Mohlo by vás také zajímat
EU už ví, jak to bude se spalovacími motory; OECD nám radí konsolidaci rozpočtu a jaderné palivo od Rusů končí aneb souhrn ekonomických událostí 13. týdne 2023
Libor Akrman 31. března 2023OECD doporučuje Česku rozpočtovou konsolidaci; české "jaderky" přejdou na palivo od Westinghouse; PepsiCo mění logo; spalovací motory budou mít v…
Češi dohnali Evropu. Alespoň co se týká obchodování mezi firmami
Libor Akrman 27. března 2023Čeští obchodníci jsou stejně efektivní jako Němci. Díky digitálním nástrojům zdvojnásobili počet kontaktů a udrželi si klienty, vyplývá z dat…
Dostavba Dukovan je šancí pro celý region. Přitáhne pracovníky, zájem o investice do bydlení je patrný již nyní
Libor Akrman 22. března 2023Do sedmi let by měla začít výstavba pátého bloku elektrárny Dukovany. I proto region již nyní připravuje plány na rozvoj…
- ANALÝZA
Další růst sazeb? Inflační očekávání jako podstatný faktor, proč zvýšení budeme potřebovat
Hlubší pohled do letní prognózy České národní banky poměrně jasně ukazuje, že stabilita sazeb se v nejbližších měsících může stát neudržitelnou. Z čeho pramení tato neudržitelnost, rozebírá hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.
Inflační očekávání jsou podstatným faktorem pro měnovou politiku. (Ilustrační foto) Zdroj: Shutterstock
Nová prognóza České národní banky (ČNB) ukazuje na stabilitu sazeb pouze na základě předpokladu natažení horizontu měnové politiky na 18–24 měsíců (standardně ČNB chce, aby se inflace vrátila k cíli do 12–18 měsíců).
Argumentem je vysoký podíl nákladových položek v dnešní inflaci a předpoklad, že jejich efekt jednoduše časem (s trochu větším odstupem) odezní – proto na ně nemá smysl přehnaně reagovat.
Pochybné natahování horizontu
GRAF: Vývoj a výhled inflace v Česku
Od roku 2019 do konce roku 2023 (odhad), meziroční kvartální průměry v procentech
Zdroj: Patria
Natažení měnověpolitického horizontu (MP horizont) snižuje potřebu utahování měnové politiky v nejbližších kvartálech skoro o čtyřprocentní body – bez něj by se musely sazby vyšplhat nad deset procent.
Tento přístup (natahování MP horizontu) je však v dnešní době pochybný.
Může fungovat pouze za předpokladu, že nehledě na výrazný nárůst nákladových/dovážených tlaků zůstanou ukotvená inflační očekávání. Pak „nákladová bouře“ skutečně rychle přijde i rychle odejde.
Očekávání jsou jinde
To však už dnes neplatí. Střednědobá inflační očekávání nefinančních podniků jsou na historických maximech – nefinanční podniky očekávají, že za tři roky bude inflace nad sedmi procenty (vysoko nad cílem ČNB).
GRAF: Vývoj inflačních očekávání u nefinančních podniků
Od roku 2014 do roku 2022, v procentech
Zdroj: Patria/ČNB
Inflační očekávání jsou neukotvená a reálné sazby jsou v tuto chvíli poblíž nuly. Bez dalšího zvyšování sazeb proto hrozí, že se u nás inflace zabydlí na daleko delší dobu a žádný návrat k cíli v roce 2024 se konat nebude.
Je pravda, že zatím se vyšší inflační očekávání podniků nepromítají adekvátně do ochoty přidávat na mzdách – co není, to však může být.
Čekání na další statistiky
Ostře sledovanými novými čísly budou proto vedle inflace (pravděpodobně bude vrcholit lehce nad letní prognózou) také detailní výsledky HDP za druhý kvartál (měly by ukázat odolnou domácí poptávku), červencový maloobchod a pak především mzdy za druhý kvartál.
Právě o průsaku vysokých cen do mzdového vývoje hovoří „nová“ bankovní rada jako o „jediném“ hlavním proinflačním riziku. Výsledek mezd za druhý kvartál bude přitom znám zhruba tři týdny před zářijovým zasedáním ČNB (28. září).
Na něm bude bezesporu hrát důležitou roli i pohyb koruny. Ta sice díky ujištění o pokračování intervencí bezprostředně po zasedání posílila, vidina neukotvených inflačních očekávání a stabilních sazeb však může korunu dostávat opětovně pod tlak zahraničních hráčů. Zvlášť pokud během podzimu na jestřábí notu opět přeladí americký Fed.
Věříme proto, že kumulace proinflačních faktorů, relativně odolná domácí poptávka spolu s tlakem na slabší korunu nakonec ČNB dotlačí k dalšímu růstu úrokových sazeb. Na zářijovém zasedání tak očekáváme další růst sazeb o 50 bps na konečných 7,5 procenta.
