Milada Vítová z detašovaného pracoviště Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR v Třeboni.

Nejen Rakousko

Podobně jako Interreg V-A Rakousko – Česká republika fungují i další meziregionální programy. Nadstavbový je Interreg Central Europe, na němž participují zástupci pětice zemí: Česka, Německa, Rakouska, Itálie a Slovinska.

Další bilaterální spolupráce v rámci Interregu probíhá například na Liberecku mezi Českem a Polskem nebo mezi Českem a Německem v oblasti česko-saského pomezí.

Ve všech případech šlo o projekty v nejrůznějších oblastech, od vědy a výzkumu, podpory kulturního a přírodního dědictví přes ochranu přírody a biodiverzity, vzdělávání až po spolupráci organizací. „Vytvořily se také četné a pevné profesní i osobní vazby a to je klíčem k úspěšnému pokračování přeshraniční spolupráce i do budoucna,“ uzavírá Pavel Pacal, náměstek hejtmana pro oblast regionálního rozvoje Kraje Vysočina.

Souhrn toho nejdůležitějšího
každý pátek ve vašem e-mailu.

Přihlásit odběr