Továrník Lubomír Stoklásek přetvořil „černou díru“ v miliardový byznys

Lubomír Stoklásek to jako syn emigranta neměl v začátcích své kariéry vůbec snadné. Po škole získal zaměstnání až v sedmnácté firmě, ve které se o práci ucházel. Začínal jako projektový inženýr, ale postupně získal další bohaté pracovní a řídící zkušenosti v oblastech investic a výroby.

„Měl jsem tak dobrou školu na období po roce 1990,“ uvedl muž mnoha profesí a čerstvý vítěz národního kola soutěže EY Podnikatel roku.

Lubomír Stoklásek (68)

Je generálním ředitelem a majitelem strojírenské firmy Agrostroj Pelhřimov a dalších firem v holdingu. Agrostroj koupil jako skomírající podnik se zemědělskou technikou v roce 1997. Za 20 let se mu z něj podařilo vytvořit moderní strojírenskou společnost, která vyrábí komponenty a stroje pro evropské  společnosti jako je Claas, John Deere, DAF, Scania, Krone nebo Volvo.  Ve volném čase se věnuje rodině. Mezi jeho záliby patří také potápění v moři, jachting, golf.

Hlasování poroty bylo v tomto soutěžním ročníku velmi těsné. Stoklásek porazil o generaci mladšího Olivera Dlouhého, zakladatele vyhledávače letenek Kiwi.com, o jeden jediný hlas.

Dnes osmašedesátiletý majitel Agrostroje Pelhřimov začal podnikat v roce 1992. Začínal s nulou jako malý „developer“, který levně nakoupil rozvojové pozemky v brněnských Ivanovicích a po letech je s velkým ziskem prodal stavebním firmám.

Postupně se z něj stal obchodník s cennými papíry. Nakupoval nejlevnější akcie firem, které byly v problémech. Tak se také dostal k Agrostroji, ale i dalším firmám, jež jsou součástí jeho holdingu. Není tak případem továrníků, již ve svých firmách pracovali ještě před revolucí a postupně je privatizovali.

Obměna černé díry

Do jedné z nejstarších strojírenských firem v Evropě vyrábějící zemědělskou techniku vstoupil v roce 1997, kdy vyhrál výběrové řízení na odkup majoritního podílu a zahájil v Agrostroji překotnou změnu.

„Byla to taková špinavá, černá díra. Lidé tu chodili s hlavou svěšenou dolů, neměli vůbec žádné sebevědomí. Čekala mě tu spousta kostlivců ve skříni. V podstatě firmě zbývalo maximálně půl roku, než by musela jít do konkurzu,“ řekl v jednom z dřívějších rozhovorů pro časopis Ekonom.

Kostlivci z kola ven

Z podniku bez života – s půlmiliardovým obratem a sklady plnými výrobků, které nikdo nechtěl – se továrníkovi Stokláskovi podařilo během dvou desetiletí vybudovat druhého největšího zpracovatele plechu v Česku. Prvenství si ještě stále drží automobilka Škoda Auto.

Výrobky, které v Pelhřimově koncem devadesátých let zhotovovali, nebyly konkurenceschopné na jiných trzích než na těch východních. Výroba proto musela projít zásadní restrukturalizací a obchodní politika se přeorientovat z Východu na Západ.

„Když jsem začal seškrtáním výrobního programu, odbory na mě dokonce podaly trestní oznámení. Měly mě za hrobaře české zemědělské techniky a tuneláře. Za tři roky se ale přišly omluvit,“ uvedl Stoklásek v rozhovoru pro Forbes.

Výrobní program dnes tvoří vlastní zemědělské stroje a nástrojářská výroba. Majoritní část produkce tvoří dodávky montážních celků pro nadnárodní výrobce například v oboru zemědělské techniky, výrobce nákladních aut či stavební a komunální techniky. Jsou mezi nimi společnosti jako Class, John Deere, Krone, DAF, Volvo či Scania.

Jen za posledních 15 let Agrostroj navýšil svoje tržby více než osmkrát a jeho výrobní plochy se rozrostly z původních 50 tisíc m² na současných 170 tisíc. Přibylo i zaměstnanců, kterých je nyní přes dva a půl tisíce.

Drtivá většina jde na export

Agrostroj vyváží 98 procent produkce. Exportuje prakticky do celého světa, většinou však do západní Evropy a USA. Některé produkty směřují ale třeba i do Jižní Koreje nebo na Nový Zéland.

V současné době Agrostroj dodává výrobky hlavně do západní Evropy a Skandinávie.

MAPA: Kam míří produkty Agrostroje Pelhřimov v Evropě

Zdroj: výroční zpráva Agrostroje Pelhřimov

Firma také předloni rozhodla o tom, že byznysové aktivity v Rusku podpoří výstavbou vlastního výrobního závodu v této zemi. Jako lokalitu zvolil Agrostroj průmyslovou zónu poblíž města Voroněž, které leží v hlavní ruské zemědělské oblasti.

