Zahraniční dluh České republiky dosáhl na konci loňského roku 169 miliard eur (4,355 bil. Kč) a odpovídal tak 81,9 procenta HDP. Vyplývá to z aktuálních předběžných údajů České národní banky (ČNB).
Oproti roku 2017, kdy překročil hranici 90 procent HDP, jde o poměrně výrazné zlepšení tohoto ukazatele.
GRAF: Vývoj českého zahraničního dluhu
Za posledních deset let, v eurech
Zdroj: Tradingeconomics.com
Na první pohled vypadá zahraniční dluh téměř hrozivě, že dokonce dlužíme čtyři pětiny toho, co se tu za rok vyrobí, nicméně toto číslo je třeba brát s velkou rezervou.
Jednoduchý zrod dluhu
V první řadě to neznamená, že by ČR šla na mezinárodní trhy a 82 procent svého HDP si jen tak půjčila. Do zahraniční zadluženosti se totiž počítají kromě státního dluhu v držení nerezidentů i závazky bank a podniků.
Zahraniční dluh vzniká velmi jednoduše. Když například zahraniční investor nakoupí na českém trhu státní nebo firemní dluhopis, když si třeba uloží své peníze do tuzemské banky a podobně.
Nejde tedy primárně o úvěry, pro které si tuzemské subjekty chodí ven, ale vlastně jen o přehled závazků vůči nerezidentům.
Magnet v podobě intervencí ČNB
Vždyť 1,5 bilionu korun (tedy zhruba třetina celkového zahraničního dluhu, pozn. red.) představují jen převážně krátkodobé vklady cizinců, které sem nalákal kurzový režim a posléze mnohem vyšší tuzemské úrokové sazby.
Je to vlastně jen další statistika, která ukazuje, jak se pohybují koruny „natištěné“ v době devizových intervencí.
Na vývoji zahraničního dluhu je vidět, že nerezidenti do české ekonomiky investovali v posledních letech hodně, nicméně svoji pozici už dál nenavyšují.
Jestli něco roste, jsou to především úvěry podniků, které v zahraničí lákají levnější půjčky. A nakonec je to docela logické s ohledem na úrokový diferenciál mezi ČR a eurozónou.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
Není dluhopis jako dluhopis. Čím se při jejich výběru řídit?
Proč se u nás i nadále líbí zahraničnímu kapitálu?
České realitní fondy nabírají na popularitě. Navíc jsou výkonnější než ty zahraniční
Spadne zahraniční dluh níže?
Se zpomalováním ekonomiky však lze předpokládat, že i tento zájem začne postupně vyprchávat a poptávka po úvěrech načas zvolní.
Zahraniční dluh ČR by se mohl brzy dostat pod hranici 80 procent HDP. Nejistotu v tuto chvíli představuje stát jako takový, který si bude muset vypůjčit peníze na další expanzi sociálních dávek.
A jednou z možností, jak další zdroje získat, jsou samozřejmě zahraniční půjčky prostřednictvím nových eurobondů.