Evropa má uvolňovat více „strategické nafty“. Jaký bude dopad na Česko?

Spojené státy na konci uplynulého týdne naštěstí ustoupily od radikálního plánu zmrazit vývoz nafty do zbytku světa. Americkou administrativu podle Financial Times obměkčil závazek Evropy urychleně uvolnit z vlastních strategických rezerv více nafty.

Pokud se dohoda bude naplňovat, může to v Evropě včetně Česka alespoň krátkodobě snížit ceny nafty u čerpacích stanic. A tím i lehce snížit inflační tlaky pro nejbližší měsíce.

Pod taktovkou Hormuzu

Příčinu vysokých cen ropy a pohonných hmot to však samo o sobě samozřejmě neřeší. Inflační výhled pro rok 2027 dál zůstane pod taktovkou toho, co se děje v Hormuzském průlivu a na propustnosti ropy a plynu skrze tuto klíčovou energetickou tepnu.

Co přesně se zatím stalo? Lídři G7 v pátek oznámili, že přes Mezinárodní energetickou agenturu uvolní 100 milionů barelů ze strategických rezerv. A to okamžitě a v průběhu čtyř měsíců, přičemž podstatná část nafty má na trh dotéct už během prvních dvaceti dnů.

Podle francouzského návrhu má polovinu tvořit nafta z evropských zásob, tedy necelých sedm milionů tun hotového paliva. Nejbližší kontrakt na naftu na londýnské burze ICE proto v pátek spadl o 6,6 procenta na 1 354 dolarů za tunu. Prémie nafty nad ropou se pak propadla o cca 12 procent (samotný Brent zavřel prakticky beze změny nad 102 dolary).

Zlevní čerpačky?

Ohledně fyzických dodávek nafty na trh existuje řada nejasností. Evropa totiž zatím nemá zcela jasno v tom, kdo, kolik a čeho bude přesně uvolňovat. Pokud však vyjdeme z předpokladu, že Donald Trump chce před volbami nižší ceny pohonných hmot a Evropa se ho pravděpodobně bude snažit „nerozčilovat“, mohla by páteční úleva na trzích vydržet.

Co konkrétně by to znamenalo pro pohonné hmoty v Česku? Při stávajícím kurzu a poklesu evropské nafty o cca 7 procent podle hrubých propočtů může nafta u českých čerpacích stanic zlevnit o další zhruba jednu až jednu a půl koruny. Ve finále by to tak v průběhu října a listopadu mohlo stlačit inflaci v kombinaci s efektem nižší spotřební daně o něco více než 0,1 procentního bodu. To není revoluce.

Celková inflace tak pravděpodobně v září vyskočí na 2,3 procenta (předběžné číslo bude zveřejněno tento týden). Do konce roku by se měla i díky levnější naftě držet v okolí těchto hodnot. Na začátku roku 2027 však zřejmě vzroste nad 3 procenta (vrchol v únoru a březnu).

Jak výrazně, to již nebude záležet tolik na cenách benzínu a nafty, ale především na tom, jak výrazně nakonec vzrostou domácnostem v lednu ceny elektřiny a plynu.