Mohlo by vás také zajímat
Více máku než dříve. Čeští zemědělci hledají cesty, jak přežít nadprodukci i vliv predátorského Ruska
Lukáš Musil 15. července 2024Čeští zemědělci hledají cesty, jak nedoplatit na nízké ceny obilí. Letos proto vyseli nejvíce máku za poslední roky a mírně…
Michal Pivrnec (Green Future): Plasty ze žlutých popelnic zrecyklujeme všechny kromě PET lahví
Libor Akrman 17. května 2024Česká společnost Green Future představila revoluční technologii na termochemickou recyklaci plastů. Dokonce se chlubí, že jako první na světě vyvinula…
Afričtí farmáři se vracejí k pěstování kakaa. Jeho cena je totiž rekordní
František Novák 18. dubna 2024Cena kakaa za poslední rok vzrostla čtyřikrát. I proto se řada farmářů v afrických zemích, které tradičně tuto plodinu produkují,…
- ČLÁNEK
Zemědělství budoucnosti: plovoucí farmy včetně krav
Sektor zemědělství je jedním z těch, který čelí velkým výzvám. Zejména živočišná výroba a produkce masa se staly terčem kritiky ekologů kvůli vysokým nárokům na energie a vodu a také kvůli zabírání zemědělské plochy. I proto v Nizozemsku přišli s nápadem vytvořit farmu s krávami, které produkují mléko, na vodě. Má jít o farmu budoucnosti, protože podobný koncept se bude moci využít i v hojně zalidněných oblastech Asie, jako je Indie nebo Bangladéš, kde se často opakují záplavy.
Plovoucí farmy mají zásadně změnit i dosavadní produkci hovězího masa. (Ilustrační foto) Zdroj: Pixabay
Vypadá to trochu zvláštně. V centru Rotterdamu, v největším evropském přístavu, se poklidně pasou krávy na horní palubě několikapatrového hausbótu. Krmivo jim poskytuje dopravní pás. Skot chrání před přímými slunečními paprsky jednoduché zastřešení, které samozřejmě slouží i jako ochrana před dešťovými srážkami.
I ty navíc mají využití, protože se sbírají do speciálních kontejnerů. Následně dešťovou vodu mohou pít hospodářská zvířata. Robotická zařízení zajišťují dojení nebo úklid hnoje, ze kterého se následně vyrábí organické hnojivo.
Plovoucí farma vznikla v roce 2019 a ukazuje směr, kterým by se měla vydat (nejen) živočišná výroba v dalších zemích světa. „Našim krávám říkáme znovupoužitelné dámy,“ chlubí se majitelka farmy na řece Minke van Wingerdenová. Hned vedle lodi v malém krámku prodávají zájemcům čerstvě nadojené mléko, sýr nebo podmáslí.
VIDEO: Budou plovoucí farmy přibývat?
Zdroj: youtube.com
| Aztékové a zemědělství |
| Xochimilco je jednou z 16 městských částí Ciudad de México. První lidské osídlení této lokality sahá hluboko do předkolumbovského období, mezoamerické kultury se zde usazovaly již okolo roku 2000 př. n. l. Xochimilco se rozprostírá na původních březích, ale i v zátopě stejnojmenného jezera Xochimilco. Pozůstatkem jezerní krajiny Mexického údolí je v současnosti rozlehlý systém kanálů a tzv. chinampas. Chinampas jsou umělé ostrovy sloužící pro zemědělství. Jedná se o tradiční zemědělskou metodu Aztéků a Toltéků. Do dna jezera zarazili rámy obdélníkového tvaru z kulatiny a větví, následně se vnitřní prostor vyplnil bahnem vyzvednutým ze dna jezera a zeminou. Vzniklý ostrov disponuje úrodnou zeminou, dostatkem vody a je připraven k osetí či osázení zemědělskými plodinami. Systém kanálů a umělých ostrovů v Xochimilcu, společně s historickými monumenty v centru města, figuruje od roku 1987 na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. (Zdroj: Wikipedia) |
Boj proti hovězímu
Nápad umístit zemědělství na vodní plochy ale není ničím novým, už starověcí Aztékové stavěli umělé ostrovy na jezerech na dnešním území Mexika (viz box).
