Výsledky snahy OPECu? Je to marné, je to marné, je to marné

Schůzka OPECu a ostatních producentů nepřinesla výraznější překvapení oproti tomu, co bylo naznačeno v předstihu – tedy pokračování ve snížené těžbě černého zlata až do března 2018. Nemluvě o reakci ceny ropy, která po ní propadla asi o pět procent.

GRAF: Vývoj ceny ropy Brent
Za poslední rok, v dolarech.

Zdroj: tradingeconomics.com

Již před zasedáním přitom Rusko a Saúdská Arábie avizovaly, že hodlají prosazovat prodloužení dohody na omezení těžby ropy o dalších devět měsíců.

Tím do značné míry ukotvily tržní očekávání a poslaly cenu ropy výše ještě předtím, než rozhodnutí zaznělo oficiálně.

Očekávání je matkou zklamání

Ještě větší očekávání však patrně vzbudily zmínky o možnosti delší dohody, případně o tom, že by produkci ropy mohlo omezit více zemí.

Finální dohoda o „pouhém“ omezení produkce ropy na dalších devět měsíců tak nakonec trhy – soudě dle reakce – asi zklamala.

Hlavním cílem tradičních producentů každopádně zůstává podpora cen ropy. Té chtějí dosáhnout tak, že omezením produkce překlopí globální trh do deficitu, čímž bude docházet k odbourávání zásob ropy nahromaděných v minulých dvou letech.

Hlavní cíl? Ne hned cena, ale pokles zásob

Měřítkem úspěchu této strategie je pro OPEC pokles zásob ropy (a produktů) na úroveň pětiletého průměru, v současnosti cca o 300 milionů barelů. Ruku v ruce s ním by přitom měl jít právě i tlak na růst cen ropy.

Pokud by v následujících třech kvartálech OPEC a spol. těžily zhruba podobné množství ropy jako v první polovině letošního roku, tak by se trh opravdu měl překlopit do významného deficitu (asi 0,9 milionu barelů denně (mb/d) na základě v současnosti dostupných dat).

Další ofenzíva USA

Viditelné negativní riziko dané strategie však představuje zejména reakce ostatních producentů ropy mimo dohodu v čele s těžaři tzv. břidlicové ropy v USA.

Právě jejich silná odezva v podobě razantního růstu produkce v posledních měsících byla jedním z hlavních důvodů, proč se omezení produkce OPECem a spol. doposud na zásobách ropy výrazněji neprojevilo.

Právě producenti v USA budou hatit plány OPECu asi i nadále – v letošním roce by produkce mohla v průměru meziročně vzrůst asi o 0,75 milionů barelů denně a příští rok dokonce o 1 mb/d.

Platí zároveň, že případný výraznější růst cen by se patrně promítl v dalším zvýšení jejich aktivity.

Úpadek tradičních producentů

Prodloužení dohody – samozřejmě pokud bude dodržována – tak každopádně znamená, že tradiční producenti přijdou o další část svého tržního podílu.

Náš střednědobý výhled na ceny ropy zůstává i po květnovém zasedání OPECu konzervativní. I když se zvýšená aktivita patrně projeví v růstu produkčních nákladů v USA, tak důvody pro zásadnější růst cen v současnosti nevidíme.

Pro letošní rok proto stále odhadujeme průměrnou cenu ropy kolem 55 USD/barel s tím, že příští rok může průměrná cena ropy vzrůst k 58 USD/barel.

A to by z makroekonomického pohledu měla být marginální změna.