Mohlo by vás také zajímat
Spojené státy drtí platby za státní dluh. Na úrocích platí téměř 700 miliard dolarů ročně
František Novák 1. listopadu 2023Za éry demokratů a Joea Bidena v Bílém domě vzrostla za poslední dva roky obsluha federálního dluhu na 659 miliard…
Německé lesy jsou vážně nemocné. Čtyři z pěti stromů nepřežijí
František Novák 23. října 2023Sucho, vichřice, kůrovec. To jsou hlavní příčiny toho, že v Německu, které je po Česku v rámci EU největším exportérem…
Strnadův kauf za 45 miliard, vláda má nový energetický plán a síť X bude za dolar aneb souhrn 42. týdne 2023
Libor Akrman, František Novák 20. října 2023Paliva zlevňují; Deutsche Bahn prodává Arrivu; Čína nechce více plynu od Ruska; Tržby Tesly zklamaly analytiky; Nokia ruší tisíce míst;…
- KOMENTÁŘ
Zadluženost Česka vůči zahraničí je na ústupu. Je to důvod k optimismu?
Analytik ČSOB Petr Dufek komentuje úroveň zahraničního zadlužení Česka. Zahraniční dluh za loňský rok dosáhl 4,355 bilionu korun, nicméně oproti předchozímu roku se snížil. Jak se podle analytika bude vyvíjet dále?
Zahraniční dluh České republiky dosáhl na konci loňského roku 169 miliard eur (4,355 bil. Kč) a odpovídal tak 81,9 procenta HDP. Vyplývá to z aktuálních předběžných údajů České národní banky (ČNB).
Oproti roku 2017, kdy překročil hranici 90 procent HDP, jde o poměrně výrazné zlepšení tohoto ukazatele.
GRAF: Vývoj českého zahraničního dluhu
Za posledních deset let, v eurech
Zdroj: Tradingeconomics.com
Na první pohled vypadá zahraniční dluh téměř hrozivě, že dokonce dlužíme čtyři pětiny toho, co se tu za rok vyrobí, nicméně toto číslo je třeba brát s velkou rezervou.
Jednoduchý zrod dluhu
V první řadě to neznamená, že by ČR šla na mezinárodní trhy a 82 procent svého HDP si jen tak půjčila. Do zahraniční zadluženosti se totiž počítají kromě státního dluhu v držení nerezidentů i závazky bank a podniků.
Zahraniční dluh vzniká velmi jednoduše. Když například zahraniční investor nakoupí na českém trhu státní nebo firemní dluhopis, když si třeba uloží své peníze do tuzemské banky a podobně.
Nejde tedy primárně o úvěry, pro které si tuzemské subjekty chodí ven, ale vlastně jen o přehled závazků vůči nerezidentům.
Magnet v podobě intervencí ČNB
Vždyť 1,5 bilionu korun (tedy zhruba třetina celkového zahraničního dluhu, pozn. red.) představují jen převážně krátkodobé vklady cizinců, které sem nalákal kurzový režim a posléze mnohem vyšší tuzemské úrokové sazby.
Je to vlastně jen další statistika, která ukazuje, jak se pohybují koruny „natištěné“ v době devizových intervencí.
Na vývoji zahraničního dluhu je vidět, že nerezidenti do české ekonomiky investovali v posledních letech hodně, nicméně svoji pozici už dál nenavyšují.
Jestli něco roste, jsou to především úvěry podniků, které v zahraničí lákají levnější půjčky. A nakonec je to docela logické s ohledem na úrokový diferenciál mezi ČR a eurozónou.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
Není dluhopis jako dluhopis. Čím se při jejich výběru řídit?
Proč se u nás i nadále líbí zahraničnímu kapitálu?
České realitní fondy nabírají na popularitě. Navíc jsou výkonnější než ty zahraniční
Spadne zahraniční dluh níže?
Se zpomalováním ekonomiky však lze předpokládat, že i tento zájem začne postupně vyprchávat a poptávka po úvěrech načas zvolní.
Zahraniční dluh ČR by se mohl brzy dostat pod hranici 80 procent HDP. Nejistotu v tuto chvíli představuje stát jako takový, který si bude muset vypůjčit peníze na další expanzi sociálních dávek.
A jednou z možností, jak další zdroje získat, jsou samozřejmě zahraniční půjčky prostřednictvím nových eurobondů.
