72 Shares 11233 Views
peníze, ekonomika, analýzy, komentáře

Mohlo by vás také zajímat

Článek
0 shares33 views

Šok pro Švýcarsko. Je na šedém seznamu daňových rájů. Co to znamená?

František Novák - 21. února 2018

Švýcarsko bojuje s tím, aby nebylo označováno za daňový ráj. Evropská unie jej považuje za nedostatečně spolupracující zemi. Zatím alpské kantony zařadila na takzvaný šedý seznam zemí, které musí zapracovat…

Komentář
17 shares7667 views

Jak dlouho bude Česko ještě těžit z evropské poptávky po autech?

Petr Dufek - 20. února 2018

Zájem o nová auta v Evropě neopadá, otázka ale zní, zdali z toho bude i nadále profitovat česká ekonomika. Ve svém komentáři se nad tím zamýšlí analytik Petr Dufek.

Zaujalo nás
64 shares9751 views

Konec venkova? Jaká budoucnost čeká dnešní světová velkoměsta?

Redakce - 19. února 2018

Koncentrace obyvatelstva do měst je nejcharakterističtějším znakem urbanizace. Nejviditelnější stránkou tohoto procesu je bezesporu růst měst, který má však řadu stránek. Právě nad tím se zamýšlí profesor Teemu Alexander Puutio…

Finančníci řeší rébus. Proč akcie centrální banky Švýcarska strmě rostou?

Švýcarsko nejsou jen krásné hory, přesné hodinky, sýr nebo banky. V poslední době se dostalo do centra pozornosti kvůli dění kolem jedné z nejkonzervativnějších finančních institucí světa. Akcie Švýcarské národní banky totiž zaznamenaly nebývalý růst, nad jehož příčinou si odborníci lámou hlavu.

Redakce 9. září 2017
72 11234

Akcie švýcarské centrální banky, kótované pod kódem SNBN na největší švýcarské burze v Curychu, zažívají nevídaný boom.

Na začátku posledního srpnového týdne pokořily vůbec poprvé v historii hranici tří tisíc švýcarských franků, aktuálně se pohybují poblíž hranice 3 100 franků za kus (zhruba 70 tisíc korun).

Přitom ještě v polovině července se akcie bernské instituce obchodovaly pod hranicí 2 000 franků a na konci léta 2016 kolísaly dokonce jen kolem 1 400 franků. Dnes se titul obchoduje za více než dvojnásobek a stále si drží téměř padesátiprocentní meziměsíční nárůst.


GRAF: Vývoj akcií švýcarské centrální banky
Za poslední tři roky, ve švýcarských francích

Zdroj: TradingView.com


Většinu mají kantony

Švýcarská národní banka (SNB) vydala při svém založení v roce 1907 celkem sto tisíc akcií, přičemž tento počet zůstává dodnes.

Nadpoloviční podíl, přesněji 52 procent, je dle výroční zprávy za rok 2016 v držení jednotlivých švýcarských kantonů a jejich vlastních centrálních bank.

Zbylých 48 procent akcií (avšak jen 25 procent hlasovacích práv) je pak v rukou soukromých investorů, z nichž největším je německý podnikatel Theo Siegert s podílem 6,72 procenta. Samotná Švýcarská konfederace ve své centrální bance žádný podíl nevlastní.

Obchodování s akciemi centrální banky, jakkoli zvláštně může působit ze středoevropského pohledu, není ve světě úplnou výjimkou.

Podobná praxe funguje například v Belgii, Řecku, Japonsku či v Jihoafrické republice. Zcela výjimečný je však onen způsob, jakým hodnota akcií, o které tradiční investoři prakticky nejeví zájem, během posledních dvou měsíců vzrostla.

A rovněž otázka, proč se tak stalo, zůstává podle Financial Times bez jasné odpovědi. Nicméně růstu si média všimla již loni na podzim, např. server ZeroHedge.

Mizivý výnos

Ve snaze ochránit export před sílícím frankem Švýcarská národní banka v posledních měsících masivně intervenovala na měnových trzích (nutno podotknout, že centrální banka předtím tři roky do ledna 2015 držela intervenční režim, kdy udržovala frank na hranici 1,20 franku za euro, pozn. red.).

Toto cílené oslabování vlastní měny se odrazilo na stavu devizových rezerv, jež dosáhly koncem června hodnoty téměř 700 miliard franků (téměř 16 bilionů korun). V lednu 2015, kdy banka ukončila intervenční režim, jejich výše dosahovala zhruba 500 miliard franků.


GRAF: Vývoj výše devizových rezerv SNB
Za posledních pět let, ve milionech švýcarských franků

Zdroj: Tradingeconomics.com


Pro srovnání, pouze centrální banky Číny a Japonska držely k poslednímu červnovému dni více devizových prostředků než Švýcaři (Česká národní banka držela k tomuto datu necelé 3,3 bilionu korun).

Když pak během léta švýcarský frank oslabil, hodnota devizových rezerv v lokální měně ještě více narostla.

Vzhledem k tomu, že nárůst hodnoty devizových rezerv má pozitivní efekt na ziskovost centrální banky, byl by toto za normálních okolností jasný motiv pro nákup akcií, a tedy i pro růst jejich ceny.

