Česko-americké obchodní vztahy v kontextu setkání dvou miliardářů Babiše a Trumpa

Je logické, že je v posledních dnech mediálně horlivě diskutovaným tématem setkání českého premiéra s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.

I v kontextu tohoto výjimečného setkání stojí za to poodhalit ekonomické vazby naší země se Spojenými státy. V jaké kondici je vzájemná obchodní výměna a jak se daří českým firmám uspět na náročném zámořském trhu?

Dva boháči u jednoho stolu

Nejprve však ještě několik slov k setkání vrcholných politiků obou zemí, v jehož rámci se Andrej Babiš rozhodně nemusí cítit jako otloukánek.

Ačkoliv jeho politická moc na globální úrovni je o několik řádů nižší, po finanční stránce Babiš Trumpa mírně převyšuje, což možná řadu čtenářů překvapí.

Babiš patří podle časopisu Forbes, který před pár dny zveřejnil aktuální žebříček miliardářů, se svým jměním odhadovaným na 3,5 miliardy dolarů (v přepočtu více než 80 miliard korun) na 617. místo nejbohatších lidí na světě. Při předchozím srovnání se vešel do první pětistovky.

Trumpův majetek je o 400 milionů dolarů nižší, což ho řadí na 715. místo  žebříčku nejbohatších. Na rozdíl od Trumpa, jehož výše majetku je víceméně stabilní, si Babiš o více než miliardu dolarů pohoršil.

Zatímco Babiš vděčí za svůj majetek Agrofertu a zemědělské výrobě, Trumpův majetek spočívá hlavně v nemovitostech. Několik jich vlastní v centru New Yorku na Manhattanu, z nichž nejznámější je zřejmě poněkud egoisticky pojmenovaný Trump Tower.

Trump Tower v centru New Yorku na Manhattanu. Foto: iStock

Cla na automobily tématem číslo jedna

Největším a nejdůležitějším tématem k diskusi se zástupci Spojených států je pro českou ekonomiku hrozba zavedení vyšších cel na dovoz evropských automobilů do USA.

Americké hlavě státu v současnosti poněkud oprávněně vadí, že evropská cla na dovoz automobilů jsou vyšší než ta, která uplatňují Spojené státy. Americký dovozní tarif na vozy z Evropy totiž činí 2,5 procenta, zatímco evropská cla na vozy importované z USA dosahují deseti procent.

Trump i proto EU hrozí zavedením celní sazby ve výši až 25 procent, což chce využít také jako cestu ke snížení současného obchodního deficitu USA s Evropou. Zároveň věří, že to pomůže domácím automobilkám v růstu produkce a odbytu.

To by však zprostředkovaně znamenalo silně negativní vliv na českou ekonomiku. Ačkoliv česká největší automobilka Škoda Auto přímo do USA nevyváží, řada českých firem je dodavatelem dílů do vozů řady dalších automobilek, jako je Volkswagen, BMW či Daimler, pro které je americký trh zásadní.

Dopad Trumpovy války na český HDP

Právě německé prémiové vozy jsou ve státech velmi oblíbené, což Trumpovi leží v žaludku. Podle odhadů by zavedení 25procentní celní sazby znamenalo, že by se snížil vývoz aut z Německa do Spojených států na polovinu.

V přeneseném důsledku by to mohlo podle výpočtů vídeňského institutu pro mezinárodní ekonomická studia ohrozit až 25 tisíc pracovních míst v Česku. Růst HDP by mohl poklesnout až o půl procentního bodu.

Ještě větší dopad by případná cla měla právě na německou ekonomiku, která by mohla dostat negativní zásah odpovídající až 0,7 procenta HDP.

V posledních dvou čtvrtletích se přitom nejsilnější evropská ekonomika pohybovala na hraně recese, americká cla by ji tedy velmi pravděpodobně stáhla k poklesu.

Na život Čechů tak budou mít případná cla daleko větší bezprostřední dopad než diskuse o kybernetické bezpečnosti či vojenské spolupráci v rámci NATO.

USA největším partnerem mimo EU

Spojené státy jsou v posledních letech nejvýznamnějším obchodním partnerem ČR mimo EU. Z pohledu exportérů jde o 12. nejvýznamnější destinaci. Vývoz do USA představuje přibližně jen dvě procenta celkového tuzemského exportu.

Domácí firmy na trh v USA loni vyvezly podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) zboží za 91 miliard korun. Pro srovnání, do Ruska to bylo za 90 miliard a do Číny za 56 miliard korun.

Ve skutečnosti bude naše expozice na zámořskou ekonomiku vyšší právě díky reexportům a subdodávkám například německým společnostem, které následně hotové výrobky vyvážejí právě do Spojených států.

Nejčastějším vývozním artiklem přímo z Česka jsou proudové motory, pneumatiky, čerpadla a již zmíněné autodíly. Naopak z USA se k nám v největším objemu dováží telefonní přístroje, lékařské přístroje, osobní automobily, letadla a jejich součásti či léky.

