Zemědělství budoucnosti: plovoucí farmy včetně krav

Vypadá to trochu zvláštně. V centru Rotterdamu, v největším evropském přístavu, se poklidně pasou krávy na horní palubě několikapatrového hausbótu. Krmivo jim poskytuje dopravní pás. Skot chrání před přímými slunečními paprsky jednoduché zastřešení, které samozřejmě slouží i jako ochrana před dešťovými srážkami.

I ty navíc mají využití, protože se sbírají do speciálních kontejnerů. Následně dešťovou vodu mohou pít hospodářská zvířata. Robotická zařízení zajišťují dojení nebo úklid hnoje, ze kterého se následně vyrábí organické hnojivo.

Plovoucí farma vznikla v roce 2019 a ukazuje směr, kterým by se měla vydat (nejen) živočišná výroba v dalších zemích světa. „Našim krávám říkáme znovupoužitelné dámy,“ chlubí se majitelka farmy na řece Minke van Wingerdenová. Hned vedle lodi v malém krámku prodávají zájemcům čerstvě nadojené mléko, sýr nebo podmáslí.

VIDEO: Budou plovoucí farmy přibývat?

Zdroj: youtube.com

Boj proti hovězímu

Nápad umístit zemědělství na vodní plochy ale není ničím novým, už starověcí Aztékové stavěli umělé ostrovy na jezerech na dnešním území Mexika (viz box).

Snahy zásadně změnit současné zemědělské postupy ale v posledních letech přitahují zvýšenou pozornost odborné i laické veřejnosti v souvislosti se zajištěním potravinové bezpečnosti pro stále stoupající počet obyvatel Země.

Roste rovněž tlak od environmentálních organizací a různých skupin aktivistů či bojovníků za snižování emisí uhlíkových plynů.

Jedním z nejvíce kritizovaných sektorů je právě produkce masa, a hovězího zvlášť. Podle klimatických bojovníků by mělo lidstvo na konzumaci hovězího masa, případně i sýrů a mléka, zapomenout.
V zemích EU se objevují i nápady, že je třeba stavy hovězího dobytka výrazně redukovat.

Proto udržitelný koncept chovu skotu přilákal k rotterdamské novince pozornost celého světa. Přitom farmy budoucnosti, zejména v mnohem chudších zemích, než je Nizozemsko, nemusí být tolik sofistikované. Prvotní myšlenka je ale spojuje.

Farma totiž vznikla v hlavě manžela Van Wingerdenové, Petera. Reagoval tím na osobní zkušenost s nedostatkem potravin, který zasáhl New York v roce 2012, kdy oblast poškodil hurikán Sandy. A se stejnými problémy záplav se přitom potýkají i lokality v nízko položených územích Indie a Bangladéše.

Bambusové plošiny v Indii a Bangladéši

I v těchto asijských zemích nevládní organizace navrhují a obnovují tradiční praxi plovoucích bambusových farem. Ty drží sazenice nad záplavami, jež se tu pravidelně s monzunovým obdobím vyskytují.

V Kalkatě například pracují na projektu „klimaticky odolného plovoucího zemědělství“. Bambusová mola mají být stále větší a robustnější, aby dokázala tropickým bouřkám lépe odolávat.

VÍCE K TÉMATU:

Evropské krávy jsou kvůli boji s uhlíkem v ohrožení. Irsko plánuje hromadné vybíjení

Camembert má ve Francii na kahánku. Tradiční sýry ničí sucho, inflace i pokles zájmu

Jak zachránit banány pro další generace? Vědci spoléhají na genetickou modifikaci

Mají být také opatřena ochrannými sítěmi a vybavena čerpadly na solární pohon, která zajistí pravidelné zavlažování. Za několik let by se měl počet plovoucích farem v Indii zvýšit na pět stovek. Pěstují se na nich hlavně různé druhy zeleniny, koření, případně i krabi.

Bambusové plošiny by se měly v následujících letech v celé jihovýchodní Asii stále více rozšiřovat. Americký sociolog Craig Jenkins ze Státní univerzity v Ohiu, jenž se tématu plovoucího zemědělství v Asii dlouhodobě věnuje, vysvětlil, že největší překážkou zavádění nových (nebo staronových) postupů je velmi nízká úroveň vzdělanosti farmářů v chudých oblastech, jako je například Bangladéš.

Dostupnost čerstvosti

Pokud se vrátíme k argumentům nizozemských farmářů z Rotterdamu, ti kromě jiného zdůrazňují, že se farmy na vodě mohou přiblížit lidem žijícím ve městech. To znamená, že budou mít lepší dostupnost čerstvých potravin.

Tato inovace také mnohem lépe čelí stále častějším výskytům extrémního počasí, ke kterým dochází s globální změnou klimatu. Výhledově by rozšíření tohoto konceptu mohlo pomoci s řešením potravinové chudoby ve městech.

Van Wingerdenovi už plánují rozvíjet svůj nápad a připravují druhou plovoucí farmu, na které se bude pěstovat zelenina na bázi vertikálního zemědělství. Teplo má částečně dodávat i kravská mrva.