Snahy zásadně změnit současné zemědělské postupy ale v posledních letech přitahují zvýšenou pozornost odborné i laické veřejnosti v souvislosti se zajištěním potravinové bezpečnosti pro stále stoupající počet obyvatel Země.
Roste rovněž tlak od environmentálních organizací a různých skupin aktivistů či bojovníků za snižování emisí uhlíkových plynů.
Jedním z nejvíce kritizovaných sektorů je právě produkce masa, a hovězího zvlášť. Podle klimatických bojovníků by mělo lidstvo na konzumaci hovězího masa, případně i sýrů a mléka, zapomenout.
V zemích EU se objevují i nápady, že je třeba stavy hovězího dobytka výrazně redukovat.
Proto udržitelný koncept chovu skotu přilákal k rotterdamské novince pozornost celého světa. Přitom farmy budoucnosti, zejména v mnohem chudších zemích, než je Nizozemsko, nemusí být tolik sofistikované. Prvotní myšlenka je ale spojuje.
Farma totiž vznikla v hlavě manžela Van Wingerdenové, Petera. Reagoval tím na osobní zkušenost s nedostatkem potravin, který zasáhl New York v roce 2012, kdy oblast poškodil hurikán Sandy. A se stejnými problémy záplav se přitom potýkají i lokality v nízko položených územích Indie a Bangladéše.
Bambusové plošiny v Indii a Bangladéši
I v těchto asijských zemích nevládní organizace navrhují a obnovují tradiční praxi plovoucích bambusových farem. Ty drží sazenice nad záplavami, jež se tu pravidelně s monzunovým obdobím vyskytují.
V Kalkatě například pracují na projektu „klimaticky odolného plovoucího zemědělství“. Bambusová mola mají být stále větší a robustnější, aby dokázala tropickým bouřkám lépe odolávat.
VÍCE K TÉMATU:
Evropské krávy jsou kvůli boji s uhlíkem v ohrožení. Irsko plánuje hromadné vybíjení
Camembert má ve Francii na kahánku. Tradiční sýry ničí sucho, inflace i pokles zájmu
Jak zachránit banány pro další generace? Vědci spoléhají na genetickou modifikaci
Mají být také opatřena ochrannými sítěmi a vybavena čerpadly na solární pohon, která zajistí pravidelné zavlažování. Za několik let by se měl počet plovoucích farem v Indii zvýšit na pět stovek. Pěstují se na nich hlavně různé druhy zeleniny, koření, případně i krabi.
Bambusové plošiny by se měly v následujících letech v celé jihovýchodní Asii stále více rozšiřovat. Americký sociolog Craig Jenkins ze Státní univerzity v Ohiu, jenž se tématu plovoucího zemědělství v Asii dlouhodobě věnuje, vysvětlil, že největší překážkou zavádění nových (nebo staronových) postupů je velmi nízká úroveň vzdělanosti farmářů v chudých oblastech, jako je například Bangladéš.
Dostupnost čerstvosti
Pokud se vrátíme k argumentům nizozemských farmářů z Rotterdamu, ti kromě jiného zdůrazňují, že se farmy na vodě mohou přiblížit lidem žijícím ve městech. To znamená, že budou mít lepší dostupnost čerstvých potravin.
Tato inovace také mnohem lépe čelí stále častějším výskytům extrémního počasí, ke kterým dochází s globální změnou klimatu. Výhledově by rozšíření tohoto konceptu mohlo pomoci s řešením potravinové chudoby ve městech.
Van Wingerdenovi už plánují rozvíjet svůj nápad a připravují druhou plovoucí farmu, na které se bude pěstovat zelenina na bázi vertikálního zemědělství. Teplo má částečně dodávat i kravská mrva.