Brazílie na rozcestí. Zemi čeká klíčový rok, který by ji mohl vyvést z krize

Nejlidnatější země Latinské Ameriky se poslední rok potýká s nejhlubší hospodářskou krizí za sto let. Co za ní stojí a jak se země se současnou špatnou ekonomickou situací vypořádává.

Na jedné straně obří vzpoury vězňů, při nichž zahynuly desítky lidí, na druhé straně nejlepší rok co do turistické návštěvnosti. Pokud dumáte, o čem je řeč, vězte, že o Brazílii.

Ta má za sebou olympijský rok, díky němuž hlavně dosáhla onoho přílivu turistů, ale podle mnohých je třeba se dívat spíše dopředu. A v tomto ohledu se mnozí odborníci a ekonomové shodují, že rok 2017 bude pro Brazilce právě vzhledem k vývoji ekonomiky klíčový.

Kdeže je potenciál ekonomického tygra?

Ještě před deseti lety pěla spousta investorů ódy o Latinské Americe a především o Brazílii, které předpovídaly vysoký růst a pasovaly ji do role latinskoamerického tygra.

Potenciál Brazílie měla a určitým způsobem má i nyní. Rozlohou i počtem obyvatel se jedná o pátou největší zemi světa, která vlastní pětinu světových zásob sladké vody.

Postupem času se však ukázalo, že realita je zcela někde jinde. Země upadla do recese a předpovídala se jí téměř nejhorší ekonomická situace v její historii. Tento scénář však nenastal a zatím to vypadá, že má nakročeno k tomu, aby se z nejhoršího dostala.

GRAF: Vývoj brazilského HDP
Za posledních pět let, meziroční údaje v procentech.

Zdroj: Tradingeconomics.com

Krize komoditní velmoci

Důvodů, proč Brazílie nenaplnila očekávání, je hned několik. Jedním faktorem jsou několik let klesající ceny komodit. Brazílie se řadí mezi komoditní velmoci.

Mezi nejvýznamnější komodity patří ropa a zemní plyn, káva, pomeranče, cukrová třtina, banány, kakao, sója, kukuřice či palmová jádra, ze kterých se vyrábí aktuálně omílaný palmový olej.

Země měla a má také problémy s udržitelností veřejných financí. Státní rozpočty trpěly velmi štědrým důchodovým systémem, který navíc podporovala socialistická vláda vedená nyní již bývalou prezidentkou Dilmou Rousseffovou. Ta dělala přesný opak toho, co by dělat měla, a důchody zvyšovala.

Nebyla to však jen a pouze zásluha její vlády, ale i jejích předchůdců. Za posledních deset let se důchody zvýšily o 90 procent. Odchod do důchodu je stanoven pro ženy při dosažení 50 let a pro muže 55 let.

Státní zaměstnanci při odchodu do důchodu dokonce pobírají penzi ve stejné výši, kolik činil jejich plat, a může přecházet i na rodinné příslušníky. Štědrý důchodový systém je nápadně podobný tomu, který mělo donedávna Řecko.

Veřejné tajemství jménem korupce

Na povrch se v posledních letech dostal také další závažný problém Brazílie. Všichni to tak nějak věděli, ale oficiálně se s tím moc nedělalo. Řeč je o velmi silné korupci, jejíž nitky vedly až do míst nejvyšších.

Brazilská vláda společně s bývalou prezidentkou Dilmou Rousseffovou čelí podezření z korupce. Za účelem zalepení díry ve státním rozpočtu si půjčila peníze od státních bank. Podle soudu manipulovala se státním rozpočtem za rok 2014, aby před volbami skryla rostoucí deficit, čímž porušila zákon o fiskální odpovědnosti.

Volební komise v říjnu 2015 oznámila, že se bude zabývat také možným nelegálním financováním prezidentské kampaně ropnou společností Petrobras, což by v případě prokázání viny znamenalo anulaci volebních výsledků.

V souvislosti s vyšetřováním společnosti Petrobras policie na několik hodin zadržela i velmi oblíbeného bývalého prezidenta Luize Inácia Lulu da Silva. Ve spojení s ropnou společností byl pak odsouzen bývalý generální ředitel stejnojmenného konglomerátu Marcelo Odebrecht. Ten byl usvědčen z korupce a praní špinavých peněz a odsouzen na 19 let vězení.

Čísla nelžou

Snad všechny možné makroekonomické ukazatele vykazovaly pro zemi negativní vývoj. Padající měna, investice v zemi klesaly více než dva roky.

Daňová politika zvýhodňuje odvětví, u kterých hrají zástupci na společnou notu s vládou a zahraniční podniky jsou zatíženy vysokými daněmi a nadměrnou byrokracií.

Další problém je stagflace, což je kombinace hospodářské recese a inflace. Ta dosáhla za rok 2015 dokonce devíti procent.

