České mzdy drží rostoucí tempo. Přinutí ČNB opět zvýšit sazby?

Že je český trh práce čím dál napjatější, potvrzují každý měsíc statistiky nezaměstnanosti. Česká republika se nadále může chlubit nejnižší nezaměstnaností v historii a nejvyšší zaměstnaností i počtem volných pracovních míst v rámci celé EU.

Dnes tento obrázek doplnily údaje o mzdách za druhé čtvrtletí, které potvrdily, jak moc se právě tento nesoulad promítá do ceny práce a zda se tak naplňuje scénář ČNB počítající s posílením mzdových (a současně i inflačních) tlaků v české ekonomice.

Nejrychleji stoupají nejnižší platy

Průměrná mzda se ve druhém čtvrtletí letošního roku nominálně zvýšila o 8,6 procenta, reálně o 6,2 procenta. V absolutních číslech se průměrná mzda posunula na 31 851 korun.

Samozřejmě i nadále platí, že průměrná mzda je pro přibližně dvě třetiny zaměstnanců virtuální hodnotou, kterou na svých výplatních páskách neuvidí.

Proto asi větší pozornost zaslouží i mediánová mzda, která tentokrát rostla výrazně rychleji – medián vzrostl o 9,4 procenta na 27 236 korun.

Neznamená to nic jiného, než že lidem s nejnižšími příjmy rostou mzdy rychleji. Přesto rozdíl mezi průměrem a mediánem dosahuje 4,6 tisíce korun. Naplnila se tedy jak naše očekávání, tak i prognóza ČNB.

Trend pokračuje

Už data za první kvartál jasně naznačila, že růst mezd akceleruje, a to jak v nominálním, tak v reálném vyjádření. Průměrná měsíční mzda v tomto předchozím období meziročně vzrostla nominálně o 8,6 procenta, po zohlednění inflace o 6,6 procenta.

Hlavní zásluhu na tom měla silná poptávka po zaměstnancích podpořená i příznivými finančními výsledky firem, svůj nemalý vliv vedle toho však mělo i výrazné zvyšování platů ve veřejném sektoru.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

ČNB překvapila zvýšením sazeb. Proč si z toho koruna nic nedělá?

Příklady táhnou: Jak se projeví růst sazeb ČNB na splátkách hypotečních úvěrů?

Úředníci dostanou přidáno aneb proč by stát neměl roztáčet mzdovou spirálu?

To ostatně potvrzuje jednoduché statistické cvičení s výsledky po jednotlivých odvětvích, v rámci kterého stačí přepočíst mzdy mimo odvětví s výrazným zastoupením veřejného sektoru, stejně jako to vyplývá z podrobných statistik Informačního systému o průměrném výdělku (ISPV).

Podle něj dokonce růst průměru i mediánu platů ve veřejném sektoru byl ve srovnání s podnikatelskou částí ekonomiky téměř dvojnásobný (u mediánu 14,2 procenta vs. 7,3 procenta).

Vzpruha pro erár

Rychlý růst mezd a zaměstnanosti je letos výraznou vzpruhou i pro veřejné finance Česka. Téměř 70 procent zvýšení daňových příjmů jde totiž na vrub tzv. sociálního a zdravotního pojistného a daně z příjmu fyzických osob.

TABULKA: Nejrychleji rostoucí příjmy rozpočtu za leden až srpen 2018

Zdroj: MF ČR

Rychlý růst mezd, respektive mzdových nákladů sice snižuje relativní konkurenceschopnost tuzemských exportérů, nicméně o výhodu nižších nákladů s ohledem na odstup třeba od německých či rakouských firem hned tak nepřijdou.

Zvýšení sazeb téměř jisté

Výsledky za druhý kvartál byly ovlivněny stejnými faktory jako v úvodu roku, tedy vysokou poptávkou po zaměstnancích na jedné straně a navyšováním platů ve veřejném sektoru na straně druhé.

My i ČNB navíc předpokládáme, že obdobná tempa uvidíme i ve druhé polovině roku. Dokud budou vznikat nová pracovní místa a firmy budou bojovat o zaměstnance, tlak na růst mezd přetrvá. O to víc, pokud bude i nadále veřejná sféra svižně zvyšovat tabulkové platy a tlačit na růst nominálních a zaručených mezd.

Pokud se tento její předpoklad naplní, podobně jako v případě výsledků HDP, budeme zase o krok blíže k dalšímu zvýšení úrokových sazeb, k němuž by mohlo dojít už tento měsíc.

Zvlášť když koruna zůstává i nadále slabší a inflace setrvává – a nejspíše bude dál spočívat – nad cílem ČNB.

Souhrn toho nejdůležitějšího
každý pátek ve vašem e-mailu.

Přihlásit odběr