V květnu 2016 byl položen základní kámen a zahájena výstavba. Podnik za více než 1,7 miliardy korun, resp. jeho první část by měla být spuštěna na přelomu letošního a příštího roku. Po dokončení by v něm mělo pracovat na 350 lidí.

V „ruském“ Agrostroji se budou vyrábět zejména díly a součástky pro další firmy a jejich secí či žací stroje. Každopádně bez certifikace „Made in Russia“ by celý byznys v Rusku byl pro firmu mnohem složitější, ne-li nemožný.

Recept na krize? Rodinný holding

Hnacím motorem Agrostroje se staly masivní  investice do výrobního zařízení a modernizace technologií. Za dvacet let ve fabrice proinvestoval na 10 miliard korun. Díky tomu se dnes může firma pyšnit nejlepším technologickým zázemí v Česku.

„Jsem přesvědčený, že v evropském měřítku v této branži patříme mezi 30 procent nejlépe vybavených firem,“ dodává Stoklásek, který společnost buduje jako rodinný holding.

Ve skupině, do níž patří také společnosti ČAD Blansko, Humpolecké strojírny, Moravská Agra a Léčebné lázně Lednice a hotelový komplex Spa Resort Lednice, pracuje i jeho bratr, sestra a dcera.

Zájem o strojařinu živí i ve svém malém vnukovi, který by se jednou mohl stát jeho nástupcem. Rodinné firmy jsou totiž podle něj mnohem odolnější vůči negativním ekonomickým vlivům a různým krizím.

„Když je něco vaše, chováte se k tomu jinak. Rodinné firmy nemusí vyplácet sto procent podílů akcionářům. Přebytek kapitálu nedávají do štrozoku, ale investují do fabriky i do lidí,“ uvedl továrník s tím, že inspiraci by Česko mělo hledat v Německu a Rakousku. Převážná část produkce těchto zemí je totiž realizována právě v rodinných firmách.

Zaměstnanci až na prvním místě

Kromě know-how a dostatečných technologických investic jsou podle Stokláska klíčoví i zaměstnanci. „Technologie si může koupit každý, kdo má peníze. To nejcennější jsou však kvalitní, technicky vzdělaní lidé, kterých je na trhu stále nedostatek,“ tvrdí strojař.

Firma proto pro své zaměstnance zřídila vlastní akademii a spolupracuje také se všemi technickými školami v regionu. A na vývoji nových typů pohonu pro své produkty firma spolupracuje i s pracovníky ČVUT.

Byty à la Baťa

V Agrostroji nyní pracuje na 2600 zaměstnanců. Dělnická mzda dosahuje v průměru 31 500 korun, což je asi o čtvrtinu více než je průměr v regionu. Firma navíc zaměstnancům nabízí řadu benefitů, počínaje bezplatnou dopravou do zaměstnání ve formě svozu autobusy, přes lékařskou péči i závodní stravování.

Podnik dokonce zahájil výstavbu zhruba stovky nadstandardních bytů pro zaměstnance, které by měly být dokončeny během několika let. Každý zaměstnanec má také možnost hrazeného studia jazyků, hlavně němčiny a angličtiny.

Obrat holdingu loni skončil pod hranicí 7 miliard korun, zisk měl 870 milionů korun. Letos míří k tržbám 7,5 miliardy a do roku 2021 by to mohlo být miliard deset.

TABULKA: Vývoj rozvahy Agrostroje Pelhřimov
Od roku 2014 do roku 2016, údaje jsou v tis. korun.

Zdroj: výroční zprávy Agrostroj Pelhřimov

„Máme nastartované další investiční projekty, takže pokud se ve světě neodehraje nějaká další krize, měli bychom do tří let dosáhnout na hranici deseti miliard korun obratu v rámci celého holdingu,“ dodal osmašedesátiletý Stoklásek, který se hned tak do důchodu nechystá. Ve vedení firmy by rád setrval ještě dalších dvacet let.

GRAF: Vývoj tržeb Agrostroje Pelhřimov
Od roku 2010 do roku 2016, údaje jsou v mil. Kč.

Pod termínem další investiční projekty se schovává i možná akvizice. „V hledáčku máme dvě zajímavé firmy v západní Evropě, které mají vlastní významný brand. Uvažujeme o jejich akvizici. Dávám si na to zhruba dva roky. Když se to nepovede, nic se Agrostroji nestane, ale samozřejmě by se mi to líbilo. Dostali bychom se tak do privilegované skupiny finálních producentů se světovým postavením,“ řekl časopisu Forbes.

V červnu bude Lubomír Stoklásek reprezentovat Českou republiku na světovém finále soutěže, které se koná v Monte Carlu. O titul EY Světový podnikatel roku se utká s dalšími přibližně 60 vítězi národních kol.

Galavečer EY Podnikatel roku 2017