GRAF: Vývoj inflace v Brazílii
Za posledních pět let, v procentech

Zdroj: Tradingeconomics.com

S vysokou inflací se země snažila bojovat vysokými úrokovými sazbami, když základní úroková sazba dosáhla pro Evropana těžko představitelné úrovně 14,25 procenta. Tato opatření se ale víceméně míjela s účinky.

Cesta z krize

Brazílie se snažila z krize vymanit, ale cesta z problémů je velmi komplikovaná. Dnes již bývalý ministr financí Joaquim Levy se pokusil seškrtat výdaje státního rozpočtu pro rok 2015 o 18 miliard dolarů a omezil podporu v nezaměstnanosti, ani to však nepřineslo téměř žádný efekt. Skončilo to pouze Levyho rezignací na ministerský post.

Dá se předpokládat, že nebýt těchto kroků, mohla by být aktuální situace o něco horší. Další razantnější omezení výdajů však donedávna nebylo zcela reálné, a to z toho důvodu, že to měli Brazilci dáno ústavou, která chránila velkou část rozpočtu před škrty.

Jistý oživující impuls pro brazilskou ekonomiku mohlo do jisté míry přinést uspořádání dvou obřích sportovních událostí. Ekonomický užitek mistrovství světa ve fotbale v roce 2014 a loňských letních olympijských her byl ale přinejmenším sporný.

Fotbalový šampionát před dvěma lety měl podle odhadů stát 14 miliard dolarů a nyní lze říci, že některé stavby byly naprosto zbytečné. Typickým příkladem je stadion Manaus, který stojí na okraji deštného pralesa. Jeho vybudování přitom stálo 270 milionů dolarů, ale po dvou letech od obří akce už pouze chátrá.

Okolí stadionu v hlavním městě Brasília pro 70 tisíc diváků aspoň slouží jako autobusové depo. Nepotvrdily se tedy sliby, že několik milionů pracovních míst, která šampionát vytvořil, zůstane i po jeho skončení. Spíše naopak, nezaměstnanost se ještě prohloubila.

GRAF: Vývoj míry nezaměstnanosti v Brazílii
Za posledních pět let, v procentech

Zdroj: Tradingeconomics.com

Letní olympijské hry pak přinesly mnohem větší vlnu kontroverze. Odpůrcům se nelíbilo, že na jednu stranu potřebuje země šetřit, má rozpadající se školství či zdravotnictví, vysoký poměr obyvatel za hranou chudoby a na druhé straně pořádá nejnákladnější fotbalový šampionát v historii a o dva roky později rovnou i olympijské hry.

Jejich ekonomický přínos je nyní velmi komplikované vyčíslit, a to hlavně z toho důvodu, že je zřejmě obrovský rozdíl mezi náklady oficiálními a skutečně vynaloženými. Původní propočty počítaly s náklady na úrovni 13 miliard dolarů, ty skutečné však podle odhadů překonaly 20 miliard dolarů.

S recesí a rostoucím deficitem státního rozpočtu také souvisí rostoucí náklady dluhu. Výnosy státních dluhopisů dokonce patří mezi nejvyšší na světě.

Ratingové agentury také snížily investiční výhled pro tuto zemi a degradovaly ji z investičního pásma do pásma spekulativního. Brazílii a celkově rozvíjejícím se trhům může také přitížit zvýšení úrokových sazeb amerického FEDu.

Nový vítr od Michela Temera

Na konci loňského srpna však přišla podle mnohých dobrá zpráva. Senát odhlasoval sesazení kontroverzní prezidentky Rousseffové, často označované jako „bezcharakterní žena“, která se za každou cenu snažila držet u moci.

Novým prezidentem se oficiálně stal viceprezident Michel Temer. Tento pravicový politik a bývalý podnikatel v prosinci prosadil změnu ústavy, díky které se budou moci veřejné rozpočty zvyšovat pouze o inflaci.

V plánu je také celá další řada reforem včetně zájmu, jak do země přilákat zahraniční investice. Nebyla by to ale Brazílie, kdyby i tyto reformy nevyvolaly vlnu nevole. Téměř ihned po schválení změny ústavy propukly nepokoje.

Odpůrci pravicového prezidenta tvrdí, že reformy dopadnou na tu nejchudší vrstvu, která se údajně bez štědrého sociálního systému neobejde.

Dle makroekonomických dat je však situace o poznání lepší, než byla před rokem. Inflace výrazně zpomaluje a úrokové sazby klesají. Veřejné rozpočty by se nyní měly držet na uzdě.

Klíčový rok 2017

Tento rok bude pro Brazílii podle všeho klíčový. Měla by ukázat, jestli je její ekonomika skutečně schopná se zvednout z oblaku prachu a alespoň malinko využít svůj téměř ztracený ekonomický potenciál.

Prezident Temer musí ukázat politickou sílu a vliv, protože levicoví politici se zřejmě nechtějí jen tak vzdát a všemožnými způsoby se snaží oslabit jeho moc.

Pokud by se jim to skutečně podařilo, je možné, že by pak již Brazílii nebylo pomoci.