Mohlo by vás také zajímat
Státy budou špehovat držitele zlata a stříbra? Cui bono
Vladimír Brůna 14. listopadu 2025V zemích Evropské unie vstoupí v roce 2027 v účinnost nová regulace proti praní špinavých peněz (AML), která mimo jiné…
Slabá americká inflace a slabý dolar – jak dopadne do střední Evropy?
Jan Bureš 27. října 2025Zářijovým číslem by se americká inflace měla dostat za svůj vrchol a dál již klesat. Půjde o jasný signál pro…
Cena zlata nad 4000 dolarů. Čeká nás změna finančního řádu?
Ole Hansen 9. října 2025Navzdory oživení dolaru a obnovené opatrnosti Fedu ohledně tempa budoucích snižování úrokových sazeb se cena zlata poprvé v historii podívala…
- Komentář
Trump přikládá pod kotel. Rozpoutá kvůli oceli obchodní válku?
Prezident USA Donald Trump od své předvolební kampaně slibuje, že pomůže americkým firmám a pracovníkům. Jedním z takových kroků by mohlo být uvalení cel na dovoz oceli do Ameriky. Proč by to bylo nevýhodné a jaké by to mohlo mít důsledky, rozebírá analytik Jan Bureš.
Donald Trump znovu zopakoval, že přemýšlí nad zavedením ochranných cel na dovoz oceli. Vadí mu především čínská dotovaná „nadprodukce“.
Používají dumping u oceli a ničí náš ocelářský průmysl. Dělají to po desetiletí a já to zastavím. Existují dva způsoby – kvóty a cla. Možná využiju obojí.
Ta se ale na dovozech oceli do USA podílí již relativně malou částí. Ochranářská opatření by tak dopadla primárně na spojence USA z řad zemí G20 – Kanadu, Německo, Brazílii a Jižní Koreu.
Šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker se proto již nechal slyšet, že odvetná opatření a stížnost u Světové obchodní organizace (WTO) by na sebe nenechaly dlouho čekat.
Evropská odveta by se v takovém případě mohla týkat amerických zemědělských produktů, jako jsou kukuřice, sója nebo rýže. Odborníci se obávají, aby případné kroky tohoto typu nenastartovaly spirálu neustále nových a nových odvetných opatření.
Každopádně již od dubna běží vyšetřování, které Trump nařídil s cílem zjistit, zda dovoz oceli do USA, hlavně právě z Číny, neohrožuje národní bezpečnost.
Paralela s Georgem W. Bushem
Není to poprvé, co by se Spojené státy pokoušely zavádět ocelářská cla. Varovná je v tomto ohledu zkušenost George W. Bushe z roku 2002. Ten zavedl ochranná cla na prakticky veškerý dovoz oceli až do výše 30 procent (s původním záměrem ponechat je v platnosti alespoň tři roky).
Rozhodnutí bylo ale napadnuto u Světové obchodní organizace (WTO), která dala rychle za pravdu odpůrcům cel.
EU dostala právo zavést odvetná opatření v celkové výši dvou miliard dolarů, která chtěla zacílit na zboží vyvážené z Michiganu a Floridy – klíčových států při soubojích o prezidentské křeslo.
Dvacet jedna měsíců po zavedení cel tedy George W. Bush kapituloval.
Navíc navazující studie ukázaly, že čistý efekt cel byl negativní a přispěla jen k celkové ztrátě pracovních míst – podle CITAC okolo 200 tisíc. A to jednoduše proto, že v navazujících oborech, jako je strojírenství nebo stavebnictví, je zaměstnáno v USA daleko více lidí než v samotném ocelářství.
Dražší a méně dostupná ocel v nich jednoduše pracovní místa brala.
Ocelářská válka na spadnutí
Zdá se ovšem, že tyto argumenty Donalda Trumpa nezastaví. Ocelářská obchodní válka je na spadnutí. Hlavním problémem pro světové ekonomiky by ovšem bylo, kdyby nezůstalo jen u oceli.
Zatímco George W. Bush vcelku automaticky respektoval rozhodnutí WTO, u těžko předvídatelného Trumpa si tím investoři nejsou vůbec jistí.
A podkopání autority WTO jako globálního obchodního rozhodčího by bylo daleko větším problémem.