Měřeno bilancí – český deficit se prohlubuje

Obchodní bilance se Spojenými státy je poměrně vyrovnaná, a zatímco v letech 2013 až 2016 dosahovala mírného přebytku, v roce 2017 se dostala do deficitu přibližně pět miliard korun. V loňském roce se deficit ještě prohloubil na téměř 15 miliard korun.

GRAF: Vývoj salda obchodní bilance Česka s USA
Roční údaje za posledních deset let, v mld. Kč

Pozn.: * Jde o předběžné údaje.

Zdroj: ČSÚ

To však není zásadní problém. Obecně je vzájemná obchodní výměna rostoucí a to je dobře. Součet vývozu a dovozu mezi oběma zeměmi v posledních patnácti letech narostl o více než 80 procent.

Češi navíc do USA vyváží ve větší míře výrobky s vyšší přidanou hodnotou než například do sousedních zemí.

GRAF: Vývoj česko-amerického exportu a importu
Za posledních pět let, v mld. Kč

Zdroj: ČSÚ

České štiky v zámořských vodách

Ve Spojených státech působí a investuje řada tuzemských firem. Jmenujme například výrobce zdravotnických lůžek Linet, který v USA působí již od roku 2010. Jedná se přitom o velmi sofistikované výrobky, jedno lůžko firma v zámoří prodává i za 25 000 dolarů.

Spojené státy jsou navíc obrovským trhem, kde má Linet nadále velký prostor k růstu. Už nyní v USA prodá ročně lůžka za 40 až 50 milionů eur, což představuje pětinu celkových tržeb společnosti.

INFOGRAFIKA: Vývoz České republiky do Spojených států amerických

Zdroj: ČSÚ

Na vysoce konkurenčním americkém trhu se podařilo uchytit i některým českým technologickým firmám. Daří se tam například vývojáři antivirového softwaru Avast, společnosti zabývající se analýzou sociálních sítí Socialbakers, softwarové firmě Safetica či internetovému vyhledávači letenek Kiwi.com.

V USA působí i investiční skupina Karla Komárka KKCG, která ještě letos spustí ve Virginii továrny na výrobu metanolu. Za tímto účelem skupina v tuzemsku úspěšně upsala dluhopisy za 2,1 miliardy korun.

A svou továrnu v USA už několik let provozuje také otrokovický výrobce pneumatik Mitas. Za zmínku stojí i Česká zbrojovka, která vyrábí pistole zejména pro americké ozbrojené složky v Kansas City.

Americké firmy u nás

Výčet firem s kořeny v USA, které podnikají na našem trhu, by jistě vydal na dokument připomínající telefonní seznam. Nikoho nepřekvapí řada technologických společností, které mají v tuzemsku miliony klientů; jde o firmy typu Microsoft, Facebook, Google či Apple.

Svoje místo má v tuzemsku i největší internetový obchod světa Amazon. Nedaleko Prahy v Dobrovízi má obří distribuční centrum a v Dejvicích kanceláře. Dohromady zde zaměstnává přes 4 500 lidí a počet chce brzy navýšit nad 5 000.

INFOGRAFIKA: Dovoz do České republiky ze Spojených států amerických

Zdroj: ČSÚ

Pokud se podíváme na největší investice, které k nám z USA přitekly, pak v tomto ohledu vyčnívá společnost Hill’s Pet Nutrition, která v roce 2007 zainvestovala více než 2,5 miliardy korun do závodu v Hustopečích, kde vyrábí krmiva pro psy a kočky. Jedná se o dceřinou společnost výrobce spotřebního zboží Colgate-Palmolive.

Více než dvě miliardy korun u nás například investoval i potravinářský gigant Mondelez, který vlastní například tradičního českého výrobce cukrovinek Opavia.

A významnou investici zde již od roku 2016 chystá GE Aviation, která spolupracuje s odborníky z Českého vysokého učení technického (ČVUT). V Česku chce vyvíjet a zkoušet letecké motory. Se sériovou výrobou 50 kusů motorů počítá GE Aviation od roku 2023, plnou produkci až 350 kusů ročně pak koncern hodlá rozjet od roku 2026.

V amerických rukou leží i druhý největší pivovar u nás Staropramen, který patří severoamerické pivovarnické skupině Molson Coors.

Trump bude před volbami zřejmě opatrný

Nezbývá než doufat, že Trump se nakonec umoudří a v případě zmíněných automobilových cel zůstane pouze u hrozeb.

Ze zavedených protekcionistických opatření by totiž netěžila ani jedna ze stran. V USA by došlo ke zdražení automobilů a evropští výrobci by zaznamenali výrazný pokles odbytu. Vždyť pro německé prémiové automobilky jsou Spojené státy po Číně druhým nejdůležitějším trhem.

Příznivým faktem je, že americký prezident si před neúprosně se blížícími volbami nebude chtít zřejmě rozohnit své voliče, a tak doufejme, že nakonec ve vlastním zájmu od zvyšování cel ustoupí.

Nicméně Trump už dříve ukázal, že jeho kroky dokážou být krajně nepředvídatelné. Snad to nebude i tento případ.