Bez Indie nelze globální boj s emisemi vyhrát

Indie, která během několika let předežene Čínu v počtu obyvatel (podle některých demografů už dosud nejlidnatější zemi předehnala), se ocitá na energetické křižovatce. Stojí před klíčovým problémem, jak zajistí stále vyšší poptávku po energiích.

Pokud totiž bude i nadále spalovat fosilní paliva, může zcela vymazat klimatické závazky ostatních regionů, zejména Evropské unie a Spojených států.

Podle některých odborníků se hinduistická velmoc dostala do bodu největšího klimatického experimentu v dějinách. Cílem vlády Naréndry Módího je přeměnit obrovskou zemi s 1,4 miliardy lidí (zhruba trojnásobek počtu obyvatel EU, pozn. red.) v moderní ekonomiku a odstranit hlubokou ekonomickou nerovnost na subkontinentu.

MAPA: Nejlidnatější státy světa
V milionech, data k roku 2021.

Zdroj: Světová banka

Uhelná závislost

Země je navíc nyní silně závislá na spalování uhlí. Pokud ve snaze dekarbonizovat své hospodářství neuspěje, povede to zřejmě i k selhání globálních snah o udržení oteplení planety pod dvěma stupni Celsia ve srovnání s nástupem průmyslové revoluce.

Zásadní výzva pro indickou společnost je v tom, že stále nedosáhla ekonomického rozvoje srovnatelného se západními standardy. Tedy západní úrovní bydlení, kanalizace a s tím spojené spotřeby vody, mobility, výživy. To vše znamená ohromné nároky na spotřebu energií, především elektřiny.

„Všechny tyto výzvy stále zůstávají před námi. Zatím žádná země nesplnila tyto cíle, aniž by zároveň způsobila emise skleníkových plynů, aniž by využívala fosilní paliva,“ varovala Ulka Kelkarová, ředitelka klimatického programu na World Resources Institute India (WRI).

Už nyní je jihoasijská ekonomika třetím největším producentem skleníkových plynů – po Číně a Spojených státech. Přitom poptávka po energiích v Indii poroste více než kdekoliv jinde na světě.

GRAF: Energetický mix v Indii
Podle typu elektráren v roce 2022, podíl v procentech.

Zdroj: EIA

Mezinárodní agentura pro energii (IEA) navíc prognózuje, že do roku 2040 musí země, aby udržela ekonomickou prosperitu, vybudovat energetický systém, který se rovná instalovanému výkonu elektráren v celé EU.

V současnosti dosahuje instalovaný výkon indických elektráren 410 gigawattů. V roce 2020 přitom celá EU měla ve svých elektrárnách 963 gigawattů instalovaného výkonu. To znamená, že Indie musí výkon svých elektráren minimálně zdvojnásobit.

Nárůst emisí

Pokud nové elektrárny nebudou produkovat elektřinu z obnovitelných zdrojů (případně jádra), bude to znamenat zásadní nárůst spalování fosilních zdrojů, varoval Sandeep Pai z amerického Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS).

Jinými slovy to znamená, že indický stát nemůže jít cestou jako například v minulosti západní ekonomiky nebo později i Čína. Ty nejprve modernizovaly své ekonomiky za přispění spalování fosilních zdrojů a nyní zvyšují podíl obnovitelných zdrojů.

Zvládnout úkol modernizovat hospodářství, vytáhnout řadu obyvatel z chudoby, vybudovat města a to vše bez navyšování produkce skleníkových plynů bude velmi obtížné, uvedl Thomas Spencer, analytik IEA, který modeluje energetické sektory. Bez zásadní finanční pomoci vyspělých ekonomik to podle něj nemůže sama zvládnout.

„Od Indie nelze očekávat, že bude platit za svou budoucnost, stejně jako za evropskou a americkou minulost,“ napsal Samir Saran, prezident indické nadace Observer Research Foundation. Poukazuje tak na to, že Evropa i Spojené státy patří historicky mezi největší producenty „oteplujících“ plynů.

Indie přitom stále při přepočtu na obyvatele produkuje zlomek uhlíku oproti vyspělým státům světa. V Indii to je 1,9 tuny na osobu ročně, v USA to je sedmkrát více, 14,7 tuny.

I proto se indičtí politici ohánějí především tímto ukazatelem. A zároveň tvrdí, že také Indie má právo na vlastní cestu ekonomického rozvoje a není zodpovědná za nárůst emisí skleníkových plynů v posledních 200 letech.

MAPA: Emise uhlíku na obyvatele v jednotlivých zemích

Zdroj: Ourworldindata

„Indie se snaží najít střední cestu,“ řekl Pai z CSIS, s tím, že se země snaží prosazovat opatření na ochranu klimatu, zároveň ale nechce omezovat svůj ekonomický růst.

Uhlíková neutralita do 50 let?

Premiér Módí oznámil, že jeho země nemůže uhlíkové neutrality dosáhnout dříve než v roce 2070. Zároveň ale slíbil, že do roku 2030 bude mít 500 gigawattů instalovaného výkonu obnovitelných zdrojů, které by měly pokrýt zhruba polovinu spotřeby elektřiny. Země při výrobě elektřiny dosud spoléhá na spalování uhlí z více než 50 procent.

„Pro většinu rozvojových zemí nelze spravedlivý přechod přirovnávat k dekarbonizaci, ale k nízkouhlíkovému rozvoji,“ vysvětlil indický ministr životního prostředí Bhupender Yadav. Podle něj není možné, aby se chudší země okamžitě vzdaly fosilních zdrojů, jako je uhlí.

Indie nicméně ve velkém buduje nové solární elektrárny a podporuje iniciativu International Solar Alliance. Ta si klade za cíl rozvíjet výstavbu solárních zdrojů v rozvojových zemích. Dillí hodlá ve velkém vyrábět i zelený vodík.

Mezinárodní agentura pro energii nicméně odhaduje, že země bude potřebovat do roku 2030 až 150 miliard dolarů ročně (třikrát tolik co nyní), aby své klimatické cíle ufinancovala. Je logické, že bez mezinárodní pomoci to indická ekonomika „neutáhne“.

S uhlím se nekončí

Komplikací je, že kromě budování nových zelených zdrojů potřebuje Indie modernizovat a nahradit také staré uhelné elektrárny. I nyní staví nové uhelné elektrárny s výkonem přesahujícím 30 gigawattů.

A premiér Módí oznámil, že se plánuje výstavba dalších elektráren spalujících zemní plyn a ropu. Navíc kvůli válce na Ukrajině a růstu cen plynu země zvýšila spotřebu uhlí.

Pai navrhuje, že nejlepším způsobem, jak snižovat závislost Indie na fosilních zdrojích, je postupné vyřazování uhelných bloků z provozu a stopka budování nových. Indii navíc nelze považovat za homogenní celek, některé státy mají větší nebo menší zájem na budování zelených alternativ.

V některých regionech chtějí zablokovat další výstavbu nových uhelných elektráren, v jiných naopak. Každopádně cesta k bezuhlíkové energetice bude na indickém subkontinentu ještě velmi trnitá a dlouhá.