Mohlo by vás také zajímat
Německá ekonomika je v recesi, ale odbory žádají zkrácení pracovního týdne
František Novák 28. září 2023Německá ekonomika je v recesi, přesto sílí hlasy, že se má zavést čtyřdenní pracovní týden. Zastánci zkrácení pracovní doby argumentují…
Odešel Kamil Janáček, průkopník moderní ekonomiky v Česku
Lukáš Kovanda 21. září 2023Ve věku 80 let ve středu zemřel bývalý člen bankovní rady České národní banky a dlouholetý hlavní ekonom Komerční banky…
Velká Británie stojí na prahu recese. A centrální banka ji ještě přiškrtí
Jan Strouhal 14. září 2023Ekonomice Velké Británie se v posledních měsících vůbec nedaří. Země bojuje s vysokou inflací a s poklesem hospodářského růstu. Britské…
- ČLÁNEK
50 let od prvního setkání v Davosu: Tlak na kapitalismus s lidskou tváří narůstá
Kam se posunula světová ekonomika od roku 1973, kdy byl zveřejněn první manifest setkání ekonomických lídrů v Davosu? Světové ekonomické fórum, jež každoročně pořádá setkání v Davosu, připomíná, že to je 50 let od doby, kdy se začalo připravovat první setkání v roce 1970.
Před 50 lety, v roce 1970, začaly přípravy setkání evropských manažerů, jež se mělo konat v lyžařském středisku ve švýcarských Alpách v Davosu. Prvotní myšlenkou bylo, aby se také ekonomičtí lídři a byznys podíleli na transformaci světa a sloužili společnosti.
Nejen aby výhradně prosazovali zájmy akcionářů. To byla v té době poměrně nová myšlenka, uvedl editor stránek Světového ekonomického fóra John Letzing.
Nyní je koncept kapitalismu s udržitelným přesahem vnímán jako něco samozřejmého.
Například setkání ředitelů největších amerických firem Business Roundtable dává na charitativní projekty každý rok 8 miliard dolarů (zhruba 183 miliard korun). Dříve definovalo sdružení svůj cíl jako službu zájmům akcionářů, nyní mají americké firmy pomáhat všem zúčastněným stranám, včetně zaměstnanců.
Pomáhat a chránit
| Počet firem s certifikací B Corporation |
Zdroj: B Lab Inc/WEF |
Počet firem, jež se zavázaly k ochraně společnosti a životního prostředí, rok od roku roste.
Firma B Lab uděluje firmám certifikaci B Corporation, jež znamená, že firma plní standardy udržitelnosti, a to jak sociální, tak ekologické. V roce 2014 mělo tuto certifikaci 671 společností, k listopadu 2019 to bylo 3 128. Počet vzrostl o 366 procent.
Za posledních pět dekád také došlo k výraznému posílení vlivu technologických firem v globálním měřítku, jež souvisí s nástupem internetu.
Ukazuje to americký akciový Dow Jonesův index (DJIA), který zahrnuje 30 amerických firem. V roce 1970 byla do indexu zařazena jediná technologická společnost – Eastman Kodak Company.
V současné době je v indexu pět technologických firem – Apple, Cisco Systems, IBM, Intel, Microsoft. V rámci indexu tvoří 17 procent hodnoty akcií.
Před padesáti lety to byla jen tři procenta. Klesl naopak počet ropných, chemických a těžařských firem.
Výrazně se také proměnilo regionální rozložení velkých nadnárodních korporací. Zejména posílila čínská ekonomika. Do deseti největších společností podle tržní kapitalizace se dostaly dvě společnosti z Číny. Tencent a Alibaba.
GRAF: Deset největších veřejně obchodovaných společností světa
Na konci září 2019, kapitalizace je v mld. USD.
Pozn.: k 30. září 2019
Zdroj: Financial Times Global 500
Mezi největší firmy je nyní zařazena i saúdskoarabská Saudi Aramco. Na burzu v Rijádu vstoupila 11. prosince. Obchodují se ale jen 1,5 procenta akcií. Její tržní kapitalizace překročila dva biliony dolarů.
Tržní kapitalizace čínských firem mezi stovkou největších firem světa rostla od roku 2009 do roku 2019 z 1,3 miliardy dolarů na 3,2 miliardy.
Celkově se kapitalizace čínských firem zvýšila za posledních deset let o 141 procent, americké a evropské firmy přidaly 40 procent.
Jsme víc mobilnější
Výrazně se změnila i mobilita pracovní síly. Podle OSN se zvýšil počet migrantů od roku 1990 do roku 2019 o 78 procent na celkových 272 milionů lidí.
Že se talentovaní lidé mohou uplatnit kdekoliv na světě, ukazuje i Singapur, jež patří mezi vítěze žebříčků globální konkurenceschopnosti. V roce 1970 v něm žila jen 3 procenta cizinců s pracovním povolením, v roce 2010 to bylo 26 procent.
TABULKA: TOP 10 zemí s nejlepší konkurenceschopností
Za rok 2019.
Zdroj: WEF
Prohlubování nerovnosti příjmů
Negativním trendem globalizace ekonomiky je zvyšování příjmové nerovnosti, což napomáhá úspěchu populistickým stranám a politikům a zvyšuje sociální napětí ve společnosti.
OECD sleduje takzvaný Giniho koeficient, jež ukazuje propast disponibilních příjmů mezi nejchudšími a nejbohatšími obyvateli dané země. Čím menší je hodnota, tím je propast menší.
Za poslední tři dekády se ale Giniho index ve většině zemí OECD zvýšil, konstatovala organizace ve zprávě Society at a Glance 2019. Mezi výjimky ale patří například i Česká republika společně se Slovenskem a Slovinskem, kde jsou příjmové rozdíly nejmenší.
GRAF: Giniho koeficient ve vybraných zemích OECD
Za rok 2016
Zdroj: OECD
Potřeba nového manifestu
Zakladatel a výkonný předseda Světového ekonomického fóra Klaus Schwab tvrdí, že je potřeba nového manifestu, který bude definovat, kam se má současný kapitalismus ubírat.
Aktivistický přístup firem podle něj ovlivnila i šestnáctiletá klimatická aktivistka Greta Thunbergová ze Švédska.
VIDEO: Výzva Grety Thunbergové a Davida Attenborougha k ochraně planety
Zdroj: WEF, youtube.com
„Mladá švédská aktivistka nám připomněla, že lpění na současném ekonomickém modelu představuje zradu pro příští generace, protože je z pohledu životního prostřední neudržitelný,“ napsal německý ekonom Schwab.
Tlak od mladších lidí stále více dopadá i na firmy, jež nejsou dostatečně „zelené“ a pouze se zaměřují na maximalizaci zisků a tržeb bez ohledu na ekologické a sociální dopady.
„Manažeři a investoři si začali uvědomovat, že jejich vlastní dlouhodobý úspěch je úzce spjat s jejich zákazníky, zaměstnanci a dodavateli,“ zdůraznil.
A dodal, že v Davosu (fórum se koná pravidelně na konci ledna) bude třeba přijmout nový ekonomický manifest, který nedávno představil. Ten by měl stanovit, že firmy budou platit spravedlivé daně, vykazovat nulovou toleranci ke korupci nebo budou prosazovat dodržování lidských práv v dodavatelských řetězcích.
Firmy by měly navíc používat i ukazatel ESG (environmental, social a governance) pro cíle v oblasti životního prostředí, sociální oblasti a vedení společnosti.