Avšak podílníci Švýcarské národní banky z abnormálního zisku benefitovat nemohou. Maximální výše dividend SNB je totiž od roku 1921 zákonem omezena na 15 franků za kus. Při počtu pouhých 100 tisíc emitovaných akcií má tak titul pro akcionáře zcela mizivý výnosový potenciál.

Teorie se množí

Analytici proto přicházejí s jinými teoriemi, kterými se snaží boom kolem akcií SNB vysvětlit.

Podle jedné z nich investoři spekulují na zpětný výkup akcií. Inspirují se přitom případem basilejské Banky pro mezinárodní vypořádání (Bank for International Settlements – BIS), jež zprostředkovává mezinárodní finanční spolupráci a slouží jako banka pro centrální banky.

BIS po roce 2000 vykoupila podíly privátních akcionářů, aby se mohla soustředit na veřejné služby spíše než na zájmy finančních investorů. Také SNB by v případě výkupu mohla své zaměření pozměnit. V úvahu údajně připadá i založení suverénního investičního fondu po vzoru norského The Government Pension Fund of Norway.

BIS podílníkům tehdy vyplatila 25 tisíc franků za akcii, což představovalo zhruba trojnásobek hodnoty, na které se akcie obchodovaly v době před oznámením výkupu.

Také v případě SNB si lze jen těžko představit, že by případná výkupní cena výrazně nepřekročila momentální tržní hodnotu. Diskuse na téma výkupu podílů soukromých investorů se však zatím ve Švýcarské centrální bance nevedla.

Nekonečný bond

S jiným možným vysvětlením přichází ekonom Raiffeisenbank Alexander Koch. Jelikož centrální banka jakožto emitent peněz prakticky nemůže zkrachovat, podíl v ní lze chápat jako nekonečný bond s fixním kuponem.

Akcie Švýcarské národní banky je tak lepší vnímat spíše jako alternativu k téměř bezrizikovým státním dluhopisům než jako klasické akcie.

Za cenu tří tisíc franků a při maximální dividendě 15 franků na akcii sice tento pseudobond nabízí výnos pouhých 0,5 procenta, avšak ve srovnání se současným záporným výnosem například švýcarského desetiletého dluhopisu (–0,15 procenta) jde stále o relativně výhodnější investici.

„Pokud na akcie SNB nahlížíte jako na bondy, určitá prémie v nich je,“ soudí Koch.

Proplácení dividend jisté

Prudký nárůst hodnoty titulu lze v tomto případě přisoudit převládajícímu očekávání, že dividendy budou v nejbližších letech vzhledem k příznivým účetním výsledkům banky propláceny.

V uplynulé dekádě přitom taková jistota pod vlivem finanční krize či jiných důvodů nepanovala. Například v roce 2013 banka kvůli ztrátám zapříčiněným propadem ceny zlata na světových trzích podíly na zisku vůbec nevyplatila.

Nyní je takové riziko minimální, uzavírá Koch.

Bezpečná investice či sběratelský klenot

Někteří analytici rovněž soudí, že za vzestupem ceny stojí zvýšená poptávka investorů, jejichž zájem roste převážně kvůli renomé akcií SNB jakožto bezpečné investice v časech geopolitické nestability.

Koneckonců v minulosti jejich hodnota často kopírovala vývoj cen zlata. „Jde o mimořádně bezpečnou investici. Kdo by čekal, že Švýcarská centrální banka zkrachuje,“ pokládá spíše řečnickou otázku Andreas Venditti, analytik curyšské investiční banky Vontobel.

Zcela jiný, o poznání prozaičtější pohled pak pochází z německých kruhů. Někteří tamní investoři mají za to, že nevídaný zájem o titul vzbudil červnový článek v investičním newsletteru Actien Börse.

V něm autor nabádal investory ke koupi titulu přirovnáním k legendárnímu Modrému Mauriciu, nejdražší a patrně nejslavnější poštovní známce světa.

Vzhledem k nízkému počtu emitovaných akcií pak obchodovaný objem nemusí být ani tak velký, aby dokázal s cenou na trhu významně zahýbat.

 

Článek původně vyšel na serveru Euro.cz

Mohlo by vás také zajímat

Článek
0 shares33 views

Šok pro Švýcarsko. Je na šedém seznamu daňových rájů. Co to znamená?

František Novák - 21. února 2018

Švýcarsko bojuje s tím, aby nebylo označováno za daňový ráj. Evropská unie jej považuje za nedostatečně spolupracující zemi. Zatím alpské kantony zařadila na takzvaný šedý seznam zemí, které musí zapracovat…

Komentář
17 shares7667 views

Jak dlouho bude Česko ještě těžit z evropské poptávky po autech?

Petr Dufek - 20. února 2018

Zájem o nová auta v Evropě neopadá, otázka ale zní, zdali z toho bude i nadále profitovat česká ekonomika. Ve svém komentáři se nad tím zamýšlí analytik Petr Dufek.

Zaujalo nás
64 shares9751 views

Konec venkova? Jaká budoucnost čeká dnešní světová velkoměsta?

Redakce - 19. února 2018

Koncentrace obyvatelstva do měst je nejcharakterističtějším znakem urbanizace. Nejviditelnější stránkou tohoto procesu je bezesporu růst měst, který má však řadu stránek. Právě nad tím se zamýšlí profesor Teemu Alexander Puutio…

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.