Mohlo by vás také zajímat
Jak vydělat na Trumpovu možném získání Grónska?
Lukáš Kovanda 12. ledna 2026Ze stále zřetelnějších nároků, jež si na Grónsko činí Trumpova administrativa, mohou těžit investoři. Jak dál se projeví geopolitické dění…
Pohled na druhý břeh aneb s čím trhy v roce 2026 spíše nepočítají
Jan Čermák, Jan Bureš 30. prosince 2025S blížícím se koncem roku se zpravidla roztrhne pytel s rádoby analýzami toho, jaké scénáře a události nás mohou potkat…
Jaký byl konec roku na hlavních trzích a v Česku? A výhled na vývoj roku 2026
Tomáš Kúdela 30. prosince 2025Konec letošního roku se nesl v souladu s očekáváními trhu. FED snížil sazbu o 25 bazických bodů na 3,75 %, Evropská centrální…
- Komentář
Česko si jde znovu půjčit na trh. Věří, že bude pokračovat zájem domácích
Stát nabízí novou vlnu státních dluhopisů za 16 miliard korun. Jaká je situace na trhu a jak si stojí české státní dluhopisy na trhu komentuje ve svém textu analytik Petr Dufek.
Budova ministerstva financí v Letenské ulici v Praze. (Ilustrační foto) Zdroj: Wikipedia
Ministerstvo financí (MF) se opět vydává na finanční trhy půjčit si dalších 16 miliard korun. K mání budou tentokrát státní dluhopisy se splatností čtyři až dvanáct let, tedy spíše delší, přesně v souladu s cílem prodlužování splatnosti českého státního dluhu.
Ta v prvním čtvrtletí letošního roku dosáhla 4,8 let, přičemž střednědobým cílem zůstává šest let.
Tak „dlouhý“ byl ovšem státní dluh naposledy v roce 2010. Od té doby průměrná doba splatnosti státních bondů stále klesala s vyšší preferencí krátkodobějších výpůjček státu.
A podobně ve směru prodlužování splatnosti státního dluhu hodlá pokračovat i v červnu, kdy na trhu budou k mání nové dluhopisy v hodnotě 35 miliard korun s průměrnou splatností zhruba 8 let.
Domácí investoři převažují
Od začátku roku MF získalo na tuzemském dluhopisovém trhu už téměř 107 miliard korun, a to převážné od domácích investorů.
VÍCE K TÉMATU:
Banky v Česku se obuly do trhu korporátních dluhopisů
Jací jsou Češi investoři? Starší více konzervativní, u mladých jsou v kurzu rizikovější věci
Ti zahraniční o české korunové papíry moc velký zájem nejeví. Jejich přítomnost už dříve poklesla pod padesát procent dosažených loni v září a podle posledních dostupných údajů na konci března dosahovala „jen“ 35,5 procent.
Vypadá to tak, že nerezidenti dosud preferovali především brzo splatné bondy a poté, co je zinkasovali, další si už nepořizují…, nehledě na velmi atraktivní úrokový diferenciál, nehledě na prognózy „slibující“ další posílení koruny.
Silná pozice resortu na trzích
A nejinak tomu bude zřejmě i v dalších měsících. Stát se tedy bude muset i nadále spoléhat spíše na domácí zájemce a současně bude muset s ohledem na růst výnosů na dluhopisovém trhu počítat i s vyššími náklady.
Na druhou stranu pozice MF na finančních trzích není nikterak slabá. Díky konsolidaci veřejných financí ve státní pokladně má k vykrývání svých (krátkodobých) potřeb pár stovek miliard korun.
A současně slibně se vyvíjí i rozpočet – za první čtyři měsíce skončil sice jen téměř na nule, nicméně rychlý růst daňových příjmů a alespoň prozatím výdajová opatrnost nahrávají lepšímu než plánovanému výsledku ve výši mínus padesát miliard.
Nakonec zakončit rok docela solidního ekonomického růstu s takovým saldem by nevypadalo zrovna nejlépe, i když zájemců o financování státního dluhu je stále (či zatím) dost.23